Kyjev (od našeho zpravodaje) - Lidé na náměstí se sešli, aby dali najevo nesouhlas s plánem na stažení vojsk z frontové linie na východě Ukrajiny. Myslí si, že to je přílišný ústupek Rusku. O několik stovek metrů dál se koná jiný protest. Přímo před sídlem prezidenta lidé demonstrují proti plánovanému zvýšení daní pro malé živnostníky.
Volodymyr Zelenskyj a jeho strana Služebník lidu získali ve volbách obrovskou důvěru Ukrajinců, teď začala doba plnění slibů. Nebo neplnění.
Zatímco pod okny prezidentské budovy lidé skandují a pronášejí projevy do megafonu, mluvčí prezidenta Julija Mendelová hovoří o plánech svého šéfa.
"Nechce bojovat s korupcí, chce ji porazit. Mnohé státní podniky jsou stále řízeny v sovětském stylu, chce je zprivatizovat. Chce přitáhnout zahraniční investice a prosazením velké reformy umožnit cizincům vlastnit půdu a investovat do ní," řekla Aktuálně.cz bývalá kyjevská zpravodajka deníku New York Times.
Voliči Zelenského očekávají dvě věci. Lepší životní úroveň po letech hospodářského propadu a ukončení války na Donbase. Prvnímu cíli nahrává fakt, že po krizi v těžkých válečných letech 2014 a 2015 ukrajinská ekonomika roste. Letos ve druhém čtvrtletí o 4,6 procenta. Po delší době Ukrajina také předstihla Rusko ve vývozu obilí a je jeho největším exportérem na světě.
Mír závisí na vůli Ruska
Mír na Donbase ale nezávisí jen na Ukrajincích. Ti ho musí dojednat s Ruskem. Volby přitom vytvořily pro Ukrajinu dosud neznámou situaci. Strana Služebník lidu, nazvaná podle seriálu, ve kterém ztvárnil Zelenskyj ještě jako komediální herec hlavní roli, má v parlamentu většinu - 252 křesel ze 450.
"Jsme asi nejšťastnější stranou v ukrajinské historii, ale na Ukrajině byla mezi lidmi vždy velká nedůvěra ve stát a jeho instituce. Je na nás, abychom to změnili," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz poslanec parlamentu za Služebníka lidu Bohdan Jeremenko.
Dříve byl generálním konzulem Ukrajiny v Istanbulu. Když kritizoval ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče na sociálních sítích, byl odvolán. Hlásí se k revoluci na Majdanu z roku 2013 a stranu Služebník lidu označuje za liberální.
Při jednání s Ruskem o ukončení války jsou podle něj Zelenskyj a nová vláda ochotni dělat kompromisy, ale ne za cenu, která by znamenala ztrátu ukrajinského území. Čehož se kritici nového prezidenta obávají.
"Mír závisí na vůli Ruska. Nám nezbývá nic jiného než se bránit. Kompromis se samozřejmě nebude líbit každému. Ale Ukrajina je demokratická. Na svůj názor tu mají právo jak ukrajinští nacionalisté, tak lidé, kteří jsou proruští," říká Jeremenko.
Všichni jsme Ukrajinci
Zelenskyj a ruský prezident Vladimir Putin by se měli setkat na mírovém summitu v Paříži v polovině listopadu. Hovoří se o plánu na odpoutání vojenských sil z obou stran frontové linie a stažení zbraní. Kyjev také chce, aby se na separatistických územích konaly místní volby v souladu s ukrajinskými zákony.
Jedna věc je však nejasná a nekonkrétní: zda Moskva a separatisté přijmou v nějaké formě návrat ukrajinské kontroly nad těmito oblastmi. Jak to bude s majetkem, který separatisté zabavili a takzvaně znárodnili? Dostanou separatističtí bojovníci amnestii?
O anektovaném Krymu se Rusové odmítají bavit.
"Od začátku války zemřelo 13 tisíc lidí a názor prezidenta Zelenského je takový, že pokud budeme čekat s jednáními, další lidé zemřou. Ve srovnání s předchozím prezidentem Petrem Porošenkem chce nový prezident více sázet na to, co bych nazvala 'soft power'. Oslovit lidi na okupovaných územích, aby věděli, že nejsme nepřátelé, že jsme všichni Ukrajinci. Ale máme jasnou čáru, za kterou nepůjdeme: Donbas a Krym jsou a zůstanou součástí Ukrajiny," říká Julija Mendelová.
Na jaře 2014 Rusko anektovalo Krym a začala válka na Donbase. Podle Mendelové Donbas představoval dvacet procent průmyslové kapacity Ukrajiny, velká část průmyslu tak zůstala na území kontrolovaném proruskými separatisty a Ruskem.
Rusko zničilo mýtus o přátelství
V nové vládě sedí v křesle ministra pro evropskou integraci vicepremiér Dmytro Kuleba. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že orientace Ukrajiny na Evropskou unii je hotovou věcí. Po roce 2014 se ukrajinský obchod zjednodušeně řečeno přeorientoval z východu na západ. Rusko přestalo být hlavním partnerem, 42 procent ukrajinského obchodu nyní připadá na země Evropské unie.
"Vladimir Putin v zásadě zničil mýtus o rusko-ukrajinském přátelství. Rusko investovalo miliardy a staletí do tohoto projektu, ale dnes, po tom, co se stalo v posledních letech, už opravdu jen málo Ukrajinců považuje Rusko za přátelskou zemi. I kdyby se nám podařilo uzavřít mír na Donbase, obnova vztahů potrvá nesmírně dlouho," říká Kuleba.
S tím souhlasí i Jeremenko coby vlivný zástupce Zelenského strany Služebník lidu. "Otázka orientace Ukrajiny na Evropskou unii je vyřešena, Rusko k tomu svým chováním přispělo. Ostatně průzkumy ukazují, že většina Ukrajinců sdílí tento názor."
