Další mohutné posily do Putinovy války. Kim dodá na frontu dvojnásobek vojáků

Rusko se podle Kyjeva připravuje na přijetí dalších desítek tisíc vojáků ze Severní Koreje. Pokud se informace potvrdí, půjde o největší přímé zapojení zahraničních vojáků na straně Moskvy od začátku invaze. Pchjongjang za pomoc mimo jiné získává bojové zkušenosti, peníze a pravděpodobně i ruské vojenské technologie, soudí experti.

„Rusko chce získat dalších třicet tisíc vojáků ze Severní Koreje. Od června probíhají ve Voroněžské oblasti přípravy na jejich přijetí,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu večer ve svém pravidelném projevu.

Podle Zelenského si další severokorejské jednotky vyžádal přímo ruský prezident Vladimir Putin. Mělo by jít přibližně o dvojnásobek počtu vojáků, které už Pchjongjang v posledních letech do Ruska vyslal, psal například ruský exilový server The Moscow Times.

Nasazení dalších Severokorejců by podle Zelenského mělo doplnit novou ruskou mobilizaci, kterou se Putin podle ukrajinské rozvědky chystá vyhlásit na podzim po zářijových parlamentních volbách v Rusku.

„Putin připravuje podmínky pro rozšíření mobilizace (…) Skrývá to za jiná slova a signály, ale připravuje se na to,“ uvedl Zelenskyj. V pondělí na sociální síti Telegram dodal, že by mohl mobilizovat 300 až 500 tisíc vojáků.

Vyjádřil též přesvědčení, že tito vojáci nebudou dobře vycvičeni, a ruská armáda tak bude mít vysoké ztráty. Zároveň vyzval spojence Ukrajiny, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli ho ukončit válku.

Svatá válka

Kyjev nicméně neuvedl, zda severokorejský vládce Kim Čong-un s vysláním vojáků souhlasil ani zda by měli být nasazeni přímo na ukrajinském území. Severní Korea se k tvrzení taktéž veřejně nevyjádřila.

Zelenského varování nicméně přišlo krátce po návštěvě severokorejské ministryně zahraničí Čche Son-hui v Moskvě. Ta jednala s Putinem i ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a ruskou invazi na Ukrajinu označila za „svatou válku“. Pchjongjang podle ní hodlá Rusko nadále podporovat, uvedl server zaměřený na KLDR NK News.

Putin a Kim Čong-un uzavřeli v červnu 2024 smlouvu o komplexním strategickém partnerství. Její součástí je i doložka o vzájemné pomoci v případě napadení. Právě na tuto dohodu by Moskva mohla odkazovat při případném vyslání dalších severokorejských jednotek.

Výhodné spojenectví

Severní Korea už podle západních a jihokorejských odhadů Rusku pomáhá od konce roku 2024. Do Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou měla vyslat přibližně 12 až 16 tisíc vojáků a několik tisíc vojenských inženýrů.

Jejich úkolem bylo mimo jiné pomoci ruským jednotkám vytlačit ukrajinské síly z části ruského území v Kurské oblasti. Pchjongjang jejich nasazení později oficiálně potvrdil.

Podle analytiků má spolupráce výhody pro obě strany. Rusko získává vojáky a Severní Korea získává něco, co jí desítky let chybělo – zkušenosti z moderního bojiště.

„Pro obě země by to byla výhodná dohoda,“ uvedl Oh Kjong-sop, politolog specializující se na Severní Koreu. Podle něj KLDR za svoji pomoc dostává od Moskvy peníze a vojenské technologie, uvedl server The South China Morning Post.

Modernizace i rizika

To, že Moskva zároveň pomáhá severokorejské armádě zdokonalovat její schopnosti, tvrdí i Kyjev. „Rusko pomáhá Severní Koreji naučit se vést válku, zlepšovat své zbraně a získávat skutečné bojové zkušenosti s jejich používáním,“ řekl Zelenskyj v sobotu.

Právě to podle něj představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro země v Asii a především pro Jižní Koreu. „Je to hrozba pro všechny, kteří se nacházejí v dosahu severokorejských raket,“ dodal ukrajinský prezident.

Severní Korea má jednu z největších armád světa. V aktivní službě má podle odhadů přibližně 1,2 milionu vojáků. Její armáda však dlouhodobě trpí technologickým zaostáváním. Právě ruské zkušenosti z války na Ukrajině jsou proto pro Pchjongjang cenné.

Zapojení do války ale představuje rizika i pro samotný severokorejský režim. Velké ztráty by mohly vyvolat nespokojenost doma. Podle některých zpráv navíc dostali severokorejští vojáci rozkazy, aby se za žádnou cenu nenechali zajmout, píšou média.

Jihokorejská rozvědka loni v září odhadla, že v bojích už zemřelo kolem dvou tisíc severokorejských vojáků. Expozice v novém válečném muzeu v Pchjongjangu dokonce naznačují, že někteří z nich spáchali sebevraždu, aby nepadli do zajetí.