


Nizozemsko, které dlouhodobě patří k nejaktivnějším vojenským podporovatelům Ukrajiny, již nemůže Kyjevu poskytovat další přímou vojenskou pomoc. Pro agenturu Bloomberg to uvedla ministryně obrany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová. Podobný problém s vyčerpáním zásob by se brzy mohl týkat i dalších významných podporovatelů. Neznamená to však konec pomoci jako takové, ale proměnu její formy.

„Jako Nizozemsko už nemáme další možnosti, protože jsme udělali opravdu hodně,“ přiznala na okraj summitu NATO v turecké Ankaře Yeşilgözová-Zegeriusová s tím, že armádní zásoby, které by Nizozemsko mohlo uvolnit Ukrajině, jsou v tuto chvíli vyčerpané. Zároveň dodala, že bude apelovat na ostatní spojence, aby svou podporu zintenzivnili.
Nizozemsko dlouhodobě patří mezi přední podporovatele Ukrajiny a dosavadní míra jeho pomoci vysvětluje, proč nyní Haag hovoří o dosažení svých limitů.
Podle oficiálních vládních dat Nizozemsko poskytlo Ukrajině vojenský materiál zhruba v hodnotě 9,1 miliardy eur. Dalších 11,6 miliardy eur směřuje do podpůrných programů a miliardu eur země vyčlenila pro mechanismus NATO s označením PURL, který financuje nákup amerických zbraní.
K nejvýznamnějším příspěvkům pak patřilo předání stíhacích letounů F-16, přičemž Nizozemsko sehrálo také klíčovou roli při výcviku ukrajinských pilotů i techniků pro obsluhu západních letadel. Kromě toho poskytlo části systémů protivzdušné obrany Patriot a pomáhalo pro tyto komplety zajistit munici.
Podle serveru Defence24 případ Nizozemska ilustruje širší problém, kterému začínají čelit i další evropské státy. Západní spojenci totiž od začátku konfliktu posílali na Ukrajinu techniku, kterou měli k dispozici na skladech – od munice a vozidel až po staré systémy sovětské výroby.
Tyto kapacity jsou však dnes z velké míry vyčerpány a vlády menších zemí se dostávají na hranici, pod kterou už nemohou jít, aniž by ohrozily vlastní obranyschopnost.
Netýká se to pouze Nizozemska. Velkou část svých zásob již Ukrajině poskytly také například Finsko nebo Švédsko a podobná situace panuje i v pobaltských státech či v Polsku.
Neznamená to však, že by tím podpora Ukrajiny ze strany těchto zemí skončila. Těžiště podpory se pouze přesouvá od fyzického předávání techniky k jiným formám podpory, jako jsou společné nákupy, evropské úvěry nebo dlouhodobé kontrakty se zbrojním průmyslem. Stále častěji se budou také využívat modely, kdy Ukrajina techniku formálně pořizuje za finanční podpory spojenců.
„Tento způsob pomoci sice není tak viditelný jako předávání tanků nebo raketometů, z dlouhodobého hlediska však může být ještě významnější,“ konstatuje Defence24.
Státy NATO současně investují do posílení vlastních ozbrojených sil. Nizozemsko například připravuje nové obranné projekty v hodnotě přes tři miliardy eur, včetně spolupráce s Belgií v oblasti protivzdušné obrany nebo námořních projektů se Spojeným královstvím. Evropské vlády si totiž stále více uvědomují, že nemohou zároveň dlouhodobě odevzdávat vlastní výzbroj a udržet si schopnost odstrašovat Rusko.



Maďarský premiér Péter Magyar ve svém projevu na břehu Dunaje hned po vítězství ve volbách oznámil změny, které zemi čekají: chce z funkcí dostat dědictví Orbánovy vlády a jedním z lidí „na odstřel“ se okamžitě stal i prezident. Ten Magyarovu výzvu k odstoupení odmítl, nakonec jej funkce zbavil dodatek ústavy, který sám musel podepsat. Na jeho místě by Magyar rád viděl šachistku Judit Polgárovou.



Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedl, že USA ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Španělští fotbalisté díky výhře nad obhájci zlata Argentinci 1:0 po prodloužení ve finále mistrovství světa vytvořili rekord v neporazitelnosti v reprezentačních zápasech. Tým pod vedením trenéra Luise de la Fuenteho natáhl sérii bez porážky v normální hrací době či prodloužení na 38 utkání.



Premiér Andrej Babiš (ANO) chce obnovit projekt vybudování vládní čtvrti, kterou chtěl postavit v pražských Letňanech. Záležet bude na vyjednávání o pozemcích s magistrátem, uvedl v neděli na sociální síti. Bývalé vedení Prahy se za předchozí Babišovy vlády projektu bránilo, v Letňanech začalo připravovat návrh nové čtvrti s byty, administrativou a územní rezervou pro nemocnici.