Ukrajinská válka tlačí neutrální Švédsko a Finsko k NATO

Martin Novák Martin Novák
3. 9. 2014 8:08
Ve Skandinávii se debatuje o tom, zda neutralita má nadále smysl.
Švédský princ Carl Philip na palubě lodi HMS Carlskrona.
Švédský princ Carl Philip na palubě lodi HMS Carlskrona. | Foto: Reuters

Stockholm/Helsinky - Pobaltské státy sousedící s Ruskem varují. Bojí se, že po Ukrajině se do konfliktu s Ruskem mohou dostat ony.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová na summitu Evropské unie zastávala nejrazantnější stanovisko vůči Moskvě s tím, že Rusko je prakticky ve válce s Evropou.

Estonský prezident Toomas Hendrik včera řekl, že chce stálé základny NATO v Estonsku.

 Ani na vzdálenějších březích Baltského moře nepanuje klid.

Finský premiér Alexander Stubb v sobotu obvinil Rusko z provokací, kterých se podle něj Moskva dopouští opakovaným narušováním vzdušného prostoru Finska.

"Vzhledem k vážnému vývoji na Ukrajině vedení švédské armády zvýšilo stupeň pohotovosti generálního štábu a posílilo sběr a zpracovávání zpravodajských informací,“ uvedlo v prohlášení švédské ministerstvo obrany.

Finsko v rozpočtu na letošní rok zvýšilo výdaje na obranu, naopak je snížilo u příspěvků v nezaměstnanosti a na dítě. To je pro tuto zemi velmi netypické.

Zvýšení výdajů na armádu slíbil po vypuknutí ukrajinské krize i švédský ministr financí Anders Borg.

Oba státy kvůli ukrajinské krizi řeší, zda dlouhodobá neutralita odpovídá současné situaci.

Stockholm i Helsinky minulý týden odsouhlasily dohodu o těsnější spolupráci s NATO. Vedle dalších věcí například mohou síly Severoatlantické aliance využívat švédského a finského území.

Finsko je neutrální sedm desetiletí. S Ruskem má společnou hranici dlouhou 1300 kilometrů a z historie vzpomínky na takzvanou zimní válku, kdy se bránilo Rudé armádě a přes ztrátu části území uhájilo svoji samostatnost.

Švédská neutralita trvá dokonce přes dvě staletí, nicméně v roce 2011 Stockholm poslal nad Libyi letouny JAS-39 Gripen v rámci mezinárodního zásahu proti Muammaru Kaddáfímu. Teď patří k hlasitým kritikům ruského postupu na Ukrajině zejména ministr zahraničí Carl Bildt.

Foto: Aktuálně.cz

Podle agentury Reuters se ve švédské armádě a vládě hovoří o "posunu doktríny“. Spočívá v tom, že Švédsko posílí spolupráci s NATO a zároveň posílí vlastní obranyschopnost.

Na začátku loňského roku způsobil poprask švédský generál Sverker Göransson, když prohlásil, že ozbrojené síly jsou ve špatném stavu a invazi nepřítele by byly schopny vzdorovat maximálně týden.

Poradce ruského prezidenta Putina Sergej Markov nedávno rozhodně nepřidal Rusku na severu Evropy na popularitě, když prohlásil, že "Finsko a Švédsko se nebezpečně blíží NATO kvůli rusofobii".

Foto: Aktuálně.cz

"Finsko by mělo přemýšlet o důsledcích případného rozhodnutí vstoupit do NATO. Přemýšlet o tom, co může začít třetí světovou válku. Antisemitismus začal druhou světovou válku, rusofobie může začít třetí světovou,“ prohlásil Markov.

Před vstupem do Aliance už loni varoval Švédy i Finy ruský premiér Dmitrij Medveděv. "Členství Švédska a Finska v NATO by nás donutilo reagovat,“ řekl premiér.

Současný finský premiér Alexander Stubb ještě jako ministr zahraničí prosazoval vstup Finska do Severoatlantické aliance, nyní je ale zdrženlivější. V červnu uvedl, že na to nyní není vhodná doba.

"Vstupovat se má, když je slunečno, ne za špatného počasí,“ řekl Stubb.

Finský premiér Alexander Stubb s Angelou Merkelovou.
Finský premiér Alexander Stubb s Angelou Merkelovou. | Foto: Reuters

Veřejné mínění zatím ani v jedné zemi členství v Alianci příliš nakloněno není. Pro vstup byla v posledních průzkumech jen třetina Švédů a dokonce jen pětina Finů. Šlo však o průzkum provedený ještě před prudkým zhoršením konfliktu na Ukrajině.

"Mnozí Finové hledí na Rusko s podezřením a jejich bitvy se Stalinovou Rudou armádou jsou důležitou součástí finské národní identity. Zároveň jsou ale Finové přesvědčení, že když půjde do tuhého, zůstanou v tom zase sami, aliance nealiance,“ píše ve své analýze agentura Reuters.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Sněmovna USA schválila krátkodobé financování vlády, Trump má peníze do Vánoc

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který na měsíc zajistí finance pro chod vlády USA. Federální administrativa prezidenta Donalda Trumpa má prozatím peníze na provoz do čtvrtka, nové opatření jí peníze zaručí do 20. prosince. Návrh musí ještě podpořit Senát a podepsat prezident, který ale toto řešení podle agentury Reuters podporuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maradona vydržel na trenérské lavičce dva měsíce

Další trenérské angažmá Diega Maradony skončilo po dvou měsících. Slavný devětapadesátiletý Argentinec převzal v září poslední tým domácí prvoligové tabulky Gimnasia, ale dnes oznámil odchod. Souvisel s tím, že fotbalový klub z města La Plata bude mít nového šéfa.

Kapitán mistrů světa z roku 1986 Maradona vedl Gimnasiu v osmi zápasech. Třikrát s ní slavil vítězství a pod jeho vedením si tým v tabulce polepšil o dvě příčky. Na stadion přilákal tisíce nových fanoušků.

Své další působení v klubu ale spojil s šéfem Gabrielem Pellegrinem, který se v sobotních volbách nebude ucházet o znovuzvolení. "Přišel jsem s tebou a s tebou i odcházím," řekl Maradona.

Do Argentiny se vrátil z Mexika, kde do června vedl druholigový celek Sinaloa Dorados. K němu by se podle spekulací médií mohl vrátit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy