


Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, oznámila média. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do Evropské unie.

Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle jeho slov těžší než ta minulá. „Musíme být semknutí a rozhodní, abychom ochránili lidi a zajistili životně důležité systémy státu,“ citovala Koreckého média.
Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo, vyplývá ze snímku výsledků hlasování, který zveřejnil opoziční poslanec Jaroslav Železňak.
Koreckyj po roce střídá v čele vlády Juliji Svyrydenkovou, kterou poslanci odvolali v úterý. Demisi podala Svyrydenková v pondělí a pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě. Čtyřicetiletá Svyrydenková před rokem nahradila v čele kabinetu Denyse Šmyhala.
Hlavním faktorem, který přiměl ukrajinského prezidenta k rozhodnutí přistoupit k personálním změnám, je příští zima, která nejspíše bude obtížná vzhledem k tomu, že se Rusko nechystá ukončit svou agresi, usoudil v pondělí server RBK-Ukrajina. Příměří či mírová dohoda nejsou na obzoru, hovoří zdroje portálu.



Před třiceti lety napsal Éric-Emmanuel Schmitt komorní divadelní hru pro Alaina Delona. Na její filmovou adaptaci od českého režiséra Adolfa Ziky se sice hezky dívá, ale chybí jí jemné napětí a psychologická přesnost předlohy.






Rozdíl mezi druhým a třetím nejsilnějším aktérem na české politické scéně narůstá, ukazuje to průzkum průzkumů založený na 18 volebních modelech. Zejména ve velkých městech to může mít zásadní vliv na to, kdo nakonec bude mít po blížících se volbách hlavní slovo při sestavování koalic.



Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla historického výsledku v Sasku-Anhaltsku, zatímco CDU kancléře Friedricha Merze utrpěla těžkou porážku a v Německu se stále častěji mluví o krizi tradičních stran. Analytik, bývalý zpravodaj ČTK v Německu a Českého rozhlasu v Bruselu a Štrasburku Filip Nerad napsal, že volební tsunami může otřást i Berlínem. A právě on byl hostem pořadu Spotlight.



Kandidatura Filipa Turka mohla být spouštěčem sporu mezi vládou a Hradem, svět by se z jeho jmenování ale nezbořil, říká národní bezpečnostní poradce minulé vlády Tomáš Pojar. „Měli jsme i horší ministry“. A připomíná větu Karla Schwarzenberga, že „někdy je důležité sníst ropuchu a jít dál“. Za fatální chybu české vlády považuje výdaje na obranu a odmítnutí ručit za evropskou půjčku Ukrajině.