Finský prezident Alexander Stubb, o němž se občas mluví jako o Trumpově evropském příteli a kterému americký prezident naslouchá, před summitem v Ankaře prohlásil, že vedoucí představitelé NATO podporují intenzivnější údery dronů ze strany Ukrajiny hluboko na ruském území. Dodal, že úspěšná taktika posílila vyjednávací pozici Kyjeva, který je na tom nejlíp od začátku války v roce 2022.
„Myslím, že všichni lídři NATO chápou, proč to (útoky v hloubi Ruska) Ukrajina dělá,“ řekl Stubb v pondělním rozhovoru pro deník Financial Times. „Všichni si myslí, že musíme tlak i nadále zvyšovat,“ uvedl dále finský prezident.
Úspěšné dronové a raketové útoky podle něj posílily pozici Kyjeva. „Pokud jde o Ukrajinu, jsme na tom docela dobře, protože všichni, včetně našich amerických přátel, vidí, že Ukrajina je v současné době na bojišti na špici,“ řekl s tím, že to změnilo i strategické myšlení těch, kteří se snaží zprostředkovat mír.
„Ukrajina je v lepší pozici, vojensky, politicky i finančně, než kdykoli předtím v této válce,“ prohlásil. Hluboké údery Ukrajiny na ruské území podle něj přiblížily válku do domů Rusů víc než kdy jindy, což je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaha, jejímž cílem bylo donutit Moskvu ukončit invazi.
„Když se válka stane osobní, ruské obyvatelstvo se proti ní obrátí. To nám dává příležitost vrátit se k jednacímu stolu, což si myslím, že si všichni zoufale přejeme,“ domnívá se Stubb. Prohlásil také, že válku chtějí ukončit všichni.
Po víkendovém setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem Im se také nechal slyšet s informací, že Čína a někteří spojenci NATO byli podle něj zpočátku nervózní z ukrajinské snahy o útoky na dlouhé vzdálenosti, protože se obávali možné eskalace ze strany Moskvy v reakci.
„Když se (na zmíněné schůzce) objevila otázka jaderné eskalace, odpověď z čínské strany byla velmi pevná a zahrnovala spoustu varovných signálů.“
Už to je opravdová válka, zní z Ruska
Ruský prezident Vladimir Putin se pravidelně veřejně vyjadřuje k rozsáhlému jadernému arzenálu země a neurčitě naznačil, že evropské země budou čelit důsledkům za podporu Ukrajiny. Minulý pátek Putin požádal svého nejvyššího vojenského velitele, aby zhodnotil „zapojení západních spojenců Ukrajiny do nepřátelských akcí“. Řekl, že Rusko „tuto analýzu potřebuje pro případné zodpovědné rozhodování v budoucnu“, aniž by uváděl podrobnosti.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v televizi prohlásil, že západní podpora Ukrajiny proměnila Putinovu speciální vojenskou operaci (tak ruský režim hovoří o válce na Ukrajině – pozn. red.) ve „skutečnou válku“.
Stubb v tomto kontextu uvedl, že Evropa musí být ve střehu ohledně dalších ruských provokací, zejména pokud by na Ukrajině mohlo dojít k příměří: „Myslím, že musíme být realističtí a říci, že v krátkodobém horizontu dojde k hybridním útokům na Evropu. Vidíme je téměř denně,“ varoval.
„Z dlouhodobého hlediska se připravujeme na scénář, kdy by Rusko… mohlo chtít zaútočit na Evropu,“ dodal. „Po válce Rusko znovu rozmístí vojska, zejména na severu Evropy. Víme to a vidíme to. Jsme v tom realističtí,“ uvedl.
Podívejte se na další texty na webu Aktuálně.cz o summitu v Ankaře
Stubb se také domnívá, že konec války proti Ukrajině nejspíš neovlivní masivní ztráty ani oslabení vlastní ruské ekonomiky, ale mohly by jej přiblížit změny v ruském veřejném mínění. Avizoval také, že by Ukrajinu přijal do NATO.
V Ankaře jej v úterý čekalo hned několik důležitých schůzek: s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. S tím měl podle zdrojů Aktuálně.cz řešit hlavně přípravu spolupráce v oblasti dronů.
Úterní a středeční summit v turecké Ankaře bude mít podle analytiků tři hlavní témata, řešit se budou hlavně výdaje na obranu, obranné kapacity a Ukrajina. „Základní myšlenkou bude soustředit se na praktické otázky a přesvědčit Američany, že se jejich přání silnější Evropy v rámci NATO naplňuje,“ popsal v pátečním rozhovoru pro Aktuálně.cz britský bezpečnostní analytik z estonského think-tanku ICDS Tony Lawrence.
Mohlo by vás zajímat: O situaci na frontě mluví v pořadu Spotlight ruský vojenský expert Jurij Fjodorov (červenec 2026)
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Hormuzský průliv má podle Trumpa čelit blokádě, USA chtějí od lodí poplatky za ochranu
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.
ŽIVĚ Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.
Lídrem ANO pro obecní volby v Praze by měl být Jan Hušbauer
Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.
Německo škrtá obří fregaty F126. Námořnictvo má dostat menší a levnější lodě F128
Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.
Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta
Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.