


Nejprve tuto taktiku otestovali ukrajinští inženýři, nyní ji už používají i vojáci na frontě. Pomocí obyčejného levného meteorologického balonu vynesli útočný dron do výšky deseti kilometrů, odkud ho vypustili hluboko v týlu nepřítele na okupovaném Krymu. Stroje pak padají na cíle klouzavým letem bez zapnutých motorů, což je neviditelné pro radary.
Celé kouzlo spočívá v jednoduché fyzice. Drony jsou poháněné baterií, která má jen omezenou výdrž. Když dron startuje běžným způsobem ze země, spotřebuje obrovské množství energie z baterie jen na to, aby překonal gravitaci a vystoupal do potřebné výšky. To se ale mění, když dron vynese do vzduchu balon.
Směr startu kalkulují vojáci podle přesných modelů takzvaného tryskového proudění vzduchu, které balon spolehlivě zanese desítky kilometrů hluboko nad okupovaný Krym, aniž by spotřeboval jediný gram paliva nebo watt z baterie.
Radary ruské protivzdušné obrany tyto objekty ignorují, protože se pohybují pomalu a mají minimální odrazovou plochu. Obyčejný balon naplněný heliem se však pohybuje pouze rychlostí větru, nemá žádnou tepelnou stopu a na radaru vypadá jako mrak nebo obraz ptáka.
Když však balon dron ve výšce osmi až deseti kilometrů odhodí, stroj nejprve padá volným pádem, v němž nabere obrovskou kinetickou rychlost zcela „zadarmo“. Dron nejprve klesá klouzavým letem s vypnutým motorem, což znamená, že nevydává žádný hluk ani tepelnou stopu pro infračervené senzory. V řídkém vzduchu má navíc minimální aerodynamický odpor, takže klouže dopředu s minimální spotřebou.
Teprve v nižších výškách operátoři přes satelitní spojení aktivují motory a zahájí takzvaný volný lov na ruské sklady munice, velitelská stanoviště nebo zaparkovaná letadla. Tím si zároveň dron uchovává 95 procent baterie pro samotný útok.
Ekonomická matematika tady hraje do karet Kyjevu. Vojenské drony s dlouhým doletem stojí desítky až stovky tisíc dolarů, protože potřebují složité spalovací či proudové motory a mají velkou spotřebu paliva. Ukrajinské řešení přitom stojí pouhých pár stovek dolarů.
Běžný latexový meteorologický balon (který bez problémů vystoupá do osmi až 10 kilometrů) se dá na civilním trhu koupit za 150 až 300 dolarů (v přepočtu zhruba 3500 až 7000 korun). Větší, speciálně vyztužený nylonový balón, který unese váhu plně naloženého dronu Hornet, vyjde na 500 až 800 dolarů (cca 11 500 až 18 500 Kč).
K tomu je potřeba připočítat helium nebo vodík (což je záležitost dalších pár stovek korun) a jednoduchý odpalovací mechanismus na dálkové ovládání. Ve výsledku tak Ukrajinci za cenu kolem 15 tisíc korun vyrobili nosič, který spolehlivě oslepí ruskou protivzdušnou obranu a zdvojnásobí dolet dronu.
Paradoxně tak k překonání nejmodernějších systémů protivzdušné obrany použili technologii z konce 18. století. První horkovzdušný balon totiž bratři Montgolfierové poslali do vzduchu v roce 1783. Byl vyrobený z plátna a papíru, jako palivo tehdy použili slámu a vlnu a vznesl se bez posádky ve francouzském městě Annonay do výšky okolo dvou kilometrů.