Kyjev - V kyjevských vazebních věznicích je přes šedesát opozičních aktivistů, které v minulých týdnech policie zadržela během protestních demonstrací. Dvaaosmdesát dalších je podle dnešní zprávy ukrajinského ministerstva vnitra stíháno na svobodě. Zákon o amnestii, který se na všechny obviněné vztahuje, přitom začne fungovat až po uvolnění správních budov, které opozice od prosince okupuje. Termín vyklizení stanovený zákonem vyprší příští pondělí.
Vyklizení budov, mezi nimiž je kyjevská radnice, centrální Dům odborů a dvě ministerstva, je podmínkou pro uplatnění amnestie. Všechny obsazené objekty jsou ale stále pod kontrolou opozice, zejména pravicových radikálů z hnutí Pravý sektor. "Na splnění zákonných podmínek má opozice týden. Nestane-li se tak, bude pokračovat trestní stíhání v běžném režimu stanoveném zákonem," řekl dnes novinářům mluvčí ministerstva vnitra Oleh Tarasov.
Amnestie ještě neplatí
Zákon o amnestii schválil ukrajinský parlament koncem ledna. Vztahuje se na všechny osoby obviněné z účasti na nepokojích s výjimkou těch, které se dopustily těžkých zločinů. Prezident Viktor Janukovyč už zákon podepsal a právní norma byla otištěna v úředním věstníku. Amnestie ale začne platit až po 17. únoru, pokud budou obsazené objekty vyklizeny.
Z použití neúměrné síly dnes ukrajinské bezpečnostní složky obvinil komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks, který Kyjev v minulých dnech navštívil. V závěrečné zprávě ze své inspekční cesty napsal, že ukrajinské úřady by se "měly zdržet dalších násilností a měly by pohnat k odpovědnosti osoby, které se dopustily hrubého porušování lidských práv".
Projektily, únosy, ...
Muižnieks ve své informaci upozornil, že demonstrace byly většinou pokojné, i když se na straně protestujících vyskytly násilnické skupiny. Zraněno bylo i několik policistů, někteří z nich vážně.
Mezi demonstranty ale byly stovky zraněných i několik mrtvých. Nejméně deset lidí zasažených gumovými projektily přišlo o oko. Nepřijatelné je i použití vodních děl v mrazivých teplotách. Znepokojení podle Muižniekse vyvolávají i nevysvětlené únosy. "Ukrajinské úřady by měly policejní násilí jednoznačně odsoudit a potrestat," uvedl ve své zprávě.
Jedním z unesených a týraných aktivistů byl Dmytro Bulatov, který se z utrpěných vážných zranění léčí v Litvě. Bulatov byl původně obviněn z podněcování násilností, policie ale později obvinění stáhla.
Dnes vydalo kyjevské ministerstvo vnitra prohlášení, v němž Bulatova viní z finančních machinací. Před svým únosem prý ke svému obohacení použil peníze, které obyvatelé Kyjeva poukazovali na konto opozice. Bulatov, který se na Ukrajinu nehodlá vrátit bez záruk bezpečnosti, se zatím k obvinění nevyjádřil.
