


Na moskevském letišti Vnukovo přistál v úterý transportní letoun amerického letectva Boeing C-17A Globemaster III. Podle médií totiž ruskou metropoli nečekaně navštívil ředitel Ústřední zpravodajské agentury CIA John Ratcliffe. Přestože Washington ani Moskva jeho přítomnost nepotvrdily, mělo by jít o nejvýše postavenou návštěvu představitele Trumpovy administrativy v Rusku od ledna.

O tom, že Moskvu navštívil právě šéf CIA, jako první informovala americká televizní stanice CBS News s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. K úternímu večeru však Washington ani Moskva jeho přítomnost nepotvrdily.
Údaje z monitorování letů nicméně ukázaly, že letoun přiletěl do Moskvy z Rigy. Do lotyšské metropole dorazil v neděli poté, co odstartoval ze základny Joint Base Andrews v Marylandu nedaleko Washingtonu.
Po přistání letounu byla v ruské metropoli rovněž spatřena americká diplomatická kolona.
Nevysvětlený let zpočátku vyvolal spekulace, že do Moskvy mohou cestovat vysoce postavení američtí představitelé. Mezi zmiňovanými byli Steve Witkoff a Jared Kushner, zvláštní zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří již dříve opakovaně jednali s ruskými představiteli.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý nicméně prohlásil, že o americkém vojenském letounu nemá žádné informace. Dodal, že v Kremlu se tento týden žádná jednání se zástupci americké administrativy neplánují.
Zpráva o Ratcliffeově návštěvě přitom přichází pouhý den poté, co Ukrajina oslavila 35. výročí své nezávislosti. Do Kyjeva při této příležitosti dorazili evropští představitelé, aby vyjádřili podporu zemi, která se brání pokračující ruské válce.
Pondělních oslav se nezúčastnil žádný vysoce postavený představitel Trumpovy administrativy. Witkoff ani Kushner nepřijeli navzdory dřívějším spekulacím, že výročí by mohlo být příležitostí pro jejich vůbec první návštěvu Ukrajiny.
Podle všeho jde o Ratcliffeovu první cestu do Ruska ve funkci šéfa CIA, přestože zůstává v kontaktu se svými protějšky z ruských zpravodajských služeb. Spojené státy podle amerického serveru Axios požádaly Ukrajinu, aby během návštěvy vysoce postaveného amerického představitele pozastavila údery proti Rusku.
V médiích se objevilo několik spekulací o tom, co může být záměrem návštěvy vysoce postaveného amerického představitele.
Prvním možným důvodem je samozřejmě válka na Ukrajině. Ratcliffeova návštěva přichází v době, kdy se mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy zastavila. Šéf CIA by se mohl přinejmenším pokusit zabránit další eskalaci konfliktu.
Posledním šéfem CIA, který před Ratcliffem podle dostupných informací navštívil Moskvu, byl William Burns. Do ruské metropole přijel v listopadu 2021, několik měsíců před začátkem plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Setkal se s vysoce postavenými ruskými představiteli a prostřednictvím zabezpečeného videohovoru varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před důsledky případné invaze.
Ratcliffeova cesta se rovněž uskutečnila den poté, co americký ministr financí Scott Bessent oznámil „Operaci ekonomický vyděděnec“ (Operation Economic Outcast) – novou strategii, jejímž cílem je izolovat Írán od zbytku světa prostřednictvím sankcí proti zemím a subjektům, které s Teheránem nadále obchodují. Rusko přitom patří mezi významné obchodní a strategické partnery Íránu, připomíná server Euronews.
Jednání by se tak mohla zaměřit právě na konflikt mezi Washingtonem a Teheránem a roli Moskvy.
Začátkem tohoto měsíce však Moskva propustila bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Roberta Gilmena, zadržovaného od roku 2022. K jeho propuštění došlo v době vážných obav o jeho zdravotní stav.
CIA se na výměnách vězňů s Ruskem podílela už dříve. V roce 2024 byli propuštěni mimo jiné novinář listu Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan a rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová.
Loni v dubnu pak Rusko propustilo rusko-americkou občanku Ksenii Karelinovou, která byla v Rusku odsouzena k 12 letům vězení za vlastizradu. Její propuštění přitom projednával i Ratcliffe, napsal server Axios.



Nad vedením pardubické radnice se vznáší velký otazník. Hnutí STAN původně jednalo o koalici s vítězným ANO a Žijeme Pardubice. Poté, co se ozvala poslankyně a zvolená zastupitelka Anežka Nedomová s ostrou kritikou, udělalo její hnutí otočku. Nyní STAN mluví s dalšími subjekty o možném vzniku široce rozkročené koalice, která by mohla obejít hnutí Andreje Babiše. Jednání ale nejsou zdaleka u konce.



Moskva zaútočila na ukrajinský energetický závod poté, co americký prezident Donald Trump oznámil energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl to v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump oznámil okamžité energetické příměří mezi Ruskem a Ukrajinou s tím, že obě strany souhlasily. Zelenskyj však uvedl, že o dohodě nevěděl. Příměří je ochoten dodržovat, pokud tak učiní i Rusko.



Hokejisté mistrovských Pardubic vyhráli v utkání 10. kola extraligy nad Třincem 5:4 v prodloužení. Oceláři ztratili první body v tomto extraligovém ročníku po předchozích rekordních devíti zápasech bez ztráty od začátku sezony.



Po komunálních volbách se začínají formovat první koalice. V Plzni už se strany dohodly na pokračování dosavadní spolupráce, zatímco v Pardubicích STAN odstoupilo z jednání s vítězným ANO. Sledujte povolební dění v našem online přenosu.



Fotbalisté Sparty v 10. kole první ligy porazili doma Pardubice 2:0 a posunuli se na třetí místo o osm bodů za vedoucí Slavii. Druhý Liberec doma překvapivě prohrál 0:2 se Slováckem, byť hrál v přesilovce a soupeř dosud ani jednou nezvítězil. Olomouc v oslabení neudržela vedení a v Teplicích remizovala 1:1.