


Rusko musí přijít o pět klíčových schopností, aby válka na Ukrajině skončila. Tvrdí to velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů Robert „Magyar“ Brovdi. Podle něj toho lze dosáhnout jedině systematickým oslabováním ruské válečné mašinerie. Na Krymu by podle něj Ukrajina mohla při rychlejším přísunu západní pomoci provést až sedmkrát více úderů.

Brovdi své úvahy zveřejnil v neděli na Telegramu u příležitosti svých 51. narozenin. „Nepřítel je neúnavný, konec není v dohledu. Ale je tu jedna nuance: je to první válka v novodobé historii, ve které Ukrajinci nebojují na straně Ruska, ale proti němu. Brání své blízké a to, co je jejich,“ poznamenal.
Aby válka skončila, musí podle Brovdiho Rusko nejprve přijít o pět klíčových schopností: platit za válku, vyrábět zbraně, chránit své týlové oblasti, posílat další vojáky do bojů a udržovat iluzi stability a kontroly uvnitř země.
„Proto je před námi jediná přijatelná strategie – systematické asymetrické oslabování Ruské federace prostřednictvím postupného rozebírání těchto pěti základních pilířů jeho válečného stroje,“ uvedl.
Ukrajina podle něj musí spoléhat zejména na kombinaci zpravodajských schopností, technologické převahy a zapojení celé společnosti. Zároveň ale varoval, že před Ukrajinci leží ještě velmi obtížné období.
„Přeji lidem, aby žili a vydrželi, protože to bude těžší, než to bylo. Bojujeme rozumem a matematikou,“ dodal Brovdi.
Konkrétním příkladem této strategie je ukrajinská kampaň proti ruským vojenským kapacitám na Krymu. V pondělním rozhovoru pro agenturu AP Brovdi uvedl, že právě poloostrov představuje „jeden z klíčových směrů“ na cestě k ukončení války.
Podle Brovdiho je cílem dostat Krym do takového stavu, aby ho Rusko nemohlo nadále využívat jako vojenské předmostí i jako námořní základnu. Toho se Ukrajina snaží dosáhnout útoky na železniční mosty, ropné sklady a energetickou infrastrukturu, čímž by se měly narušit zásobovací trasy.
Za poslední tři měsíce podle Brovdiho ukrajinské síly zároveň zničily více než 300 ruských prostředků protivzdušné obrany, včetně protiletadlových systémů, radarových stanic a zařízení elektronického boje.
Šéf ukrajinských dronařů však zároveň upozornil, že Síly bezpilotních systémů jsou v současnosti vybaveny na pouhých 14 procent úrovně potřebné k vedení krymské kampaně v plném rozsahu. Pokud by slíbené západní financování přicházelo rychleji, mohly by podle něj provést až sedmkrát více úderů na ruské cíle na poloostrově.
„Nejde o to, že by výrobní kapacity ukrajinských výrobců neumožňovaly vyrobit potřebné množství dronů. Jde o banální problém opožděného financování. Naši partneři prostředky přidělují, ale jejich uvolňování postupuje mnohem pomaleji, než odpovídá našim plánům,“ uvedl Brovdi.
Ačkoliv se Ukrajina snaží ruské vojenské schopnosti systematicky oslabovat, Moskva usilovně pracuje na jejich rozšiřování. Brovdi pro AP uvedl, že Rusko chce zvýšit schopnost jednorázové raketové salvy až na 200 střel. Nyní jich podle něj dokáže během jedné salvy vypustit okolo sedmdesáti.
Podle ukrajinského ministerstva obrany ukrajinská protivzdušná obrana v červenci zachytila 29 ze 195 balistických raket, které Rusko na Ukrajinu vypálilo. Dalších 40 raket nedosáhlo svých cílů.



The Athletic zveřejnil začátkem září tradiční, čím dál obsáhlejší žebříček nejlepších hokejistů severoamerické NHL, třetím rokem čítá 150 jmen. Letos je v něm nejvíc Čechů za tuto dobu, šest. Někteří ale paradoxně schytali dost nelichotivých poznámek.



Stačí pár slov a melodie se sama rozehraje v hlavě. Jenže vzpomenete si i na to, co následuje? Vybrali jsme dvacet československých hitů ze šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Doplňte jejich texty a zjistěte, jestli máte hudební paměť jako magnetofon, nebo se vám naopak pomyslná páska v hlavě během let už trochu zamotala.



Z jihu Evropy přichází varovný signál. Tropické nemoci, které si lidé ještě donedávna vozili jen ze vzdálených exotických zemí, se rychle šíří Evropou. Roznáší je nepůvodní druhy komárů a klíšťat, které pronikají stále víc na sever – a podle odborníků může být Česko další na řadě.



Kde sehnat tolik potřebné rakety Patriot? NATO a Evropská unie tlačí na Španělsko a Řecko, aby Ukrajině uvolnily část svých zásob. Kyjev nutně potřebuje další protibalistické střely, protože ruské útoky ze vzduchu sílí a ukrajinské zásoby interceptorů rychle klesají. Norsko přitom nabízí, že Patrioty pro Ukrajinu nakoupí.



Zhruba po třech hodinách skončila v sobotu večer schůzka amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Bez podrobností o výsledku jednání o tom informovaly ruské státní agentury RIA Novosti a TASS, podle které kolona vozidel s americkými vyslanci již odjela z Kremlu.