Válka potrvá do roku 2023. Ruské jednotky ze země vytlačíme, hlásí z fronty výsadkář

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
30. 11. 2022 7:33
V bojích na Donbase byl těžce zraněn, teď velí na frontě výsadkářům. O svých zkušenostech napsal knihu Stopy na cestě, která zachycuje ukrajinskou armádu i proměnu země za tři dekády od rozpadu Sovětského svazu. Nyní vyšla česky. Výsadkář a bloger Valerij Markus po napadení Ukrajiny ruskými vojsky na sociálních sítích průběžně informuje přímo z války. Z fronty také odpovídal na otázky Aktuálně.cz.
Výsadkářský velitel Valerij Markus, jedna z nejznámějších tváří ukrajinské armády.
Výsadkářský velitel Valerij Markus, jedna z nejznámějších tváří ukrajinské armády. | Foto: Anton Starodubtsev

"Do armády vojáci nastupují z různých důvodů: zabít nepřítele, pochlubit se před blízkými, vyléčit si komplexy. Pokud přijdou jen vraždit, jde o jejich osobní potíže," líčí Valerij Markus pro Aktuálně.cz přímo z fronty. Dotýká se tak válečných zločinů spáchaných ruskými jednotkami. Například v Buči, kde podle Ukrajinců i mezinárodních pozorovatelů zavraždily přes 400 civilistů. 

Tomu, že Rusové na Ukrajinu zaútočí, Markus do poslední chvíle nevěřil. Ještě pár hodin před invazí psal, že k válce nedojde. "Tvrdil jsem, že by prohráli. Dokonce jsem vylíčil důvody, kvůli kterým prohrávají právě teď," vzpomíná.

Sám má s válkou bohaté zkušenosti. Den po svých osmnáctých narozeninách zanechal studia elektromechaniky a z učiliště odešel přímo do výcvikového střediska. Chtěl být výsadkářem. Realita v kasárnách se sice od jeho očekávání lišila, přesto v armádě zůstal.

Tři roky poté, v roce 2014, se na východě Ukrajiny vzbouřily regiony Doněck a Luhansk a s ruskou podporou se od Kyjeva odtrhly. Markus se dostal na frontu, zúčastnil se osvobození Kramatorsku nebo Ždanovky. Na sociálních sítích sdílel válečné zkušenosti i střípky všedního armádního života.

Letos ruské jednotky na Ukrajinu vtrhly krátce před rozbřeskem 24. února. Přestože satelitní snímky už několik dní ukazovaly, jak se smyčka podél hranic stahuje, odmítali lidé uvěřit, že se probudí do války. Teprve když na jejich území vjely tanky a na kyjevské letiště v Hostomelu zaútočili ruští výsadkáři, pochopili, že agresivní televizní projev prezidenta Vladimira Putina z pondělí 21. února byl de facto vyhlášením války jejich zemi.

Markus velí na frontě 47. pluku ukrajinských výsadkářů, chválí morálku i odvahu svých spolubojovníků, stěžuje si ale na nedostatek zbraní, techniky, vybavení a munice. Upozorňuje na to, že ukrajinská ekonomika není tak silná, aby se země mohla na svoji obranu dobře připravit. A souhlasí s prezidentem Volodymyrem Zelenským, že letošní zima bude nejtěžší, jakou kdy Ukrajinci zažili. Tedy, od druhé světové války.

"Ruskou armádu nelze hodnotit jako celek, je hodně různorodá. Její hloupost jsem ale podcenil, v drtivé většině případů jde o nevzdělané stádo," říká o nepříteli. "Je mezi nimi ale nějakých 10 až 15 procent vycvičených vojáků vybavených moderními zbraněmi. Velkou výhodou ruské armády je velikost - hodně lidí, tanků, raket i peněz," vypočítává výsadkář.

Ukrajinská armáda podle něj prodělala velkou změnu od bojů na Donbase v roce 2014. Říká, že od tehdejšího zastaralého postsovětského vojska se současné moderní síly výrazně liší. V roce 2016 byl na Donbase těžce raněn a lékaři mu další službu zakázali. Začal cestovat a psát. Kniha Stopy na cestě mu vyšla v roce 2018, reflektuje Markusovy zkušenosti z války. Klidný život ale odpočívajícího výsadkáře nelákal, vrátit se do armády snažil za každou cenu. Podařilo se mu to letos, krátce po ruské invazi.

Na přelomu listopadu a prosince teď Ukrajinci pokračují v protiofenzivě na jižní frontě u Chersonu ve směru na Krym a také na severovýchodě země, kolem města Lyman v Doněcké oblasti. Ukrajincům se s dodávkami západních zbraní a technologií podařilo osvobodit některé oblasti zabrané v prvních měsících po útoku ruskými vojsky.

