Kyjev od unijních zemí od května získal pouze miliardu eur ze slíbených devíti (221 miliard korun). Shoda panuje na tom, z čeho vzít zbylých pět miliard, u dalších třech to sedmadvacítka stále řeší.
Evropské státy se totiž nejprve přetahovaly, jakou částkou přispějí, protože některé země chtěly od své platby odečíst národní pomoc Ukrajině. V některých navíc museli uvolnění neplánovaných výdajů schválit poslanci, což proces prodloužilo. Na pozadí energetické krize navíc všichni šetří.
"Uvolňování peněz Ukrajině dosud probíhalo na ad hoc základě. Pro příští rok musíme najít systémové řešení, které zajistí Ukrajině stabilitu příjmů," prohlásil eurokomisař Johannes Hahn odpovědný za rozpočet.
Jeden zdroj peněz by mohl nabídnout zmrazený majetek ruských funkcionářů a oligarchů v Evropě, který unie obstavila v reakci na invazi. Země sedmadvacítky přidaly na sankční seznam po 24. únoru stovky Rusů.
Jejich obstavený majetek - například nemovitosti, peníze na účtech či v investičních fondech - se odhaduje na vysoké stovky miliard eur. Jen na kontech ve Švýcarsku mají mít ruští boháči téměř 250 miliard eur.
Evropské státy se už dříve rozhodly prozkoumat, zda by šla obnova Ukrajiny platit právě z těchto zdrojů. Evropská komise slovy Hahna "intenzivně pracuje" na návrhu, který by byl v souladu s mezinárodním právem a rozprodej ruského majetku umožnil. Podle lidí v Bruselu blízkých vyjednávání by měl být návrh brzy, v řádu týdnů, hotov.
Ze zabavených peněz by se financovaly projekty na obnovu Ukrajiny. Vedle toho země potřebuje pravidelný přísun prostředků na platy lékařů, úředníků, učitelů a další výdaje spojené s provozem státu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto částku vyčíslil na v přepočtu téměř 74 miliard každý měsíc.
Zhruba polovinu - 1,5 miliardy dolarů měsíčně - slíbily posílat Ukrajině počínaje lednem příštího roku Spojené státy. Zbytek by měli dodat Evropané. Celkově jde o částku nejméně 18 miliard eur na rok 2023.
Kde peníze vzít, opět hledá Evropská komise. Možností jsou i tady příspěvky jednotlivých členských zemí, které by ovšem musely být pravidelné, nebo navýšení společného unijního rozpočtu, případně nová celoevropská půjčka. Státy sedmadvacítky musí vyřešit i to, zda by šlo o půjčky, nebo granty Ukrajině, a v jakém poměru.
Jakou cestou se půjde, by mohla naznačit konference pro Ukrajinu, konající se příští úterý v Berlíně. Svolalo ji Německo coby nynější předseda skupiny sedmi nejbohatších států světa G7 a jejím cílem je vygenerovat peníze pro bránící se zemi.
