Přerušení ruského pozemního koridoru na okupovaný Krym bylo hlavním cílem ukrajinské armády už v roce 2023. Tehdejší velká pozemní ofenziva však selhala a Ukrajinci to tak dnes zkouší znovu. Tanky a pěchotu však tentokrát nahradily drony.
Desítky ruských náklaďáků, cisteren s palivem i vojenských vozidel mířících po klíčových jižních trasách na poloostrov Krym se během posledních týdnů staly terčem ukrajinských dronů.
Například data ukrajinské platformy Shraik News ukazují, že jen na dálnici H20 mezi Doněckem a Mariupolem bylo k sobotnímu večeru zdokumentováno nejméně třicet vyhořelých kamionů, přičemž už od začátku dubna odtahové vozy z těchto tras odklidily další desítky zničených vozidel.
Většina ruských armádních i civilních dodávek na Krym proudí po čtyřproudé dálnici M-14 přes Mariupol a Melitopol. Tato trasa se nachází v průměru 70 až 80 kilometrů od pozic, ze kterých podle deníku Kyiv Post Ukrajinci pravděpodobně drony vypouštějí.
Okupační správa zavádí opatření
Na údery už přišla reakce i ze strany okupační správy. Šéf Chersonské oblasti Volodymyr Saldo minulý týden zakázal vjezd civilních náklaďáků na vybrané úseky silnic a omezil i noční cesty osobními vozy. Jak uvádí server ua.news, výjimku mají pouze dodávky paliva, léků, rychle se kazících potravin či armádního nákladu.
Ukrajinští OSINT analytici tento krok interpretují jako snahu vyklidit silnice, aby vojenské kolony mohly projíždět maximální rychlostí, a snížily tak riziko zásahu. Kritici z ruských řad však upozorňují na opačný efekt. Zákaz civilní dopravy totiž podle nich může ukrajinským operátorům paradoxně usnadnit práci, jelikož na prázdné silnici bude mnohem snazší vojenské cíle identifikovat.
„Koncept týlu byl zničen“
Ačkoliv Moskva i ruská státní média dopady ukrajinské kampaně téměř ignorují a místní úřady je zlehčují, prokremelští vojenští blogeři mluví o vážném problému.
„Ukrajina už nyní disponuje prostředky, které dokážou komplikovat logistiku na Krym i do nově okupovaných území. Tento tlak bude v budoucnu jen sílit a jeho zvládání si vyžádá stále více finančních i vojenských zdrojů, což nevyhnutelně ovlivní i další oblasti,“ napsal ve své analýze bloger Voennyj Osvedomitel, kterého sleduje téměř 600 tisíc lidí.
Mimořádně pesimistický komentář se pak objevil na telegramovém kanálu „Doněcká pěchota“. Podle přispěvatele takzvaného „klubu anonymních velitelů“ ukrajinské drony nad dálnicemi „volně patrolují“ a loví cokoli od cisteren po civilní auta.
„Nevím o jediném případu účinného nasazení elektronického boje proti těmto dronům. Neviděl jsem ani mobilní skupiny protivzdušné obrany, které by je lovily,“ postěžoval si frustrovaný ruský voják.
Varuje, že pokud technologie pokročí, do půl roku čeká stejný scénář i hlubší týl, včetně Rostovské oblasti v samotném Rusku. „Koncept týlu byl zničen… Pouhé opuštění domu se stává nebezpečným,“ dodal.
Ukrajinci nasadili „Marťana“
S kampaní na jihu Ukrajiny jsou spojovány především drony Hornet od americké společnosti Swift Beat, které Kyjev začal testovat koncem loňského roku. Jeden takový sebevražedný stroj vyjde na pět až deset tisíc dolarů a jeho dolet činí přibližně 150 kilometrů.
Ruská armáda jim začala přezdívat „Marťan“ kvůli domněnce, že drony používají navigační technologii vyvinutou v NASA pro mise na Marsu. Dron totiž nespoléhá na klasickou GPS, ale na vizuální navigaci, přičemž se orientuje podle bodů v terénu, které porovnává s mapou ve své paměti. Klasické rušení signálů je proti němu tedy prakticky neúčinné.
Dron navíc využívá systém strojového vidění s prvky umělé inteligence. Cíl si tak dokáže sám vyhledat, zaměřit a rozpoznat i na velkou vzdálenost, což z něj činí pro ruské zásobování významnou hrozbu.
Sdílet
