Rusko blokuje přístavy, vydírá nás přes obilí, tvrdí Západ. Chudším zemím hrozí hlad

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
27. 5. 2022 18:20
Rusko drží pšenici jako rukojmí. Blokádou ukrajinských přístavů v Černém moři se snaží donutit Západ k ústupkům a požaduje zrušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že tisíce tun ukrajinských potravin hnijí v tamních skladech. Ceny chleba v mnoha zemích světa přitom vyskákaly o desítky procent.
30 sekund - Hladomor kvůli Rusku? | Video: Aktuálně.cz

"Dopad ruského jednání nelze podcenit, protože ukrajinské exporty přes moře jsou nezbytné pro celosvětové zajištění potravin," uvedl pro deník Washington Post vysoce postavený zdroj z americké administrativy. "Ukrajina tvoří asi deset procent světových exportů pšenice a naprostá většina těchto exportů - asi 95 procent - vyráží z přístavů v Černém moři."

Právě dokumenty americké vlády, které má deník k dispozici, dokazují, že Moskva vývozu pšenice a dalších potravin brání cíleně. Rusko, které se více než tři měsíce snaží převážně neúspěšně dobýt ukrajinské území, doufá, že zastavením exportů vyhladoví tamní ekonomiku. Dopady ruské blokády ale pocítí celý svět, a to ještě několik let, tvrdí experti.

Ukrajina je největším vývozcem slunečnicového oleje, čtvrtým největším v případě kukuřice a pátým u pšenice. V úterý na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, že asi 20 milionů tun pšenice čeká v ukrajinských sýpkách.

"Domnívám se, že minimálně v krátkém období neexistuje způsob, jak Rusko přinutit k ukončení blokády," uvádí pro deník Aktuálně.cz ekonomka Lucie Coufalová z Masarykovy univerzity v Brně. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko ve středu nabídl, že pokud Západ zruší sankce, které na Rusko uvalil, mohly by z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí.

Světoví politici to ale označili za vydírání. "Lepší příklad mezinárodního vydírání nelze najít," řekl například ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena Rusko drží potraviny pro miliony lidí jako rukojmí.

Hlad ve světě

Coufalová ale nepředpokládá, že by se Rusku podařilo donutit Západ k ústupkům. "Pokud se Západ dokáže domluvit a sjednotit v otázce ropy, a především pak zemního plynu, bude sjednocený i v případě otázky potravin. Nedostatkem potravin totiž není tak bezprostředně ohrožen jako možným ukončením dodávek plynu," míní.

"Dopady pokračující blokády by se v jednotlivých částech (světa) výrazně lišily. Světové trhy s potravinami byly pod velkým tlakem už v přechozích letech. To, co se dnes děje v Rusku a na Ukrajině, dále prohlubuje už tak napjatou situaci," vysvětluje Coufalová.

Před začátkem ruské invaze na Ukrajinu varoval Světový potravinový program, že rok 2022 bude špatný. Čína, která je největším producentem obilí, oznámila, že deště opozdily loňské sázení, a proto letošní sklizeň může být nejhorší v historii, píše magazín Economist.

V Indii jsou navíc extrémní vedra a jeden z největších vývozců jídla tak možná také nebude mít co exportovat do zahraničí. Se suchem se potýká i úrodná oblast v Africe, Francii nebo Spojených státech.

Coufalová vysvětluje, že záleží, jak jsou jednotlivé země na dovozu potravin z Ukrajiny a Ruska závislé. "Nejvíce zasažené budou nízkopříjmové země v Africe a Asii, které se už tak potýkají s nedostatkem potravin," říká. Například v Libanonu už ceny chleba vzrostly o 70 procent a dodávky jídla z Oděsy do Somálska přestaly úplně.

Před hrozícím nedostatkem jídla varoval i generální tajemník OSN António Guterres. Podle dat magazínu Economist hrozí, že kvůli zvyšující se ceně potravin stoupne počet lidí, kteří nemají co jíst, o 440 milionů na 1,6 miliardy. Téměř 250 milionů z nich bude žít na hranici hladomoru.

Spokojené Thajsko

Ceny obilovin stoupají i v některých zemích, jež si umějí dostatek jídla samy vyprodukovat. "Pokud jde o pšenici, jen velmi malá část ukrajinského exportu této komodity byla určena k vývozu do Evropy. Přesto se její očekávaný nedostatek na jiných kontinentech začal projevovat na cenách po celém světě," vysvětluje Coufalová.

"Češi se zatím neřadí k národům, které by byly nějak bezprostředně ohroženy hladem. Růst potravin ale bude mít neblahý dopad na inflaci a životní úroveň zejména nízkopříjmových skupin," doplňuje ekonomka.

A to i přesto, že velká část vyvážených obilovin nebyla určena k lidské spotřebě. Slouží jako krmivo pro zvířata a na výrobu alkoholu nebo paliva. To mohou částečně nahradit jiné produkty. Nicméně řada zemí v obavách o dostatek jídla pro vlastní občany zastavuje export potravin, jako například již zmíněná Indie. Jedna asijská země ale ze současné situace úspěšně těží.

Thajsko mělo letos velmi dobrou úrodu, a proto počítá s navýšením exportu masa, cukru i rýže. Odborníci odhadují, že země letos zvýší vývoz cukru o 40 procent. A díky vyšším cenám potravin na tom vydělá dvojnásobek, píše list Bangkok Post.

"I když některé země, například Spojené státy a Kanada, usilují o zvýšení produkce, aby alespoň částečně pomohly nahradit produkci ukrajinskou, určitě se nedá očekávat, že by došlo k úplnému nahrazení dodávek obilí z Ukrajiny," říká Coufalová. Je ale podle ní možné, že růst cen povede k menšímu plýtvání jídlem.

Video: Zvítězíme. A nikdo nám nebude rozkazovat, jakého území se máme vzdát, říká Perebyjnis

Musíme bojovat a musíme zvítězit. Jinak se budeme muset svého území a své suverenity vzdát, říká ukrajinský velvyslanec v Česku. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy