Říkali, že se nemáme čeho bát. Ukrajince pracující pro Rusy čeká trest za kolaboraci

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
22. 9. 2022 6:01
Ještě před několika týdny na severovýchodě Ukrajiny zaznívalo, že Rusko zůstane na okupovaných územích navždy. Po úspěšné protiofenzivě ale v nově osvobozených městech a vesnicích u Charkova vlají ukrajinské vlajky. Strach obyvatel nicméně nezmizel. Ukrajinci, kteří ještě nedávno spolupracovali s Rusy, se nyní obávají, že budou potrestáni za kolaboraci. Někteří prchají za hranice.
Viktora z ukrajinského Charkova zadržela tamní civilní kontrarozvědka SBU poté, co veřejně podporoval ruskou invazi na Ukrajinu. | Video: Associated Press

"Ukrajina nás opustila a už se nevrátí. Teď nám Rusové nabízejí spolupráci. Pokud ji odmítneme, dosadí do školy ruské učitele, kteří k ní nebudou mít žádný vztah. Bude lepší, když tady zůstaneme my a pokusíme se o ni postarat," vzpomíná na ředitelova slova, která zazněla během shromáždění pedagogů na jedné ze škol v tehdy ještě okupované oblasti, jeho zástupkyně Halyna. Britský list The Guardian z obav o její bezpečí neuvádí její pravé jméno ani město, kde žije.

Halyna tvrdí, že s ruskou nabídkou na spolupráci tehdy souhlasila třetina učitelů. Ona ji však odmítla, prý pro ni neexistovala možnost, jak by mohla pod dohledem Rusů pracovat. Ve škole proto skončila. 

"Představte si, že jsem v té škole pracovala více než pětadvacet let. Odešla jsem odtamtud sama, nesla jsem si rostlinu v květináči a pytel básní napsaných mými žáky. Po tvářích mi tekly slzy," líčí žena. Když budovu opouštěla, viděla dělníky odstraňovat z chodeb plakáty ukrajinských národních hrdinů.

Jen o několik dní později byla Halyna na třídních schůzkách označena za zrádkyni. Někteří bývalí kolegové ji taky varovali, že ji ostatní označí za proukrajinskou agitátorku. Žena se tak dostala na seznam sledovaných osob ruské Federální služby bezpečnosti (FSB). Z okupovaného města uprchla, zatímco ve škole zůstali ti, kdo byli z různých důvodů ochotni kolaborovat.

Kreml podle britského deníku The Guardian vyzýval ukrajinské učitele v okupovaných oblastech, aby podepsali dokument, který potvrzuje jejich ochotu přejít na výuku podle ruských školních osnov. Tento krok postavil mnoho z nich do komplikované pozice: pokud ho nepodepsali, přišli o práci a hrozila jim zevrubná kontrola ze strany okupantů. Pokud ho podepsali, hrozil jim zase trest ze strany Kyjeva, který považuje výuku podle ruských osnov za kolaboraci.

Vicepremiérka Ukrajiny Iryna Vereščuková před týdnem oznámila, že na osvobozených územích plánují soudit i ukrajinské učitele, kteří souhlasili s výukou v rámci ruských osnov. Ukrajinský trestní zákoník se nedávno rozšířil o článek, který stanovuje tříletý trest vězení za propagandu ve vzdělávacích institucích s cílem pomoci ruské armádě. 

"Musíme velmi jasně rozlišovat, zda byla daná osoba nucena pracovat pod tlakem, nebo dokonce byla v ohrožení života. Anebo jestli spolupracovala dobrovolně či to byla její vlastní iniciativa," dodal k tomu ukrajinský ombudsman pro vzdělávání Serhij Gorbačov.

Celkem ukrajinská policie od začátku války zahájila 1325 trestních řízení souvisejících s kolaborací a soudu předložila 126 obžalob. Také podle informací americké stanice CNN ve snaze najít jakékoliv známky spolupráce s Ruskem prohledává obyvatelům Charkova mobily.

K datu 20. září ukrajinské soudy odsoudily 334 zrádců, separatistů a kolaborantů. Ke kolaborantům přitom patří nejen učitelé, ale také soudci, lékaři nebo jednoduše všichni, kdo podporují ruskou armádu.  

Už jsme tady

Ještě před několika týdny Iryna pracovala pro ruskou okupační správu v účetním oddělení v severovýchodním městě Kupjansk, které ruská armáda obsadila jen několik dní po začátku invaze. Když se ale ruské jednotky z města stáhly a ukrajinská armáda ho znovu dobyla, žena spolu s rodinou uprchla. Obávali se odplaty.

"Všichni nám říkali: 'Už jsme tady, nemáte se čeho bát,'" vzpomíná účetní Iryna na sliby činitelů, které na okupované území dosadil Kreml. A pro The Guardian dodává: "Ještě před pěti dny nám říkali, že nikdy neodejdou. A o tři dny později jsme byli pod palbou. Ničemu nerozumíme. (…) Nechápeme, jaký to má smysl."

Co hrozí obžalovaným z kolaborace?

