Lucemburk – Jean-Claude Juncker je ve funkci předsedy Evropské komise teprve týden a už má první - a zároveň velký - problém. Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo dokumenty s názvem LuxLeaks o daňových výhodách, které Lucembursko mnoho let poskytovalo více než třem stovkám velkých firem z mnoha zemí světa.
Společnosti – mezi nimi například Pepsi, IKEA, Amazon, Heinz, Procter & Gamble či Fiat -, se tak doma vyhnuly placení daní a mohly méně peněz odevzdávat Lucembursku.
A kdo byl od roku 1995 až do loňska lucemburským premiérem a po určitou dobu také ministrem financí? Právě Jean-Claude Juncker, od letošního 1. listopadu předseda Evropské komise.
Systém, který umožňoval společnostem platit v zemi s půl milionem obyvatel vzhledem k jejich velkým příjmům nízké daně, fungoval i v době globální finanční krize po roce 2008, kdy vlády evropských zemí vyhlásily boj daňovým rájům.
Vyhýbat se řádnému placení daní prostřednictvím těchto rájů podle nich možná není nelegální, ale rozhodně je nemorální. Mezi praporečníky tohoto tažení patří například spolková kancléřka Angela Merkelová.
Mezinárodní sdružení investigativních novinářů vytvořila některá média loni, když se jim dostaly do rukou disky s údaji o offshorových účtech evropských a amerických firem i jednotlivců v Karibiku. Součástí projektu jsou například francouzský Le Monde, britský Guardian či New York Times.
Neděláme nic špatného
Právě Juncker je spojován se schématem, které přilákalo velké nadnárodní společnosti do Lucemburska, a ušetřil jim tak miliardy na daních.
Evropská komise lucemburské praktiky vyšetřuje. Juncker se zatím omezil na prohlášení, že do vyšetřování nebude nijak zasahovat. Současný lucemburský premiér Xavier Bettel trvá na tom, že jeho země nedělala nic nelegálního, a tedy ani špatného.
"Všechna pravidla, tak jak fungují v Lucembursku, jsou v souladu s domácími i mezinárodními zákony,“ prohlásil Bettel, který nahradil v premiérském křesle Junckera.
V Evropském parlamentu se začali jako první bouřit Zelení. "Tato odhalení jsou jednoznačně úderem pro důvěryhodnost šéfa Komise Junckera a pro jeho schopnost působit ve veřejném zájmu,“ uvedl člen frakce Zelených v europarlamentu Sven Giegold.
Nicméně i předseda Evropského parlamentu dal najevo, že kauzu považuje za závažnou. "Co mě nejvíce děsí, je skutečnost, že takové praktiky jsou možné legální cestou," uvedl Schulz.
I ministři financí evropských zemí dávají najevo znechucení a je otázkou, jak dlouho si Juncker vystačí s formulací, že nebude bránit vyšetřování.
Francouzi: Toto je nepřijatelné
Například německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že "velkovévodství má ve splnění mezinárodních standardů co dohánět." Jeho francouzský resortní kolega Michel Sapin označil lucemburské chování za nepřijatelné.
Malé velkovévodství čelilo kritice už loni v době, kdy se zhroutil bankovní systém na Kypru. Předseda euroskupiny (ministrů financí členských zemí eurozóny) Jerome Dijsselbloem naznačil, že podobné problémy mohou nastat i v Lucembursku.
Bankovní sektor země se zhruba půlmilionem obyvatel převyšuje její roční HDP přibližně dvaadvacetkrát. Na Kypru to bylo před krizí loni na jaře osmkrát.
Juncker tehdy - ještě jako premiér - vystoupil s ostrou odpovědí. Lucembursko prý neláká vysokými úroky peníze z Ruska a nelze ho vůbec srovnávat s Kyprem.
Lucemburčané také loni až po dlouhém váhání a jako předposlední v Unii souhlasili s dohodou všech členských zemí EU o omezení bankovního tajemství. Velkovévodství tak musí na vyžádání předávat jiným státům údaje o podezřelých účtech, které mají v jeho bankách občané těchto států.
