Ukrajina si uzákonila vstup do NATO. Nenecháme to bez odpovědi, hrozí Rusko

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 6. 2017 22:31
Ukrajinský parlament ve čtvrtek přijal zákon, který zakotvuje jako prioritu státní politiky snahu vstoupit do NATO. Kyjev vidí v alianci záruky svrchovanosti a územní celistvosti země, postižené ruskou anexí Krymu a válkou s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. Hlasování se odmítl účastnit poslanecký klub Opoziční blok, podle kterého by země měla být neutrální. V debatě zazněly také názory, že vstup do aliance není na pořadu dne a že se vláda jen snaží odvést pozornost od skutečných problémů. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi.
Prezident Porošenko slíbil uspořádat referendum o vstupu do NATO, žádný termín ale zatím nesdělil.
Prezident Porošenko slíbil uspořádat referendum o vstupu do NATO, žádný termín ale zatím nesdělil. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - Ukrajinský parlament ve čtvrtek většinou hlasů přijal zákon, který snahu stát se členem Severoatlantické aliance oficiálně zakotvuje jako prioritu státní politiky. Kyjev vidí v NATO záruky svrchovanosti a územní celistvosti země, postižené ruskou anexí Krymu a válkou s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi.

"Agrese Ruské federace proti Ukrajině, anexe části ukrajinského území postavila před ukrajinský stát neodkladný úkol reálně zajistit národní bezpečnost země," praví v odůvodnění zákona, pro který hlasovalo 276 z 357 přítomných poslanců. V zákoně je jako prioritní národní zájem uvedeno také členství v Evropské unii.

Hlasování se odmítl účastnit poslanecký klub Opoziční blok, podle kterého by země měla být neutrální. V debatě zazněly také názory, že vstup do aliance není na pořadu dne a že se vláda jen snaží odvést pozornost od skutečných problémů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum, aniž by však zmínil nějaký termín.

Kyjev podle šéfa ukrajinské diplomacie také povzbudilo čerstvé rozšíření aliance o Černou Horu. "V podstatě už jdeme cestou ke členství v NATO. Vždyť NATO je nyní jediný bezpečnostní systém, který není založen jen na zájmech, ale zejména na hodnotách. Jsem naprosto přesvědčen, že už teď začínáme fungovat jako prvek východního křídla NATO," prohlásil Pavlo Klimkin, podle kterého Ukrajina hodlá plnit standardy NATO ještě před rokem 2020. Dosažení členství podle ministra nebude trvat celá desetiletí, jak tvrdí skeptici, ale nejprve musí Ukrajina uskutečnit reformy.

Aliance na loňském summitu ve Varšavě potvrdila politickou i praktickou podporu Ukrajině a obě strany se dohodly na spolupráci ve 40 oblastech. Nicméně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg upozornil, že ukrajinské členství ještě není na pořadu dne. Státy aliance se k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě.

Kreml na ukrajinská prohlášení ohledně členství v NATO reaguje podrážděně. "V Moskvě tradičně s nedůvěrou a znepokojením přistupujeme k rozšiřování NATO směrem k našim hranicím. Soudíme, že to ohrožuje naši bezpečnost a rovnováhu sil v euroasijské oblasti. Je jasné, že Rusko podniká všechny nezbytné kroky k zachování rovnováhy a obraně vlastních zájmů a bezpečnosti," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Upozornil také, že na Ukrajině "pokračuje občanská válka", zatímco jednou z podmínek vstupu do aliance je absence vnitřních konfliktů a územních sporů.

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů v Donbasu a z přímé účasti v konfliktu, který si od dubna 2014 vyžádal na 10 000 mrtvých. Moskva tato obvinění popírá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 6 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy