


Rusko během několika dní přišlo o další dva cenné letecké stroje. Ukrajinské síly zničily stíhačku MiG-29 přímo na letišti Millerovo v Rostovské oblasti a o několik dní později také námořní vrtulník Ka-27 na letišti v Jejsku. „Skalp“ obou strojů nyní potvrdil ukrajinský generální štáb.

K útoku na MiG-29 došlo 27. srpna na letišti Millerovo v Rostovské oblasti na jihu Ruska. O tři dny později, 30. srpna, ukrajinské jednotky zničily také vrtulník Ka-27 na letišti v Jejsku v Krasnodarském kraji.
Ztráta MiGu-29 představuje pro ruské letectvo citelný zásah. Konstrukční kancelář Mikojan začala stíhačku vyvíjet na konci 70. let, ještě za vlády Leonida Brežněva. Sovětský svaz s ní chtěl odpovědět především na nové americké stíhačky F-16 a F/A-18 Hornet.
Výrobci nakonec postavili více než 1600 MiGů-29 a letoun zaznamenal výrazný úspěch také v zahraničí. Sovětský svaz a později Rusko ho dodávaly státům bývalé Varšavské smlouvy i dalším zemím včetně Indie. MiGy-29 provozovalo také Československo a následně Česká republika. Praha se jich v roce 1995 vzdala a deset strojů předala Polsku výměnou za jedenáct vrtulníků W-3 Sokół.
MiG-29 dokáže vyvinout rychlost kolem 2445 kilometrů za hodinu. Jeho bojový dolet přesahuje 700 kilometrů a u modernějších verzí se pohybuje kolem 1000 kilometrů. Pilot má k dispozici 30milimetrový kanón GŠ-30-1 a letoun může nést několik typů raket vzduch–vzduch, například R-27, R-73 nebo starší R-60.
Úplně jinou roli plní druhý zničený stroj. Sovětská konstrukční kancelář Kamov začala na vrtulníku Ka-27 pracovat už v roce 1969 a sériovou výrobu rozjela přibližně o deset let později. Konstruktéři ho od začátku navrhovali především pro službu na válečných lodích a boj proti nepřátelským ponorkám.
Ka-27 proto využívá sonar, radar a další vybavení určené k vyhledávání ponorek. Podle konkrétní varianty může nést torpéda nebo hlubinné nálože a následně na nalezenou ponorku přímo zaútočit. Typickou siluetu mu dávají dva protiběžné rotory nad sebou, díky kterým nepotřebuje klasický ocasní rotor a zabírá méně místa na palubě válečných lodí.
Sovětský a ruský průmysl vyrobil více než 240 vrtulníků této rodiny. Rusko je kromě vlastního námořnictva vyváželo také do zahraničí. Stroje rodiny Ka-27 či jejich exportní varianty používají například Čína, Indie a Jižní Korea. Právě Jižní Korea získala část ruské vojenské techniky v 90. letech v rámci splácení sovětského dluhu.
Zdroj: ukrajinský generální štáb



Navrhovaný schodek státního rozpočtu 389 miliard korun považuje za nepřijatelný 62 procent lidí, pro 22 procent je přijatelný a zbytek neví. Voliči vládní koalice přijímají návrh příznivěji než příznivci opozičních stran, nejvíc pochopení pro něj mají stoupenci ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median.



Tvrz Hanička v Orlických horách vypráví dva příběhy. Nejprve měla bránit Československo před německým útokem a za studené války se pak pod zemí budovalo tajné zázemí pro přežití státu v jaderné válce. Jakou roli hraje Hanička v obraně země dnes?



Tenistka Karolína Muchová po pátečním vyřazení ve 3. kole US Open uznala, že nepředvedla dobrý výkon. V utkání s domácí Američankou Emmou Navarrovou se necítila sama sebou a prohrála 3:6, 5:7.



Když se restaurátor Tomáš Bárta setkal před několika dny zcela náhodně s premiérem Andrejem Babišem, několikrát dal najevo, že se s ním o politice nechce nijak bavit. Přesto se mu podařilo zaujmout Babiše tak, že si od něj patrně koupí unikátní restaurované gramorádio značky Tesla z konce 50. let minulého století. Aktuálně.cz sledovalo, jak k tomuto „obchodu“ došlo.



Wimbledonská finalistka Karolína Muchová dohrála na tenisovém US Open ve 3. kole. Nasazená sedmička dnes podlehla na newyorském betonu domácí Emmě Navarrové 3:6, 5:7. Utkání s předloňskou semifinalistkou turnaje prohrála za hodinu a 47 minut. Wimbledonská vítězka Linda Nosková je naopak poprvé v kariéře v osmifinále US Open. Ann Liovou porazila 6:2, 6:7, 6:2 a utká se s Martou Kosťukovou.