Další eskalace na Donbasu: Ukrajina žádá o vstup do NATO, Rusko mluví o jejím zničení

Martin Novák Martin Novák
8. 4. 2021 5:30
Nové boje na východě Ukrajiny od minulého týdne přiměly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k výzvě Severoatlantické alianci. Chce, aby NATO přijalo Ukrajinu za svého člena, respektive aby o tom zahájilo jednání.
Na frontové linii východní Ukrajiny.
Na frontové linii východní Ukrajiny. | Foto: Reuters

"NATO je jedinou možností ukončení války na Donbasu. Přijetí plánu na začlenění Ukrajiny by vyslalo jasný signál Rusku," řekl Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem.

Rusko však odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do aliance a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení. Ministr zahraničí Sergej Lavrov a mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov navíc tvrdí, že vstup do NATO je pro obyvatele východní Ukrajiny nepřijatelný a jejich názor musí být brán v potaz.

Agentura Unian loni v listopadu zveřejnila průzkum ohledně podpory vstupu do NATO. Vyplynulo z něj, že by o členství stálo 41 procent Ukrajinců. Zato 37 procent se vyslovilo pro to, aby země nevstupovala do žádného mezinárodního vojenského bloku.

A navíc nemusí být pro ani samotné NATO. Politolog a expert na bezpečnostní otázky Tomáš Weiss z katedry evropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pochybuje o tom, že by členské země aliance chtěly teď Ukrajinu přijmout. Válka podle něj její šance snížila.

"Členství v NATO má být odstrašující a pochybuji, že členské státy budou vstupovat do války. Navíc příprava na vstup do NATO trvá řadu let. Není to rozhodnutí ze dne na den. Státy musí standardizovat svoji armádu a připravit ji. Rozhodně nelze se jen tak sejít a odklepnout to," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

"Od Zelenského je ta výzva spíš takovým politickým prohlášením. Evropské země teď řeší hlavně koronavirovou pandemii, ta má prioritu. Nikdo nechce řešit Ukrajinu. Ruský režim toho využívá a snaží se přes Ukrajinu zvyšovat si v Rusku podporu," dodává Weiss.

Výhrůžky Ukrajině

Otázka, zda nabídnout členství v NATO Ukrajině i přes silný odpor Ruska, se poprvé řešila na summitu aliance v roce 2008 v Bukurešti. Spojené státy pod vedením prezidenta George W. Bushe byly pro, proti se postavily Německo a Francie, protože by to znamenalo konfrontaci s Ruskem. Ze stejného důvodu odmítly kandidaturu Gruzie.

Na americko-ruském summitu Vladimir Putin - v té době ruský premiér - řekl Georgi Bushovi, že Ukrajina "není skutečný stát". A varoval, že na snahu dostat Ukrajinu do NATO bude Rusko tvrdě reagovat. Minulý týden ministr zahraničí Lavrov podle agentury Reuters řekl, že "nový pokus o rozpoutání války na Ukrajině by mohl skončit jejím zničením".

Americké ministerstvo zahraničí reagovalo na výzvu Zelenského opatrně. "Spojené státy nechávají Ukrajině dveře do NATO otevřené, ale země musí zavádět reformy potřebné k vytvoření stabilního, demokratického, prosperujícího a svobodného státu," uvedl mluvčí Ned Price.

Bílý dům pak v prohlášení uvedl, že o přijetí nového člena musí rozhodnout kolektivně všechny členské státy NATO, není to jen záležitost USA.

Současný americký prezident Joe Biden zatím více hovoří o podpoře Ukrajiny proti Rusku než jeho předchůdce Donald Trump. Ten ale rozhodl o velké dodávce zbraní na Ukrajinu, když odsouhlasil i přes ruské protesty prodej protitankových raket Javelin. Ukrajinská armáda je má ve výzbroji od loňského roku.

Letos při přestřelkách na Donbasu zemřelo čtyřiadvacet ukrajinských vojáků a Rusko posílilo své jednotky podél hranic s Ukrajinou. Ještě letos ukrajinská armáda provede na jihovýchodě země společné vojenské cvičení s britskými vojáky nazvané Kozácký palcát.

Video: Jsme připraveni k boji, tvrdí proruští separatisté

„Jsme připraveni k boji. O kompromisu nevíme,“ zní ze zákopů proruských separatistů na východní Ukrajině. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německá CDU/CSU vybírá kancléřského kandidáta, průlom se zatím nečeká

Vedení poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU bude v neděli jednat o společném kandidátovi na kancléře pro nadcházející zářijové parlamentní volby. Přítomni budou předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bavorský ministerský předseda a šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder, mezi kterými se podle všeho výběr nástupce dosluhující kancléřky Angely Merkelové rozhodne. Konečný verdikt se v neděli ale nečeká.

Rozpravy se zúčastní i Merkelová, která po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech ve vedení Německa odchází z politiky. Jejím nástupcem by se rád stal Laschet, který se veřejně nijak netají svým zájmem unii CDU/CSU do voleb vést. Nikdo ale nepochybuje o tom, že kancléřské ambice má i Söder, který prozatím vystupuje zdrženlivě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy