Hranici Ukrajiny zaplavili "mravenci". Pašují vesty z Polska

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
29. 6. 2014 6:00
Ukrajinští civilisté nosí přes hranice pro své vojáky přilby a neprůstřelné vesty. Celníci "mravenčí výpravy“ do Polska tolerují. Mají za to, že zachraňují lidské životy.
Foto: Reuters

KyjevUkrajinští aktivisté pořádají turistické výpravy do Polska, kde shánějí pro vojáky neprůstřelné vesty a přilby. Do sousední země vypravují dobrovolníky, kteří ochranné prostředky přenášejí na vlastním těle.

Celníci "mravenčí výpravy", jak se zvláštním podnikům říká, tolerují. Mají za to, že zachraňují lidské životy.

Podle ukrajinské televize TSN se díky "zájezdům" do Polska už podařilo shromáždit několik stovek vest a asi 2000 přileb, které dostali vojáci na východě. Aktivisté v cizině vyhledávají použité a vyřazené vybavení z armádních skladů.

K jejich přepravě na Ukrajinu pak shánějí lidi, kteří je na sobě přenesou přes hranici. Chtějí se tak vyhnout zdlouhavým formalitám, které oficiální přeprava vyžaduje. Podle předpisů přitom jedna osoba může přenést přes hranici pouze jednu vestu či přilbu.

Hlásí se ženy, děti i penzisté

Na výpravy do Polska, organizované ze Lvova, se hlásí ženy, děti či penzisté. Cestují na otočku. Jen co vyzvednou náklad, vracejí se pěšky přes hranice. Univerzitní profesor ze Lvova přiznává, že z Polska již takto dovezl přilby a nyní jede pro vestu.

"Rád bych naší zemi pomohl, stejně jako většina lidí. Děláme to, na co stačíme," říká 78letý muž. Stejně jako dalších 74 lidí v autobuse má za to, že přispívá k záchraně vojáků, kteří bojují za Ukrajinu.

Ve skladu za hranicemi čeká na pendlery náklad, který musejí přenést na zádech. Vesty fasují rozložené, ve velkých černých igelitových pytlích na odpadky. Pak je musejí v rukou přenést.

Není to pro nás těžké. Těžké to mají chlapci na východě.

"Není to pro nás těžké. Těžké to mají chlapci na východě. Považujeme za dobrou věc, že dostaneme tuto ochranu na Ukrajinu pro potřebu lidí na frontě," říká v reportáži TSN Oksana Vacebová. Více starostí lidem dělají pohraniční stráže a celníci, zejména polští. Musejí jim totiž prý někdy vysvětlovat účel své cesty.

Máte to pro sebe, jasné?

Před vjezdem do Polska si lidé vyslechnou instrukce aktivistů. "Pořídili jste si tuto vestu pro vlastní bezpečnost. Pokud někdo řekne, že ji má pro armádu nebo že ji chce poslat na frontu, pak vám ji mohou zabavit," nabádá dobrovolníky aktivista.

Podařilo se nám vesty sehnat v Německu. Každá stála asi 200 eur.

"Podařilo se nám vesty sehnat v Německu. Každá stála asi 200 eur. Ceny se zvyšují. Je to kvalitní produkt, který by měl ochránit i před kulkami z kalašnikova," vysvětluje aktivista Myroslav z Drohobyče.

Ukrajinští pohraničníci a celníci podle novinářů s lidmi s vestami sympatizují. "Víme většinou o tom, že se podobná akce chystá. Je naše povinnost jim pomoci. Mohou zachránit někomu život," říká celník na přechodu. Jejich polští kolegové ale prý až tak vstřícní nejsou.

Vesty nakupují i v Česku

Lidé jsou prý na polské straně mnohdy dlouho držení na hraničních přechodech. Když hranici úspěšně přejdou, zpívají hymnu. "Za jednu noc se lvovským aktivistům podařilo dostat na Ukrajinu 75 vest, které používala armáda NATO," hlásí zpravodajka TSN a upozorňuje, že polovina "mravenců" jsou ženy.

Podle ukrajinských médií ale dobrovolnické výpravy do zahraničí nejsou vždy úspěšné. Televize 1+1 informovala o aktivistech z města Vinnycja, kteří v Česku nakoupili neprůstřelné vesty za 8 000 eur. Měli posloužit pohraničníkům v Doněcké oblasti.

Na polské hranici je však celnici zadrželi. Od české firmy prý měli certifikát, že se jedná o "suvenýr". "Skládali se na ně traktoristé, dojičky, lidé dávali, kdo kolik mohl. Chtěli jsme peníze věnovat v hotovosti. Pohraničníci nás však poprosili, abychom jim nakoupili vesty. Teď jsme o ně přišli," vysvětluje Ruslan Bojko novinářům.

Matky demonstrují za své syny ve zbrani

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis na tiskové konferenci vysvětlil, že oficiálně je dovoleno vyvážet pouze jednu vestu na jednu osobu s cílem osobní ochrany. Pro větší množství je nezbytné povolení polského ministerstva hospodářství.

Matky z několika západních ukrajinských oblastí přitom již několik měsíců pořádají protestní mítinky, blokují silnice a požadují, aby vojenské velení vybavilo vojáky přilbami a vestami. Tvrdí, že jim zoufalé děti volají a stěžují si, že musí bojovat bez jakýchkoli ochranných prostředků.

Na armádní úředníky si poslancům stěžoval dokonce ministr obrany Mychajlo Koval. Podle něj peníze na nákup ochranných prostředků jsou. Firmy, které jsou nákupem pověřeny, se však nemohou dohodnout na ceně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS ve vodním slalomu

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

O finálovou účast nyní bojují kajakáři včetně českého tria Jiří Prskavec, Vít Přindiš, Vavřinec Hradilek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy