Ukrajina už čtvrtý měsíc odolává ruské agresi a tamní ekonomika se propadla. Ukrajinský hrubý domácí produkt je na polovině oproti předchozímu roku, klíčové přístavy obsadila ruská armáda a ta také blokuje export pšenice a dalšího strategického zboží ze země. Jen opravy dosud zničené fyzické infrastruktury jako silnic, mostů nebo nemocnic dosahují 100 miliard eur.
Kyjevská vláda je nemá a každý měsíc potřebuje aspoň pět miliard eur na provoz státu. Brusel proto přichází s finanční injekcí, která by ho zajistila. Komise navrhuje systém levných půjček s dlouhou dobou splatnosti, za které by ručil evropský rozpočet. Další peníze by zemi mohly zajistit granty od jednotlivých členských států.
"Ukrajina bude potřebovat podstatnou krátkodobou pomoc na udržení základních služeb, na humanitární potřeby obyvatel a opravy nejnutnější infrastruktury," stojí v dokumentu komise, jejž mají HN a Aktuálně.cz k dispozici.
Kolik přesně by taková pomoc měla činit, návrh ale neříká. Místo pro konkrétní částku bylo den před zveřejněním dokumentu ponecháno prázdné. Mezi jednotlivými komisaři, kteří odrážejí názory svých států, panovaly různé pohledy jak na výši peněz, tak i to, kde se mají získat. "Debata pokračuje. Shoda není na částce ani na tom, kdo pomoc Ukrajině zaplatí," sdělil v úterý mimo záznam zástupce komise.
Část týmu předsedkyně komise Ursuly von der Leyenové prosazuje možnost společné půjčky peněz na kapitálových trzích, tak jako to Evropská unie udělala po covidu, když si půjčila 750 miliard eur na obnovu po pandemii. Tuto cestu hájí hlavně Francouzi a Němci. Severské vlády jsou k ní naopak rezervované.
"Vzhledem ke škodám způsobeným válkou je jasné, že rekonstrukce Ukrajiny bude nákladná a nebude ji možné financovat pouze běžnými způsoby," řekl HN a Aktuálně.cz analytik evropského think-tanku Europeum Vít Havelka.
"Z návrhu komise vyplývá, že by ráda využila stejný systém jako v případě postcovidové obnovy. Zcela jistě by se jednalo o další krok směrem k silnější fiskální politice EU. Rekonstrukce Ukrajiny tak může mít významný vliv na fungování unie jako takové," dodal Havelka hlavní důvod, proč se mu část komise brání.
Od počátku invaze poslaly společné instituce EU na Ukrajinu přes čtyři miliardy eur humanitární a další pomoci. 1,5 miliardy eur z evropského rozpočtu pak putovaly na nákup zbraní pro vzdorující zemi.
