Další eskalace na Donbasu: Ukrajina žádá o vstup do NATO, Rusko mluví o jejím zničení

Martin Novák Martin Novák
8. 4. 2021 5:30
Nové boje na východě Ukrajiny od minulého týdne přiměly ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k výzvě Severoatlantické alianci. Chce, aby NATO přijalo Ukrajinu za svého člena, respektive aby o tom zahájilo jednání.
Na frontové linii východní Ukrajiny.
Na frontové linii východní Ukrajiny. | Foto: Reuters

"NATO je jedinou možností ukončení války na Donbasu. Přijetí plánu na začlenění Ukrajiny by vyslalo jasný signál Rusku," řekl Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem.

Rusko však odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do aliance a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení. Ministr zahraničí Sergej Lavrov a mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov navíc tvrdí, že vstup do NATO je pro obyvatele východní Ukrajiny nepřijatelný a jejich názor musí být brán v potaz.

Agentura Unian loni v listopadu zveřejnila průzkum ohledně podpory vstupu do NATO. Vyplynulo z něj, že by o členství stálo 41 procent Ukrajinců. Zato 37 procent se vyslovilo pro to, aby země nevstupovala do žádného mezinárodního vojenského bloku.

A navíc nemusí být pro ani samotné NATO. Politolog a expert na bezpečnostní otázky Tomáš Weiss z katedry evropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy pochybuje o tom, že by členské země aliance chtěly teď Ukrajinu přijmout. Válka podle něj její šance snížila.

"Členství v NATO má být odstrašující a pochybuji, že členské státy budou vstupovat do války. Navíc příprava na vstup do NATO trvá řadu let. Není to rozhodnutí ze dne na den. Státy musí standardizovat svoji armádu a připravit ji. Rozhodně nelze se jen tak sejít a odklepnout to," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

"Od Zelenského je ta výzva spíš takovým politickým prohlášením. Evropské země teď řeší hlavně koronavirovou pandemii, ta má prioritu. Nikdo nechce řešit Ukrajinu. Ruský režim toho využívá a snaží se přes Ukrajinu zvyšovat si v Rusku podporu," dodává Weiss.

Výhrůžky Ukrajině

Otázka, zda nabídnout členství v NATO Ukrajině i přes silný odpor Ruska, se poprvé řešila na summitu aliance v roce 2008 v Bukurešti. Spojené státy pod vedením prezidenta George W. Bushe byly pro, proti se postavily Německo a Francie, protože by to znamenalo konfrontaci s Ruskem. Ze stejného důvodu odmítly kandidaturu Gruzie.

Na americko-ruském summitu Vladimir Putin - v té době ruský premiér - řekl Georgi Bushovi, že Ukrajina "není skutečný stát". A varoval, že na snahu dostat Ukrajinu do NATO bude Rusko tvrdě reagovat. Minulý týden ministr zahraničí Lavrov podle agentury Reuters řekl, že "nový pokus o rozpoutání války na Ukrajině by mohl skončit jejím zničením".

Americké ministerstvo zahraničí reagovalo na výzvu Zelenského opatrně. "Spojené státy nechávají Ukrajině dveře do NATO otevřené, ale země musí zavádět reformy potřebné k vytvoření stabilního, demokratického, prosperujícího a svobodného státu," uvedl mluvčí Ned Price.

Bílý dům pak v prohlášení uvedl, že o přijetí nového člena musí rozhodnout kolektivně všechny členské státy NATO, není to jen záležitost USA.

Současný americký prezident Joe Biden zatím více hovoří o podpoře Ukrajiny proti Rusku než jeho předchůdce Donald Trump. Ten ale rozhodl o velké dodávce zbraní na Ukrajinu, když odsouhlasil i přes ruské protesty prodej protitankových raket Javelin. Ukrajinská armáda je má ve výzbroji od loňského roku.

Letos při přestřelkách na Donbasu zemřelo čtyřiadvacet ukrajinských vojáků a Rusko posílilo své jednotky podél hranic s Ukrajinou. Ještě letos ukrajinská armáda provede na jihovýchodě země společné vojenské cvičení s britskými vojáky nazvané Kozácký palcát.

Video: Jsme připraveni k boji, tvrdí proruští separatisté

„Jsme připraveni k boji. O kompromisu nevíme,“ zní ze zákopů proruských separatistů na východní Ukrajině. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 13 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy