Bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov chce otevřít debatu o větším zapojení žen do armády. Podle něj mají oproti mužům biologické předpoklady, které jim mohou na moderním bojišti přinést důležitou výhodu.
Jednou z oblastí, kde by podle Reznikova mohly ženy vynikat, je ovládání dronů. Ty dnes patří k hlavním pilířům ukrajinské obrany a podle odhadů stojí až za 80 procenty ruských ztrát na bojišti.
„Můj otec byl prorektorem Institutu tělesné výchovy a vědcem, který zkoumal reakce dívek a chlapců při střelbě. Dívky reagují na hrozby rychleji. Také mají lépe rozvinuté periferní vidění,“ uvedl Reznikov v rozhovoru pro ukrajinský server Telegraf.
Podle exministra, který resort vedl v letech 2021 až 2023, jsou právě tyto schopnosti pro operátory dronů klíčové. Musí totiž sledovat několik věcí naráz, rychle vyhodnocovat situaci a reagovat během zlomků sekundy.
Vědecké výzkumy však takto jednoznačné nejsou. Například v jednoduchých testech reakce na vizuální podněty dosahují muži často dokonce kratších časů než ženy. Stejně tak se nepodařilo jednoznačně prokázat, že by ženy měly za všech okolností lepší periferní vidění.
V praxi navíc výkon operátora ovlivňuje řada dalších faktorů, od bojových zkušeností a kvality výcviku až po míru únavy nebo to, jak dobře zná konkrétní systém.
Více žen v armádě? Reznikov chce otevřít debatu
Reznikov přesto věří, že by Ukrajina měla otevřít debatu o plošnějším zapojení žen do armády. V této souvislosti odkázal na Izrael, Dánsko, Švédsko, Norsko nebo Nizozemsko – tedy země, kde se vojenská povinnost v různé podobě vztahuje také na ženy.
Zdůraznil však, že by nemělo jít o okamžitou mobilizaci. Prvním krokem by podle něj měla být celostátní vojenská příprava celého obyvatelstva. Až ve chvíli, kdy by ve společnosti vznikla shoda, by mohl přijít na řadu příslušný zákon nebo změna ústavy.
„Pokud se podaří dosáhnout shody většiny obyvatel – jinými slovy, pokud bude fakticky uzavřena nová společenská dohoda – může být návrh předložen parlamentu a přijat zákon, který toto pravidlo zavede. Případně by bylo možné změnit ústavu,“ vysvětlit exministr, který dnes působí jako lektor a věnuje se výuce ukrajinských vojáků.
Podle Reznikova je potřeba upravit také otázku zapojení žen do služby v týlových pozicích. Ženy by podle něj mohly zastávat řadu funkcí v podpůrných složkách, čímž by uvolnily muže na frontovou linii.
Pokud by navíc k legislativní změně došlo, nikdy by podle něj neměli být mobilizováni oba rodiče současně. Rodina by si v takovém případě vybrala, zda do služby nastoupí otec, nebo matka.
Ženy už dnes hrají v ukrajinské armádě významnou roli. Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v březnu uvedl, že v armádě slouží přes 75 tisíc žen, z nichž více než 5,5 tisíce působí přímo na frontě. To je o sedm tisíc vojaček více než loni.
Možná vám uniklo: Válka potrvá. Evropa musí udělat jednu věc, varuje Pojar
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ze zákulisí policejního „pekla“, kde došlo k sebevraždám. Jak se likvidují „nepohodlní“?
V řadách policie panuje dusno. Po tragické smrti policistky Hany Kubicové, která si začátkem října vzala vlastní život, mluví někteří bývalí i současní příslušníci uniformovaných sborů o prostředí, ve kterém jsou stres, šikana a ponižování na denním pořádku. S některými svědectvími se podělili s Aktuálně.cz. Podle policejního prezidia byly podněty ale prošetřeny a nepřišlo se na žádná pochybení.
Proč jdou lidé k volbám. Jedno téma tíží všechny, ukazují data
Co lidé od svých radnic očekávají, se výrazně liší podle toho, kde žijí. Jedno téma se ale drží na předních příčkách napříč republikou. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který před komunálními volbami zjišťoval, čemu by podle voličů měli noví radní věnovat největší pozornost.
Nechceš na vojnu, jdeš sedět! Do Evropy se vrací tresty pro odpírače, důvod je jasný
Dva týdny natvrdo. Tolik dostal 25letý muž v Norsku za to, že nenastoupil na povinnou vojenskou službu. Soud první takový trest za posledních 20 let zdůvodnil neblahou bezpečnostní situací v Evropě. Dosud dostávali norští „odpírači“ jen podmíněné tresty.
Osvobození tu bolí dodnes. Těžce zkoušenou Osoblahu ani po volbách zázrak nečeká
Byla to první česká obec osvobozená Rudou armádou. Během pětidenní operace v březnu 1945 boje zničily na 90 procent Osoblahy, příchozí sovětští vojáci pak řadu místních žen a dívek znásilnili. Je znát, že malá obec v bývalých Sudetech proslavená úzkokolejkou za válečné hrůzy platí dodnes. V rámci předvolební série tentokrát deník Aktuálně.cz vyrazil do jednoho z nejodstrčenějších koutů Česka.