Ukrajina míří do EU, ale co my? Balkánské státy na summitu neskrývaly frustraci

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
24. 6. 2022 16:42
V Bruselu se slovy českého premiéra Petra Fialy "psala historie", když lídři členských států oficiálně pozvali válčící Ukrajinu do Evropské unie. Ukrajina a také Moldavsko získaly status kandidátské země a mohou tak začít vyjednávat o vstupu.
Německý kancléř Olaf Scholz (vlevo) a člen trojčlenného prezidia Bosny a Hercegoviny Šefik Džaferović (vpravo).
Německý kancléř Olaf Scholz (vlevo) a člen trojčlenného prezidia Bosny a Hercegoviny Šefik Džaferović (vpravo). | Foto: Reuters

Formálně je čeká stejný proces, jaký na konci 90. let absolvovali Češi. Česko podalo přihlášku do Evropské unie v roce 1996, o dva roky později začalo vyjednávat o podmínkách vstupu a o šest let později se stalo členem. 

V praxi se ale ukrajinská cesta do EU nebude té české příliš podobat. V případě Ukrajiny dostala pozvánku chudá 44milionová země, která je momentálně ve válečném stavu. Pro EU je to bezprecedentní situace, nikdy se dosud nesnažila integrovat stát, který bojuje o přežití. 

V případě Moldavska zase míří do unie země, která nemá kontrolu nad svým územím. Na zhruba 12 procentech plochy Moldavska vyhlásili v roce 1991 proruští separatisté samozvanou Podněsterskou republiku a její zástupci požádali letos o připojení k Rusku. 

Lídři EU to ve svých komentářích zatím vesměs přecházeli a soustředili se na geopolitiku. "Podstatné je, že nás Vladimir Putin nezastavil v tom, kladně odpovědět na ukrajinskou žádost (o udělení statusu kandidátské země, pozn. red.)," řekla například tento týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Jenom poválečná obnova Ukrajiny, pokud by boje skončily letos, si podle odhadů mezinárodních finančních institucí vyžádá bilion dolarů (v přepočtu 23,5 bilionu korun). A Evropa tyto peníze nemá.

Frustrace Balkánu

Udělení statusu kandidátské země automaticky nic nezaručuje. Členské země EU musí schválit samotný začátek vyjednávání o vstupu a nutný je souhlas všech. Jakýkoli stát tak může ukrajinskou cestu do unie zablokovat. Francouzský prezident Emmanuel Macron odhadl délku ukrajinských příprav na členství "možná na desítky let" i v případě, že by v Kyjevě stále byla proevropská vláda a na domácí půdě se nic nezadrhlo. 

Těžkosti rozšiřování EU dobře ukazuje příběh šesti západobalkánských zemí. Jde o Srbsko, Černou Horu, Severní Makedonii, Albánii, Bosnu a Hercegovinu a Kosovo. Všechny jsou už na cestě do unie, každá v jiné fázi, ale žádná se nedočkala kandidátského statusu tři měsíce po podání žádosti jako Ukrajina. 

Ve čtvrtek v Bruselu při setkání západobalkánských politiků s lídry EU se to stalo předmětem vypjaté mnohahodinové debaty, na které dali balkánští zástupci volný průchod svojí frustraci. EU požaduje, aby si balkánské země vyřešily vzájemné problémy mezi sebou a region postupoval směrem k Bruselu společně. Tento přístup ale v praxi znamená, že pokud má jeden problémy, stojí víceméně všichni. 

Konkrétně Severní Makedonie požádala o vstup do EU už před osmnácti lety a stále nezačala vyjednávat. Její cestu blokuje Bulharsko, člen unie, kvůli identitárním otázkám. Bulhaři dlouho požadovali, aby Makedonci ve své ústavě uznali bulharské kořeny makedonštiny a dostatečně chránili bulharskou menšinu v zemi. Makedonci bulharské podmínky odmítali a parlament v Sofii v reakci na to vetoval makedonskou žádost zahájit přístupové rozhovory.

"Na naší cestě do EU budeme čelit jednomu Bulharsku tady, druhému tam, třetímu Bulharsku někde jinde. Pořád nějakému," ulevil si ve čtvrtek v Bruselu albánský premiér Edi Rama. 

Bulharský rébus v rukách Čechů

V pátek bulharský parlament veto na základě tlaku Francouzů stáhl. Nyní je tedy na Severní Makedonii přijmout nebo nepřijmout francouzskou nabídku. 

Rébus přebírají Češi, kteří budou od července předsedat unii. "Nepochybně bude úkolem pro české předsednictví tu diskusi moderovat dál. Jednání neprobíhají optimálně, ale kdyby se odblokoval problém mezi Bulharskem a Severní Makedonií, můžeme se v integraci západního Balkánu posunout dál," řekl k tomu na summitu Petr Fiala. 

"Byli jsme požádáni o uspořádání neformálního summitu EU se západobalkánskými zeměmi. Nepochybně by takový summit Praze slušel a uděláme vše. co je v našich silách, aby se uskutečnil," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 17 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy