


Nizozemsko, které dlouhodobě patří k nejaktivnějším vojenským podporovatelům Ukrajiny, již nemůže Kyjevu poskytovat další přímou vojenskou pomoc. Pro agenturu Bloomberg to uvedla ministryně obrany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová. Podobný problém s vyčerpáním zásob by se brzy mohl týkat i dalších významných podporovatelů. Neznamená to však konec pomoci jako takové, ale proměnu její formy.

„Jako Nizozemsko už nemáme další možnosti, protože jsme udělali opravdu hodně,“ přiznala na okraj summitu NATO v turecké Ankaře Yeşilgözová-Zegeriusová s tím, že armádní zásoby, které by Nizozemsko mohlo uvolnit Ukrajině, jsou v tuto chvíli vyčerpané. Zároveň dodala, že bude apelovat na ostatní spojence, aby svou podporu zintenzivnili.
Nizozemsko dlouhodobě patří mezi přední podporovatele Ukrajiny a dosavadní míra jeho pomoci vysvětluje, proč nyní Haag hovoří o dosažení svých limitů.
Podle oficiálních vládních dat Nizozemsko poskytlo Ukrajině vojenský materiál zhruba v hodnotě 9,1 miliardy eur. Dalších 11,6 miliardy eur směřuje do podpůrných programů a miliardu eur země vyčlenila pro mechanismus NATO s označením PURL, který financuje nákup amerických zbraní.
K nejvýznamnějším příspěvkům pak patřilo předání stíhacích letounů F-16, přičemž Nizozemsko sehrálo také klíčovou roli při výcviku ukrajinských pilotů i techniků pro obsluhu západních letadel. Kromě toho poskytlo části systémů protivzdušné obrany Patriot a pomáhalo pro tyto komplety zajistit munici.
Podle serveru Defence24 případ Nizozemska ilustruje širší problém, kterému začínají čelit i další evropské státy. Západní spojenci totiž od začátku konfliktu posílali na Ukrajinu techniku, kterou měli k dispozici na skladech – od munice a vozidel až po staré systémy sovětské výroby.
Tyto kapacity jsou však dnes z velké míry vyčerpány a vlády menších zemí se dostávají na hranici, pod kterou už nemohou jít, aniž by ohrozily vlastní obranyschopnost.
Netýká se to pouze Nizozemska. Velkou část svých zásob již Ukrajině poskytly také například Finsko nebo Švédsko a podobná situace panuje i v pobaltských státech či v Polsku.
Neznamená to však, že by tím podpora Ukrajiny ze strany těchto zemí skončila. Těžiště podpory se pouze přesouvá od fyzického předávání techniky k jiným formám podpory, jako jsou společné nákupy, evropské úvěry nebo dlouhodobé kontrakty se zbrojním průmyslem. Stále častěji se budou také využívat modely, kdy Ukrajina techniku formálně pořizuje za finanční podpory spojenců.
„Tento způsob pomoci sice není tak viditelný jako předávání tanků nebo raketometů, z dlouhodobého hlediska však může být ještě významnější,“ konstatuje Defence24.
Státy NATO současně investují do posílení vlastních ozbrojených sil. Nizozemsko například připravuje nové obranné projekty v hodnotě přes tři miliardy eur, včetně spolupráce s Belgií v oblasti protivzdušné obrany nebo námořních projektů se Spojeným královstvím. Evropské vlády si totiž stále více uvědomují, že nemohou zároveň dlouhodobě odevzdávat vlastní výzbroj a udržet si schopnost odstrašovat Rusko.



Senát chce v zákoně o obnovení elektronické evidence tržeb (EET) zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. EET by se neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody. Změny ve středu Senát přijal přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).



Čtyři mrtvé a pět zraněných si ve středu vyžádal útok ruského dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, uvedly místní úřady. „V důsledku tohoto teroristického útoku zahynuly čtyři osoby. V současné době příslušné služby zjišťují jejich totožnost,“ napsal k útoku na mikrobus na Telegramu náčelník vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.



Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.



Nová pražská nemocnice bude stát v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Ve středu to při zahájení stavby urgentního příjmu ve Fakultní Thomayerově nemocnici řekli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dalšími zvažovanými místy byly pozemky u metra v Letňanech nebo Fakultní nemocnice Bulovka. Podle Babiše by o projektu měla vláda rozhodnout do Vánoc.



V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).