S příchodem zimy se čeká útlum bojů, především kvůli rozmoklému či namrzlému terénu. Ten ostatně zkomplikoval už jarní ruský útok na Kyjev od běloruských hranic, útočící jednotky musely využívat jen několik málo zpevněných cest a Ukrajincům se je podařilo odrazit. "Všude kolem máte bahno, plánovat nástup nejde, podmínky nejsou příznivé. Kromě toho, že se vojáky snaží zabít nepřítel, usiluje o to i počasí," popisuje Markus. 

Přestože má Rusko na začátku zimy na některých úsecích fronty stále navrch, výsadkářský velitel upozorňuje, že morálka okupačních vojáků není valná. Mají potíže se zásobováním potravinami i s logistikou. Zima problémy jen prohloubí. Naopak Ukrajinci bojují za osvobození své země, při udržení morálky budou mít tedy výhodu.

Válka podle Markuse ještě řadu měsíců potrvá, nejméně do konce příštího roku. "S největší pravděpodobností skončí vytlačením ruských jednotek zpět na území Ruska," tvrdí s notnou dávkou vlasteneckého sebevědomí a s důvěrou v pokračující západní pomoc.

Video: Drony s výbušninou. Díky nim se ukrajinské armádě daří vytlačovat ruské vojsko (3. 8. 2022)

Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Intelu klesly ve čtvrtletí tržby i zisk, výhled zaostává za očekáváním analytiků

Americkému výrobci čipů Intel klesly ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 32 procent na 14 miliard dolarů (zhruba 307 miliard korun). Firma navíc zveřejnila výhled pro aktuální čtvrtletí, který zaostal za očekáváním analytiků. Její akcie proto na výsledky a výhled zareagovaly oslabením téměř o deset procent.

Firmu tvrdě zasáhl pokles trhu s osobními počítači, oslabuje ale také podnikání v oblasti datových center. Ve čtvrtém čtvrtletí podnik vykázal ztrátu 664 milionů dolarů po zisku více než 4,6 miliardy dolarů o rok dříve.

V byznysu s čipy pro osobní počítače klesly tržby téměř o 36 procent na 6,6 miliardy dolarů. Provozní zisk divize klesl na 699 milionů dolarů přibližně ze 3,8 miliardy dolarů o rok dříve. V případě technologií s datovými centry tržby klesly zhruba o třetinu na 4,3 milionu dolarů. I zde nastal propad zisku na 371 milionů dolarů z 2,3 miliardy USD před rokem.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

V uplynulém týdnu stoupl počet nově nakažených koronavirem

Počet nově zaznamenaných případů nákazy koronavirem stoupl v posledních sedmi dnech v Česku oproti předchozímu týdnu o 15 procent na 1971. Nakažených přibylo i navzdory poklesu množství testů. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Počty hospitalizovaných a zemřelých s nemocí covid-19 se však v uplynulém týdnu snížily.

V uplynulých sedmi dnech přibylo více než 1 900 nakažených, zatímco v předešlém týdnu bylo nových případů nákazy asi 1 700. Testováno bylo přitom v posledním týdnu zhruba 3 300 lidí, což bylo v mezi týdenním srovnání o osm procent méně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na některých místech v Česku se tvoří ledovka, silnice jsou sjízdné s opatrností

Dopravu na jihu Čech by dnes mohla na mnoha místech komplikovat ledovka. Namrzají především úseky vozovek, kde není možné používat sůl. ČTK to řekla dispečerka Správy a údržby silnic Jihočeského kraje Miriam Matějková.

Se zvýšenou opatrností musejí stále počítat řidiči při cestách na severu Olomouckého kraje, na Šumpersku i Jesenicku platí především pro vyšší polohy. Ujetý, místy zledovatělý sníh krytý posypem leží na vozovkách, které silničáři ošetřují inertním materiálem, opatrnost je však nutná i na hlavních tazích kvůli mrznoucímu mrholení. Vyplývá to z informací Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Také mokré nebo vlhké vozovky na Uherskohradišťsku a Vsetínsku mohou dnes ráno namrzat. Ve Zlínském kraji bylo dnes ráno většinou zataženo nebo skoro zataženo bez srážek. Na Vsetínsku se místy vyskytovaly sněhové přeháňky a tvořily mlhy. Teploty se v regionu pohybovaly od minus čtyř do plus jednoho stupně Celsia, foukal slabý vítr.

Silnice na Vysočině jsou dnes sjízdné s opatrností. K ránu začalo mrholit a teploty jsou pod nulou, vozovky mohou namrzat. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy