Stockholm/Helsinky - Pobaltské státy sousedící s Ruskem varují. Bojí se, že po Ukrajině se do konfliktu s Ruskem mohou dostat ony.
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová na summitu Evropské unie zastávala nejrazantnější stanovisko vůči Moskvě s tím, že Rusko je prakticky ve válce s Evropou.
Estonský prezident Toomas Hendrik včera řekl, že chce stálé základny NATO v Estonsku.
Ani na vzdálenějších březích Baltského moře nepanuje klid.
Finský premiér Alexander Stubb v sobotu obvinil Rusko z provokací, kterých se podle něj Moskva dopouští opakovaným narušováním vzdušného prostoru Finska.
"Vzhledem k vážnému vývoji na Ukrajině vedení švédské armády zvýšilo stupeň pohotovosti generálního štábu a posílilo sběr a zpracovávání zpravodajských informací,“ uvedlo v prohlášení švédské ministerstvo obrany.
Finsko v rozpočtu na letošní rok zvýšilo výdaje na obranu, naopak je snížilo u příspěvků v nezaměstnanosti a na dítě. To je pro tuto zemi velmi netypické.
Zvýšení výdajů na armádu slíbil po vypuknutí ukrajinské krize i švédský ministr financí Anders Borg.
Oba státy kvůli ukrajinské krizi řeší, zda dlouhodobá neutralita odpovídá současné situaci.
Stockholm i Helsinky minulý týden odsouhlasily dohodu o těsnější spolupráci s NATO. Vedle dalších věcí například mohou síly Severoatlantické aliance využívat švédského a finského území.
Finsko je neutrální sedm desetiletí. S Ruskem má společnou hranici dlouhou 1300 kilometrů a z historie vzpomínky na takzvanou zimní válku, kdy se bránilo Rudé armádě a přes ztrátu části území uhájilo svoji samostatnost.
Švédská neutralita trvá dokonce přes dvě staletí, nicméně v roce 2011 Stockholm poslal nad Libyi letouny JAS-39 Gripen v rámci mezinárodního zásahu proti Muammaru Kaddáfímu. Teď patří k hlasitým kritikům ruského postupu na Ukrajině zejména ministr zahraničí Carl Bildt.
Podle agentury Reuters se ve švédské armádě a vládě hovoří o "posunu doktríny“. Spočívá v tom, že Švédsko posílí spolupráci s NATO a zároveň posílí vlastní obranyschopnost.
Na začátku loňského roku způsobil poprask švédský generál Sverker Göransson, když prohlásil, že ozbrojené síly jsou ve špatném stavu a invazi nepřítele by byly schopny vzdorovat maximálně týden.
Poradce ruského prezidenta Putina Sergej Markov nedávno rozhodně nepřidal Rusku na severu Evropy na popularitě, když prohlásil, že "Finsko a Švédsko se nebezpečně blíží NATO kvůli rusofobii".
"Finsko by mělo přemýšlet o důsledcích případného rozhodnutí vstoupit do NATO. Přemýšlet o tom, co může začít třetí světovou válku. Antisemitismus začal druhou světovou válku, rusofobie může začít třetí světovou,“ prohlásil Markov.
Před vstupem do Aliance už loni varoval Švédy i Finy ruský premiér Dmitrij Medveděv. "Členství Švédska a Finska v NATO by nás donutilo reagovat,“ řekl premiér.
Současný finský premiér Alexander Stubb ještě jako ministr zahraničí prosazoval vstup Finska do Severoatlantické aliance, nyní je ale zdrženlivější. V červnu uvedl, že na to nyní není vhodná doba.
"Vstupovat se má, když je slunečno, ne za špatného počasí,“ řekl Stubb.
Veřejné mínění zatím ani v jedné zemi členství v Alianci příliš nakloněno není. Pro vstup byla v posledních průzkumech jen třetina Švédů a dokonce jen pětina Finů. Šlo však o průzkum provedený ještě před prudkým zhoršením konfliktu na Ukrajině.
"Mnozí Finové hledí na Rusko s podezřením a jejich bitvy se Stalinovou Rudou armádou jsou důležitou součástí finské národní identity. Zároveň jsou ale Finové přesvědčení, že když půjde do tuhého, zůstanou v tom zase sami, aliance nealiance,“ píše ve své analýze agentura Reuters.
