Nizozemsko, které dlouhodobě patří k nejaktivnějším vojenským podporovatelům Ukrajiny, již nemůže Kyjevu poskytovat další přímou vojenskou pomoc. Pro agenturu Bloomberg to uvedla ministryně obrany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová. Podobný problém s vyčerpáním zásob by se brzy mohl týkat i dalších významných podporovatelů. Neznamená to však konec pomoci jako takové, ale proměnu její formy.
„Jako Nizozemsko už nemáme další možnosti, protože jsme udělali opravdu hodně,“ přiznala na okraj summitu NATO v turecké Ankaře Yeşilgözová-Zegeriusová s tím, že armádní zásoby, které by Nizozemsko mohlo uvolnit Ukrajině, jsou v tuto chvíli vyčerpané. Zároveň dodala, že bude apelovat na ostatní spojence, aby svou podporu zintenzivnili.
Nizozemsko dlouhodobě patří mezi přední podporovatele Ukrajiny a dosavadní míra jeho pomoci vysvětluje, proč nyní Haag hovoří o dosažení svých limitů.
Podle oficiálních vládních dat Nizozemsko poskytlo Ukrajině vojenský materiál zhruba v hodnotě 9,1 miliardy eur. Dalších 11,6 miliardy eur směřuje do podpůrných programů a miliardu eur země vyčlenila pro mechanismus NATO s označením PURL, který financuje nákup amerických zbraní.
K nejvýznamnějším příspěvkům pak patřilo předání stíhacích letounů F-16, přičemž Nizozemsko sehrálo také klíčovou roli při výcviku ukrajinských pilotů i techniků pro obsluhu západních letadel. Kromě toho poskytlo části systémů protivzdušné obrany Patriot a pomáhalo pro tyto komplety zajistit munici.
Zásoby docházejí, pomoc Ukrajině mění podobu
Podle serveru Defence24 případ Nizozemska ilustruje širší problém, kterému začínají čelit i další evropské státy. Západní spojenci totiž od začátku konfliktu posílali na Ukrajinu techniku, kterou měli k dispozici na skladech – od munice a vozidel až po staré systémy sovětské výroby.
Tyto kapacity jsou však dnes z velké míry vyčerpány a vlády menších zemí se dostávají na hranici, pod kterou už nemohou jít, aniž by ohrozily vlastní obranyschopnost.
Netýká se to pouze Nizozemska. Velkou část svých zásob již Ukrajině poskytly také například Finsko nebo Švédsko a podobná situace panuje i v pobaltských státech či v Polsku.
Neznamená to však, že by tím podpora Ukrajiny ze strany těchto zemí skončila. Těžiště podpory se pouze přesouvá od fyzického předávání techniky k jiným formám podpory, jako jsou společné nákupy, evropské úvěry nebo dlouhodobé kontrakty se zbrojním průmyslem. Stále častěji se budou také využívat modely, kdy Ukrajina techniku formálně pořizuje za finanční podpory spojenců.
„Tento způsob pomoci sice není tak viditelný jako předávání tanků nebo raketometů, z dlouhodobého hlediska však může být ještě významnější,“ konstatuje Defence24.
Státy NATO současně investují do posílení vlastních ozbrojených sil. Nizozemsko například připravuje nové obranné projekty v hodnotě přes tři miliardy eur, včetně spolupráce s Belgií v oblasti protivzdušné obrany nebo námořních projektů se Spojeným královstvím. Evropské vlády si totiž stále více uvědomují, že nemohou zároveň dlouhodobě odevzdávat vlastní výzbroj a udržet si schopnost odstrašovat Rusko.
Mohlo by vás zajímat: V Česku se summit NATO v Ankaře rámuje hlavně sporem mezi prezidentem a vládou. Globálně důležitější ale bude především to, jak se Trump postaví ke svým spojencům
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Změnily válku v Černém moři. Teď je poprvé nasadily Spojené státy proti Íránu
Spojené státy a Írán o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích. Americká armáda uvedla, že zasáhla desítky cílů, včetně systémů protivzdušné obrany, radarových stanovišť a vybavení určeného pro rakety a drony. USA při útoku na Írán poprvé nasadily také námořní drony, zbraň, která si během posledních let vydobyla významné místo ve válce na Ukrajině.
ŽIVĚ Američané útočili na íránské vojenské cíle, odveta mířila na základny USA
Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
Vědci varují před nečekaným problémem. Jediné přistání může „otrávit“ celý Měsíc
Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Vyšetřování vraždy bývalé britské ministryně převzala protiteroristická policie
Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.
Kdo byl tajemný Paser? Archeologové přináší nové poznatky o egyptské historii
Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.