Nizozemsko, které dlouhodobě patří k nejaktivnějším vojenským podporovatelům Ukrajiny, již nemůže Kyjevu poskytovat další přímou vojenskou pomoc. Pro agenturu Bloomberg to uvedla ministryně obrany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová. Podobný problém s vyčerpáním zásob by se brzy mohl týkat i dalších významných podporovatelů. Neznamená to však konec pomoci jako takové, ale proměnu její formy.
„Jako Nizozemsko už nemáme další možnosti, protože jsme udělali opravdu hodně,“ přiznala na okraj summitu NATO v turecké Ankaře Yeşilgözová-Zegeriusová s tím, že armádní zásoby, které by Nizozemsko mohlo uvolnit Ukrajině, jsou v tuto chvíli vyčerpané. Zároveň dodala, že bude apelovat na ostatní spojence, aby svou podporu zintenzivnili.
Nizozemsko dlouhodobě patří mezi přední podporovatele Ukrajiny a dosavadní míra jeho pomoci vysvětluje, proč nyní Haag hovoří o dosažení svých limitů.
Podle oficiálních vládních dat Nizozemsko poskytlo Ukrajině vojenský materiál zhruba v hodnotě 9,1 miliardy eur. Dalších 11,6 miliardy eur směřuje do podpůrných programů a miliardu eur země vyčlenila pro mechanismus NATO s označením PURL, který financuje nákup amerických zbraní.
K nejvýznamnějším příspěvkům pak patřilo předání stíhacích letounů F-16, přičemž Nizozemsko sehrálo také klíčovou roli při výcviku ukrajinských pilotů i techniků pro obsluhu západních letadel. Kromě toho poskytlo části systémů protivzdušné obrany Patriot a pomáhalo pro tyto komplety zajistit munici.
Zásoby docházejí, pomoc Ukrajině mění podobu
Podle serveru Defence24 případ Nizozemska ilustruje širší problém, kterému začínají čelit i další evropské státy. Západní spojenci totiž od začátku konfliktu posílali na Ukrajinu techniku, kterou měli k dispozici na skladech – od munice a vozidel až po staré systémy sovětské výroby.
Tyto kapacity jsou však dnes z velké míry vyčerpány a vlády menších zemí se dostávají na hranici, pod kterou už nemohou jít, aniž by ohrozily vlastní obranyschopnost.
Netýká se to pouze Nizozemska. Velkou část svých zásob již Ukrajině poskytly také například Finsko nebo Švédsko a podobná situace panuje i v pobaltských státech či v Polsku.
Neznamená to však, že by tím podpora Ukrajiny ze strany těchto zemí skončila. Těžiště podpory se pouze přesouvá od fyzického předávání techniky k jiným formám podpory, jako jsou společné nákupy, evropské úvěry nebo dlouhodobé kontrakty se zbrojním průmyslem. Stále častěji se budou také využívat modely, kdy Ukrajina techniku formálně pořizuje za finanční podpory spojenců.
„Tento způsob pomoci sice není tak viditelný jako předávání tanků nebo raketometů, z dlouhodobého hlediska však může být ještě významnější,“ konstatuje Defence24.
Státy NATO současně investují do posílení vlastních ozbrojených sil. Nizozemsko například připravuje nové obranné projekty v hodnotě přes tři miliardy eur, včetně spolupráce s Belgií v oblasti protivzdušné obrany nebo námořních projektů se Spojeným královstvím. Evropské vlády si totiž stále více uvědomují, že nemohou zároveň dlouhodobě odevzdávat vlastní výzbroj a udržet si schopnost odstrašovat Rusko.
Mohlo by vás zajímat: V Česku se summit NATO v Ankaře rámuje hlavně sporem mezi prezidentem a vládou. Globálně důležitější ale bude především to, jak se Trump postaví ke svým spojencům
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
ŽIVĚ Ukrajina má novou vládu. Zelenskyj musí navrhnout dva ministry
Ukrajinský parlament schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra i jeho novou vládu. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.