Premiérka evropské země skončila. Ukrajinské drony dokonaly napětí

„Toto rozhodnutí není snadné, ale je fér,“ řekla Siliňová ve čtvrtek ráno na speciálně svolané tiskové konferenci. Obvinila přitom koaliční Progresivní stranu z toho, že v reakci na rezignaci ministra obrany Andrise Sprudse a následné nominaci plukovníka Raivise Melnise do této funkce způsobila rozpad vlády.

Dokud nebude sestaven nový kabinet, bude ve své práci pokračovat ta současná. Otázka ovšem je, co bude s vládou do budoucna.

„V současné době se rýsují dva možné scénáře. Prvním z nich je, že prozatímní vláda bude pokračovat ve své práci až do říjnových parlamentních voleb. Druhým je sestavení nové koalice s novým předsedou vlády, neboť několik opozičních stran již vyjádřilo ochotu převzít odpovědnost za sestavení a vedení nové vlády,“ vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšský politolog Romans Gagunovs.

Za pět měsíců se mají v zemi konat parlamentní volby a kvůli krizi ztratila současná vládní koalice většinu v jednokomorovém parlamentu. V pátek se má se všemi stranami setkat prezident Edgars Rinkēvičs, který se chce podílet na řešení krize.

„Současné rozložení mandátů v parlamentu však omezuje možnosti sestavení nové vlády bez největšího politického seskupení – Nové jednoty, které zastupuje i odstupující premiérku,“ upozorňuje Gagunovs.

Související

Střely na ruské cíle trestuhodně prolétly do země NATO. Ministr obrany ihned skončil

Dvě ze tří koaličních stran - vedle progresivistů i Zelení a farmáři - již ve středu prohlásily, že vláda „fakticky padla“. Parlament tak ve čtvrtek mohl vyslovit premiérce nedůvěru. Lotyšská média hovoří o tom, že Siliňová v podstatě oznámila svou rezignaci ještě před hlasováním - které by beztak pravděpodobně dopadlo v její neprospěch.

Drony ohrožují Pobaltí

Na východní hranici země se začínají množit incidenty, kdy na lotyšské území padají drony. Spekuluje se o tom, zda jsou ruské nebo běloruské (protože přiletěly ze vzdušného prostoru zmíněných dvou zemí), ovšem nejčastěji jde o drony ukrajinské.

A právě ukrajinské útočné drony dopadly minulý týden na ropný zásobník u města Rezekne. To podle odstupující premiérky ukázalo, že politické vedení obranného sektoru nebylo schopno splnit slib bezpečné oblohy.

Související

„Jsme jako ježci.“ Země na dohled od Ruska se chystá na válku: bude to stačit?

Premiérka Siliňová dále uvedla, že sektoru obrany byly svěřeny největší finanční prostředky v historii – téměř pět procent hrubého domácího produktu (HDP) země. „Je to obrovská zodpovědnost, která vyžaduje jasné výsledky. Věřím, že sektor potřebuje nový, profesionální přístup,“ zdůraznila Siliňová s tím, že podle ní nebyly protidronové systémy nasazeny dostatečně rychle.

Ministr skončil už v neděli

Ministr obrany Andris Spruds minulou neděli ve funkci opravdu skončil. „Rezignuji na pozici ministra obrany, abych ochránil lotyšskou armádu před zatažením do politické kampaně,“ uvedl na speciálně svolané tiskové konferenci.

„Drony by neměly představovat hrozbu pro veřejnou bezpečnost,“ konstatoval Spruds. S tím, že obranný sektor „udělal a bude i nadále dělat hodně pro ochranu vzdušného prostoru země a zajištění pocitu bezpečí pro občany“.

Související

„Souhlasím s Američany.“ Ministryně ohrožené země se opřela do Evropy

Drony jsou pouze spouštěč, míní expert

Incident s ukrajinskými drony ovšem podle zmíněného lotyšského politologa nebyl jedinou příčinou krize, ale stal se spíše spouštěčem již existujících dlouhodobých problémů a neshod uvnitř vládní koalice.

„V uplynulých dvou týdnech panovalo mezi koaličními partnery velké napětí a téměř každý den docházelo k novým politickým zvratům. Je třeba poznamenat, že již delší dobu se veřejně diskutovalo o tom, že současná vláda je politicky vyčerpaná, což se odráželo i v nízké popularitě její předsedkyně,“ míní Gagunovs.

V Lotyšsku jsou podle něj otázky související s bezpečností v současné době kvůli širší geopolitické situaci mimořádně citlivé a jakákoli nejistota nebo selhání komunikace v této oblasti proto vyvolávají velmi silnou politickou reakci.

„Politické strany v současné době nesoutěží ani tak o realizaci dlouhodobých politických programů, jako spíše o politické přežití a pozornost voličů před příštími volbami. Tato roztříštěnost v kombinaci s nízkou důvěrou veřejnosti v politiku představuje riziko pro politickou bezpečnost. Čím nestabilnější a křehčí se politický systém jeví, tím snáze jej lze ovlivnit populistickými slogany nebo vnějšími hrozbami,“ varuje politolog.

Mohlo by vás zajímat: Podívejte se na nejlepší momenty z debaty Aktuálně.cz v Knihovně Václava Havla o bezpečnosti Pobaltí