"Potřeba je všechno. Auta, oblečení, helmy, přístroje na noční vidění - na co si jen vzpomenete. Na ukrajinské straně bojuje zhruba 800 tisíc vojáků," říká ve sklepě jednoho pražského domu, kde má sklad věcí pro Ukrajinu. Jsou tam například i kamuflážní sítě pro ukrajinskou armádu, které přímo tady lidé vyrábějí.
Rodným městem Pavla Zatulina je Cherson. Od začátku března ho okupují Rusové, ale teď se k němu pomalu blíží ukrajinská armáda. Okupační úřady vyzvaly obyvatele k evakuaci a vypadá to, že osvobození Chersonu je jen otázkou času.
"Bude to ještě těžké. Nemyslím, že se to stane za pár dní. Je to velké město," soudí Zatulin.
Naposledy byl v Chersonu před rokem touto dobou. Stále tam žijí jeho přátelé. " Všichni už tam doufají, že okupace brzy skončí, že se to chýlí ke konci. Vidí na obzoru nějakou naději," vysvětluje pro Aktuálně.cz. "Výzvy okupantů k evakuaci jsou jen propaganda. Převezli pár lidí, aby to natočili kamerami a vyfotili, ale většina nechce odcházet do Ruska."
Podle Zatulina ale bude situace složitá, i když Ukrajinci znovu město získají. "Rusové se stáhnou na východní břeh a odtud budou Cherson ostřelovat, jako doteď ostřelují Mykolajiv (město blízko současné frontové linie, které utrpělo velké škody rozsáhlým ruským bombardováním - pozn. red.). Východní břeh Ukrajinci teď těžko obsadí," říká muž, který dorazil jako jeden z prvních s pomocí do města Lyman v Doněcké oblasti, které osvobodila ukrajinská armáda 1. října po těžkých bojích.
"Když jsme tam přijeli, v obchodech byly ceny ještě v ruských rublech. Zrovna to měnili na ukrajinské hřivny. Docházelo i ke kuriózním situacím. Někteří lidé tam dávali přednost Rusku a můj kolega byl oblečený do uniformy, která ruskou trochu připomínala. Místní muž šel kolem se svojí matkou a vyčítal mu, že Rusové zase nechali Lyman napospas Ukrajincům. Kolega ho chytil pod krkem, ale pak se to urovnalo. Matka svému synovi při odchodu vynadala, že než začne na nějakého vojáka mluvit, tak se má podívat, jakou má na sobě uniformu a nášivky," usmívá se Pavel Zatulin.
Zcela uzavřené město
Cherson nicméně leží jižněji než Lyman a zatím je v rukou Rusů. Ti se podle Zatulina snažili působit na obyvatele přístavního města i takzvaně po dobrém. "Směňovali hřivny za rubly ve výhodném kurzu tak, aby se vyplatilo mít rubly a platit s nimi. Nabízeli také dobře placenou práci, ale málokdo měl zájem," vypráví o situaci ve městě, o které ho informují jeho známí.
Před válkou měl Cherson zhruba 300 tisíc obyvatel, zůstala jich pravděpodobně méně než polovina. Přesné informace ale chybí. "Teď už Rusové brání v odjezdu nejen na území pod kontrolou Ukrajiny, ale nejde se samostatně dostat ani přes Krym do Ruska," říká Zatulin.
Okupační úřady vyzývají nejen k evakuaci, ale také ke vstupu do nově utvořené domobrany, která má stát na straně Ruska proti Ukrajině. Všichni muži, kteří se rozhodli zůstat v Chersonu, se do této nově vytvořené milice mohou hlásit, oznámili okupanti na sociální síti Telegram.
Pavel Zatulin ale neočekává, že by se do proruské domobrany hlásilo moc lidí, protože podle něj je drtivá většina obyvatel Chersonu proukrajinská.
Dvě tváře okupantů
Chersonská oblast je jedním ze čtyř regionů, kde Rusko provedlo tzv. referenda o připojení k zemi. Následně vyhlásilo anexi, kterou ale Západ a Kyjev odmítají jako nelegální.
Do čela Chersonské oblasti Rusové postavili dva místní muže ochotné kolaborovat: Volodymyra Salda a Kirilla Stremousova. "Salda znám dobře, v minulosti byl politikem Strany regionů, což byla strana Viktora Janukovyče (prezidenta svrženého revolucí na Majdanu v roce 2014 - pozn. red.). Vystupoval ale vždy jako zastánce Ukrajiny, až teď najednou otočil," vypráví Zatulin.
"Stremousova neznám vůbec a myslím, že nikdo v Chersonu neví, odkud se vlastně vzal," dodává.