  • Propaganda na školách nebo zavedení ruských vzdělávacích osnov: maximální trest jsou tři roky vězení.
  • Jakékoli transakce s Ruskem nebo okupační správou: maximální trest pět let vězení.
  • Dobrovolné obsazení funkce související s přijímáním správních nebo organizačních rozhodnutí, podíl na organizaci voleb a referend: maximální trest 10 let vězení.
  • Organizace a pořádání politických a informačních akcí na podporu Ruska: maximální trest 20 let vězení.
  • Práce v soudních a donucovacích orgánech vytvořených okupační správou nebo v jakýchkoli polovojenských jednotkách: maximální trest 15 let vězení. 
  • Pokud v důsledku jednání kolaboranta zemřeli lidé, může dostat až doživotní trest vězení.
  • V některých případech je však trest naopak mírný - například zákaz zastávat určité funkce nebo propadnutí majetku. Mezi takové trestné činy patří dobrovolné obsazení pozice v nezákonných orgánech, které nesouvisí s přijímáním administrativních a organizačních rozhodnutí, a také veřejná podpora ruské agrese a okupace.

Ruské jednotky se po rozsáhlé ukrajinské ofenzivě stáhly z většiny Charkovské oblasti včetně měst jako Izjum či Balaklija. Ukrajinské armádě se podle prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku září podařilo osvobodit přes osm tisíc kilometrů čtverečních území.

Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov oznámil, že ukrajinská armáda od začátku září osvobodila v jeho regionu více než čtyřicet měst a vesnic. Nyní Kyjev ve znovu dobytých územích usiluje o dopadení těch, kdo spolupracovali s ruskou armádou nebo s Ruskem dosazenou správou. Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly se snaží vykořenit "zbytky okupantů a sabotážních skupin".

Obyvatelé okupovaných měst se přitom shodují, že jim ruští představitelé opakovaně tvrdili, že "Rusko je zde navždy". V některých městech proto zavedli ruský rubl nebo slíbili důchodcům ruské důchody. Kreml jim také vydával ruské pasy.

Uprchlíci v Rusku

Úřad gubernátora Belgorodské oblasti ležící v Rusku sdělil, že do tamního provizorního tábora bylo umístěno téměř 1400 lidí, kteří se sem dostali po překročení hranice z Ukrajiny. Tyto informace ale nelze nezávisle ověřit.

Reportér britského deníku The Guardian navštívil jedno malé distribuční centrum pomoci v ruském městě Belgorod, kde oslovil několik Ukrajinců, kteří nedávno prchli do Ruska. Řekli mu, že je ohromila neschopnost Moskvy udržet pod svou kontrolou dobyté území v Charkovské oblasti a odolat ukrajinské protiofenzivě.

"Lidé tam věřili ruským vojákům. Říkali jim: Neopustíme vás," uvádí například čtyřiačtyřicetiletý svářeč Alexandr, který utekl z nejmenované vesnice se svou ženou a synem. Podle něj se na hraničních přechodech do Ruska tvoří dlouhé kolony vozidel. Zdůrazňuje však, že sám pro Rusko nepracoval. Prchá se stovkami dalších kvůli obavám, že budou chyceni v bojích mezi ruskými a ukrajinskými silami. 

Video: Vyvěšování vlajek, opuštěné ruské tanky. Takto vypadá ukrajinská ofenziva u Charkova

Vyvěšování ukrajinských vlajek, opuštěné ruské tanky. Takto vypadá velká ukrajinská ofenziva u Charkova. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Hurikán Ian má v USA stovky obětí, tisíce lidí čekají na záchranu, píší tamní média

Hurikán Ian si podle nepotvrzených zpráv ve floridském okrese Lee vyžádal stovky obětí na životech. "Nemám potvrzená čísla, ale vím určitě, že počet úmrtí je ve stovkách. Máme tisíce lidí, kteří čekají na záchranu," řekl stanici ABC šerif okresu Lee Carmine Marceno. Zastupitel sousedního okresu Charlotte Chris Constance stanici CNN potvrdil šest úmrtí.

V Lee se nacházejí města Fort Myers a Cape Coral, která dnes floridský guvernér Ron DeSantis označil za "zdevastovaná".

Bouře Ian ve středu udeřila na západní pobřeží Floridy silou hurikánu čtvrtého stupně s rychlostí větru až 241 kilometrů v hodině. K evakuaci přiměla přes 2,5 milionu lidí a podle guvernéra způsobila nejhorší záplavy ve státě za posledních 500 let.

Bez proudu je nyní na Floridě podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 2,6 milionu odběratelů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Šéf České pošty Knap měl odejít na konci září, ve funkci zatím zůstává

Generální ředitel České pošty Roman Knap, který měl odejít na konci září, ve funkci zatím zůstává. Ministerstvo vnitro po dohodě s odborníky vypíše výběrové řízení v říjnu, výsledky by mělo mít do konce roku. Knap do té doby ve vedení státního podniku zůstane. Informace, které ve čtvrtek na webu zveřejnily Hospodářské noviny (HN), potvrdil mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) HN potvrdil, že vláda nyní musí rozhodnout o tom, jaké služby bude Česká pošta provozovat, aby bylo možné udržet jejich financování. Nový ředitel má podle něj udělat z pošty, která podle něj není v dobré kondici, konkurenceschopnou firmu.

Vláda má o dalším směřování České pošty rozhodnout během podzimu Samotný proces transformace chce Rakušan nechat na generálním řediteli, který vzejde z výběrového řízení. Od původního záměru vypsat tendr už v létě upustil ministr po dohodě s experty.

"Odborníci nám tvrdili, že vypisovat řízení na takto exponovanou manažerskou funkci v letních měsících je úplný nesmysl. Podmínky budou zveřejněny 3. října a dokončeno bude určitě do konce tohoto roku," dodal ministr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy