reklama
 
 

Byli jsme připravení na sprint, ale reformy jsou spíš maraton, hodnotí novinář Ukrajinu po Majdanu

23. 11. 2017
Foto: Reuters
Podle novináře Pavla Kazarina je čtyři roky po tzv. revoluci důstojnosti neboli Euromajdanu mediální obraz Ukrajiny horší, než jak situace vypadá ve skutečnosti. Válka s Ruskem na východě země ale oddaluje potřebné reformy.

Kyjev - Téměř sedmdesát procent Ukrajinců se domnívá, že jejich země se vyvíjí špatným směrem. Shodou okolností je to prakticky stejné číslo jako v březnu 2013 za vlády později svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Mohlo by se tedy zdát, že dramatické události posledních čtyř let odstartované tzv. Euromajdanem (masovými protesty a následným svržením tehdejšího prezidenta Janukovyče a jeho vlády - pozn. red.) vlastně k ničemu nevedly, jen k propadu životní úrovně, tisícům mrtvých Ukrajinců a ztrátě kontroly nad Krymem a částí Donbasu.

S tím nesouhlasí populární kyjevský novinář Pavel Kazarin.

"Měli jsme příliš velká očekávání, mysleli jsme si, že to půjde stejně rychle jako protesty. Tam stačily tři měsíce a zbavili jsme se prezidenta Janukovyče, který přitom vypadal, že tam bude navěky. Jenže reformy jsou spíš maraton a my jsme byli připraveni na sprint," říká ukrajinský moderátor televizních diskusních pořadů. 

Za čtvrtstoletí nezávislosti Ukrajiny žádný z prezidentů, ať již to byl Leonid Kučma, nebo nominálně proevropský prezident Viktor Juščenko, k nezbytným reformám nesebral odvahu. V zemi proto vznikl oligarchický systém, ve kterém moci blízcí podnikatelé vysávali státní podniky a neprůhledně privatizovali ty výdělečné.

K dokonalosti to dovedl prezident Viktor Janukovyč, který po svém zvolení do prezidentského křesla v roce 2010 začal dávat jasně najevo, že na podstatě fungování politiky a ekonomiky na Ukrajině nic měnit nehodlá, jen všechny finanční toky bude kontrolovat jeho rodina a nejbližší spojenci.

Válka reformy oddaluje

Nespokojenost odsunutých oligarchů v kombinaci s deziluzí značné části ukrajinské veřejnosti s Janukovyčovou vládou ve finále vedla k dramatickým událostem na kyjevském centrálním náměstí, tzv. Majdanu, které odstartovaly v noci z 21. na 22. listopadu 2013.

Korupční systém, budovaný téměř dvacet let, mimořádně oslabil ukrajinský stát. Stejně jako někdejší prezident Viktor Janukovyč nedokázal donutit státní aparát k potlačení protestů, ani nová ukrajinská vláda, vedená novým prezidentem Petrem Porošenkem, neměla sílu bránit se Rusku během anexe Krymu a kremelskému pokusu o odtržení východní a jižní Ukrajiny.

Katastrofě nakonec zabránili ukrajinští dobrovolníci, kteří ve velkém podpořili vlastní vojáky a společně zastavili Kremlem podporované separatisty. Ti nakonec ovládli pouze části doněcké a luhaňské oblasti Ukrajiny na hranici s Ruskem.

"Na válku na východě padne velká část státního rozpočtu, což oddaluje reformy. A dělá z nás chudou zemi. Investor si třikrát rozmyslí, jestli bude své peníze dávat do země, která je ve válečném stavu. A která mu díky nedostatku reforem není schopná zaručit, že o své prostředky nepřijde," říká Pavel Kazarin.

Mediální obraz Ukrajiny je ale podle novináře horší než skutečný stav. "Podstatně častěji mluvíme o korupci na nejvyšších místech. Jenže to je kvůli tomu, že předtím bylo o tom nebezpečné psát. A také kvůli tomu, že dnes máme otevřené rejstříky, daňová přiznání. A to je výdobytek Majdanu," tvrdí Pavel Kazarin.

Ukrajina nejsou jen neúspěchy

Vypočítává i další úspěchy. "Máme bezvízový styk s Evropskou unií. To je samozřejmě fajn samo o sobě, ale důležitější je, že kvůli tomu Ukrajina musela provést celou řadu reforem, díky čemuž odstranila některé korupční mechanismy," argumentuje Kazarin.

Státní energetická společnost Naftogaz, která byla symbolem parazitizmu politiků na státu, se poprvé v dějinách ocitla v plusu. Ukrajina taky přestala nakupovat v Rusku zemní plyn, což byl další významný zdroj korupce v zemi.

Kyjevský novinář ale neskrývá i problémy. Nedošlo podle něj k privatizaci státních podniků, reforma prokuratury zkolabovala a soudní reforma teprve začíná. Všechny nové reformy nejsou nevratné, ukrajinské instituce jsou stále velmi křehké, tvrdí Kazarin. Zárukou, že se tak nestane, je podle něj ruská agrese.

"Proběhlo šest vln mobilizace. Desetitisíce chlapů z celé země, nejrůznějších profesí, sloužilo v armádě, viděli umírat své kamarády. Nikdo je nedokáže donutit, aby zapomněli. Žádná politická strana nemůže říct, vykašleme se na Krym, pojďte se smířit s Moskvou. Protože lidé, kteří museli utéct ze svých domovů nebo kteří bojovali, by to nikdy nepřipustili," je přesvědčen Pavel Kazarin.

Ví, o čem mluví, pochází totiž z Krymu. Tam nyní nesmí a jeho otec, známý anglista, byl vyhozen ze zaměstnání v simferopolské univerzitě.

"Ukrajina dříve lavírovala mezi EU a Ruskem. To už nejde. Dnes získává peníze ze Západu výměnou za příslib reforem. Oligarchové by to nejspíš rádi změnili, ale společnost jim to nedovolí," tvrdí Pavel Kazarin.

Západní země a státníky vyzývá, aby nepolevovali v tlaku na Ukrajinu kvůli reformám. "Je to běh na dlouhou trať. Ale jedině tak zajistíme, že se nevrátíme do minulosti," myslí si kyjevský novinář.

Více než tři roky probíhající válka na východě Ukrajiny vyhnala z domovů přes milion lidí. Ti, kteří zůstali, se snaží si válku nepřipouštět. | Video: Ondřej Soukup |  04:05

autor: Ondřej Soukup | 23. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama