* Topolánek i Barroso kritizovali Ukrajinu * Podle diplomatů se v Kyjevě špatně jedná kvůli sporům mezi Juščenkem a Tymošenkovou
Kyjev/Brusel - Evropská unie a některé její členské země už ztrácejí kvůli zastavenému plynu trpělivost nejen s dodavatelským Ruskem, ale i s tranzitní Ukrajinou.
Jejím ambicím stát se v budoucnosti členem Evropské unie současná krize rozhodně neprospívá.
Ačkoliv primární kritika byla z Evropy namířena na Rusko jako na nespolehlivého partnera, vystupování Ukrajiny a jejích nejvyšších představitelů vyvolává uvnitř EU přinejmenším rozpaky.
Celkem osmnáct evropských zemí se stalo rukojmími rusko-ukrajinské hádky o zaplacení dluhů a nových cenách za plyn. Například Slovensko nebo Bulharsko jsou stoprocentně závislé na ruském plynu.
Nedůvěryhodní partneři
"Rusko ani Ukrajina už nemohou být považovány za důvěryhodné partnery Evropské unie, co se týká dodávek energií," řekl předseda Evropské komise José Barroso a dodal, že ukrajinští experti nedostatečně spolupracují se zahraničními pozorovateli, kteří mají v zemi monitorovat proudění plynu.
I český premiér Mirek Topolánek ve svém vystoupení v Evropském parlamentu prohlásil: "Musíme být tvrdí na Rusko i Ukrajinu." Praha přitom až dosud patřila k největším zastáncům integrace Ukrajiny do EU.
Jinými slovy za viníka krize je stále méně považováno jen Rusko a ve větší míře společně Rusko s Ukrajinou.
Agentura Reuters cituje nejmenovaného evropského diplomata, podle kterého je Brusel konsternován některými kroky ukrajinského vedení a také spory mezi prezidentem a premiérkou Ukrajiny.
Juščenkovo veto
Zmínil se především o rozhodnutí prezidenta Viktora Juščenka, který před Silvestrem vetoval dohodu, kterou uzavřela v Moskvě premiérka Julyja Tymošenková.
Dohoda předpokládala, že Ukrajina zaplatí Rusku za plyn více, ale cena se bude zvyšovat postupně během tří let.
Juščenko a Tymošenková jsou někdejšími spojenci z dob "oranžové revoluce" na přelomu let 2004 a 2005. Nyní jsou ale rozhádanými rivaly.
Oba chtějí na začátku příštího roku kandidovat v prezidentských volbách. A oběma by politicky uškodilo, kdyby s nimi veřejnost spojovala zdražení plynu a další zhoršení už tak kritické ekonomické situace na Ukrajině.
Juščenko i Tymošenková jsou také oba pro vstup Ukrajiny do Evropské unie i NATO. Oba cíle se jim ale vzdalují.
"Pokud se ukáže, že plyn neteče do Evropy kvůli problémům na Ukrajině, pak to velmi zhorší vztahy mezi touto zemí a Evropskou unií," prohlásil předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering.
Mezitím Barroso horzí ukrajinským i ruským firmám, že je čekají žaloby od evropských partnerů. Maďarská společnost Emfesz už tak učinila. Chce se soudit s ukrajinským Naftogazem za nedodržení smlouvy.
