Ukrajinci zadrželi ruskou loď. Nezákonné, vzkázala Moskva

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 25. 7. 2019 17:05
Ukrajina zabavila v dunajském přístavu Izmajil ruský tanker Nika Spirit. Ten se pod názvem Neyma podílel na incidentu v Kerčském průlivu, kde loni v listopadu Rusové ostřelovali a pak zadrželi tři ukrajinské lodě i s jejich posádkami. Oznámila to ukrajinská média.
Kerčský průliv.
Kerčský průliv. | Foto: Reuters

Podle ruských diplomatů Ukrajinci posádku ruské lodi po výslechu propustili a její členové jsou na cestě domů. Loď v přístavu zůstává.

Ruské ministerstvo zahraničí ukrajinským úřadům pohrozilo, že pokud by námořníky na Ukrajině zadržovaly jako rukojmí, "následky by na sebe nenechaly dlouho čekat". Podle Moskvy by šlo o mimořádně závažné porušení mezinárodního práva. Vlivný ruský poslanec Leonid Sluckij zadržení tankeru označil za "pirátský akt ukrajinského státu".

Loď, která patří společnosti Altomar Shipping z ruského černomořského přístavu Gelendžik, ve středu podle ruských úřadů připlula do izmajilských doků k opravě. Na palubě bylo údajně deset až dvanáct námořníků, pravděpodobně všichni jsou ruskými občany. Mluvčí ruského velvyslanectví v Kyjevě oznámil, že posádka byla po výslechu propuštěna.

Izmajil, ležící na hranicích s Rumunskem, je největším ukrajinským přístavem na Dunaji.

Zabavení ruského tankeru oznámila ukrajinská tajná služba SBU. Do Izmajilu loď doplula pod názvem Nika Spirit, ale pohraničníci na základě dostupných údajů v mezinárodních databázích zjistili, že jde o "proslulý tanker Neyma, který byl použit pro zablokování Kerčského průlivu", citoval list Ukrajinska pravda z komuniké SBU.

Ta rovněž uvedla, že ukrajinský soud povolil vyšetřovatelům SBU, vojenským prokurátorům a pohraničníkům loď prohledat, zabavit dokumenty a záznamy rádiové komunikace, lodní deník a vyslechnout členy posádky. SBU zabavila loď jako věcný důkaz a chystá se požádat soud, aby souhlasil s konfiskací. Členové posádky byli vyslechnuti jako svědkové, napsala agentura Unian.

Rusko se chystá 24 ukrajinských námořníků, zajatých loni v Kerčském průlivu, postavit před soud za nezákonné překročení ruských hranic, za což jim hrozí až šest let vězení. Kyjev naopak na incident hledí jako na "akt ozbrojené agrese" proti lodím ukrajinského vojenského námořnictva.

Ve středu ukrajinská ombudsmanka ohlásila dohodu o propuštění zajatých ukrajinských námořníků z Ruska, ale ruská ombudsmanka tvrzení popřela.

Mezinárodní soud pro námořní právo 25. května nařídil Moskvě, aby zajaté námořníky neprodleně osvobodila. Rusko ale v daném případě působnost tohoto soudu neuznává. Před týdnem moskevský soud až do konce října prodloužil vazbu všem 24 ukrajinským námořníkům vězněným v Moskvě od loňského incidentu nedaleko Krymu.

Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve zdůraznil, že splnění příkazu tribunálu OSN o osvobození námořníků by od Ruska představovalo "první signál ruského vedení, že je skutečně připraveno ukončit konflikt s Ukrajinou".

Jablkem sváru je průliv mezi Azovským a Černým mořem, přes který Rusové postavili most na poloostrov Krym, anektovaný Moskvou v březnu 2014. Anexi Ukrajina a většina zemí světa neuznává. Ukrajina v průlivu trvá na svobodné plavbě, zatímco Rusko tvrdí, že jde o jeho výsostné vody, kterými se smí plout jen s ruským povolením.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americká sonda OSIRIS-REx letí z planetky Bennu zpět k Zemi. Nasbírala až 400 gramů vzorků

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Realizace projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků. Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky.

Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy