Byli jsme připravení na sprint, ale reformy jsou spíš maraton, hodnotí novinář Ukrajinu po Majdanu

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
23. 11. 2017 18:00
Podle novináře Pavla Kazarina je čtyři roky po tzv. revoluci důstojnosti neboli Euromajdanu mediální obraz Ukrajiny horší, než jak situace vypadá ve skutečnosti. Válka s Ruskem na východě země ale oddaluje potřebné reformy.
Foto: Reuters

Kyjev - Téměř sedmdesát procent Ukrajinců se domnívá, že jejich země se vyvíjí špatným směrem. Shodou okolností je to prakticky stejné číslo jako v březnu 2013 za vlády později svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Ukrajinský novinář Pavel Kazarin.
Ukrajinský novinář Pavel Kazarin. | Foto: Facebook Pavla Kazarina.

Mohlo by se tedy zdát, že dramatické události posledních čtyř let odstartované tzv. Euromajdanem (masovými protesty a následným svržením tehdejšího prezidenta Janukovyče a jeho vlády - pozn. red.) vlastně k ničemu nevedly, jen k propadu životní úrovně, tisícům mrtvých Ukrajinců a ztrátě kontroly nad Krymem a částí Donbasu.

S tím nesouhlasí populární kyjevský novinář Pavel Kazarin.

"Měli jsme příliš velká očekávání, mysleli jsme si, že to půjde stejně rychle jako protesty. Tam stačily tři měsíce a zbavili jsme se prezidenta Janukovyče, který přitom vypadal, že tam bude navěky. Jenže reformy jsou spíš maraton a my jsme byli připraveni na sprint," říká ukrajinský moderátor televizních diskusních pořadů. 

Za čtvrtstoletí nezávislosti Ukrajiny žádný z prezidentů, ať již to byl Leonid Kučma, nebo nominálně proevropský prezident Viktor Juščenko, k nezbytným reformám nesebral odvahu. V zemi proto vznikl oligarchický systém, ve kterém moci blízcí podnikatelé vysávali státní podniky a neprůhledně privatizovali ty výdělečné.

K dokonalosti to dovedl prezident Viktor Janukovyč, který po svém zvolení do prezidentského křesla v roce 2010 začal dávat jasně najevo, že na podstatě fungování politiky a ekonomiky na Ukrajině nic měnit nehodlá, jen všechny finanční toky bude kontrolovat jeho rodina a nejbližší spojenci.

Válka reformy oddaluje

Nespokojenost odsunutých oligarchů v kombinaci s deziluzí značné části ukrajinské veřejnosti s Janukovyčovou vládou ve finále vedla k dramatickým událostem na kyjevském centrálním náměstí, tzv. Majdanu, které odstartovaly v noci z 21. na 22. listopadu 2013.

Korupční systém, budovaný téměř dvacet let, mimořádně oslabil ukrajinský stát. Stejně jako někdejší prezident Viktor Janukovyč nedokázal donutit státní aparát k potlačení protestů, ani nová ukrajinská vláda, vedená novým prezidentem Petrem Porošenkem, neměla sílu bránit se Rusku během anexe Krymu a kremelskému pokusu o odtržení východní a jižní Ukrajiny.

Katastrofě nakonec zabránili ukrajinští dobrovolníci, kteří ve velkém podpořili vlastní vojáky a společně zastavili Kremlem podporované separatisty. Ti nakonec ovládli pouze části doněcké a luhaňské oblasti Ukrajiny na hranici s Ruskem.

"Na válku na východě padne velká část státního rozpočtu, což oddaluje reformy. A dělá z nás chudou zemi. Investor si třikrát rozmyslí, jestli bude své peníze dávat do země, která je ve válečném stavu. A která mu díky nedostatku reforem není schopná zaručit, že o své prostředky nepřijde," říká Pavel Kazarin.

Mediální obraz Ukrajiny je ale podle novináře horší než skutečný stav. "Podstatně častěji mluvíme o korupci na nejvyšších místech. Jenže to je kvůli tomu, že předtím bylo o tom nebezpečné psát. A také kvůli tomu, že dnes máme otevřené rejstříky, daňová přiznání. A to je výdobytek Majdanu," tvrdí Pavel Kazarin.

Ukrajina nejsou jen neúspěchy

Vypočítává i další úspěchy. "Máme bezvízový styk s Evropskou unií. To je samozřejmě fajn samo o sobě, ale důležitější je, že kvůli tomu Ukrajina musela provést celou řadu reforem, díky čemuž odstranila některé korupční mechanismy," argumentuje Kazarin.

Státní energetická společnost Naftogaz, která byla symbolem parazitizmu politiků na státu, se poprvé v dějinách ocitla v plusu. Ukrajina taky přestala nakupovat v Rusku zemní plyn, což byl další významný zdroj korupce v zemi.

Kyjevský novinář ale neskrývá i problémy. Nedošlo podle něj k privatizaci státních podniků, reforma prokuratury zkolabovala a soudní reforma teprve začíná. Všechny nové reformy nejsou nevratné, ukrajinské instituce jsou stále velmi křehké, tvrdí Kazarin. Zárukou, že se tak nestane, je podle něj ruská agrese.

"Proběhlo šest vln mobilizace. Desetitisíce chlapů z celé země, nejrůznějších profesí, sloužilo v armádě, viděli umírat své kamarády. Nikdo je nedokáže donutit, aby zapomněli. Žádná politická strana nemůže říct, vykašleme se na Krym, pojďte se smířit s Moskvou. Protože lidé, kteří museli utéct ze svých domovů nebo kteří bojovali, by to nikdy nepřipustili," je přesvědčen Pavel Kazarin.

Ví, o čem mluví, pochází totiž z Krymu. Tam nyní nesmí a jeho otec, známý anglista, byl vyhozen ze zaměstnání v simferopolské univerzitě.

"Ukrajina dříve lavírovala mezi EU a Ruskem. To už nejde. Dnes získává peníze ze Západu výměnou za příslib reforem. Oligarchové by to nejspíš rádi změnili, ale společnost jim to nedovolí," tvrdí Pavel Kazarin.

Západní země a státníky vyzývá, aby nepolevovali v tlaku na Ukrajinu kvůli reformám. "Je to běh na dlouhou trať. Ale jedině tak zajistíme, že se nevrátíme do minulosti," myslí si kyjevský novinář.

Více než tři roky probíhající válka na východě Ukrajiny vyhnala z domovů přes milion lidí. Ti, kteří zůstali, se snaží si válku nepřipouštět. | Video: Ondřej Soukup
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy