Tvůrce waterboardingu promluvil: Chránil jsem životy Američanů, udělal bych to znovu

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
22. 1. 2020 15:43
"Dnes bych vstal a udělal to znovu," prohlásil v úterý u vojenského válečného soudu v Guantánamu na Kubě James E. Mitchell. Psycholog, který v době administrativy prezidenta George Bushe mladšího dohlížel na sestavování výslechového programu CIA, během něhož byli mučeni vězni podezřelí z účasti na útocích z 11. září 2001.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Cítil jsem, že moje morální povinnost chránit americké životy převažovala nad dočasným nepohodlím teroristů, kteří proti nám pozvedli zbraně," cituje z jeho projevu server The Guardian.

Osmašedesátiletý Mitchell svědčil na zatím posledním z předběžných líčení ke kauze týkající se útoků na Světové obchodní centrum i Pentagon, které před téměř devatenácti lety zabily skoro 3000 lidí a ohromily Spojené státy. Líčení probíhají už od května 2012, samotný soud patrně začne nejdřív příští rok.

Ve speciálně vybudované soudní síni v úterý sedělo pět obžalovaných, kterým hrozí trest smrti. Všichni si prošli tvrdými výslechy srovnatelnými s mučením, které pomohl Mitchell uskutečnit.

Mezi nimi byl přítomen i jejich pravděpodobný vůdce Chálid Šajk Muhammad, který sám pod dohledem Mitchella v březnu 2003 absolvoval podle informací deníku The New York Times celkem 183krát mučení takzvaným waterboardingem.

Cílem CIA podle psychologa nikdy nebylo podezřelé stíhat. Donucovací výslechové praktiky schválené ministerstvem spravedlnosti v červenci 2002 zahrnovaly kromě waterboardingu například zavírání vězňů do těsných truhel nebo mlácení o dřevěnou zeď.

Mitchella si CIA najala na jaře roku 2002. Po zatčení podezřelého člena al-Káidy Abú Zubajdáa v Pákistánu Mitchella rovnou převezli na tajné místo, zřejmě kdesi v Thajsku. Nejprve měl jen pozorovat používané donucovací praktiky. Později byl požádán, aby je "vylepšil".

Pákistánec Zubajdá absolvoval mučicí praktiky včetně waterboardingu nebo spánkové deprivace, nikdy však nebyl obviněn a dodnes je zavřený na Guantánamu.

Někteří vyšetřovatelé šli nad rámec povoleného, tvrdí psycholog

Před vojenskou komisí Mitchell vypověděl, že na to přistoupil, protože v té době se USA bály dalšího možného útoku. Jím doporučené metody prý vycházely z kurzu, kterým prochází i americké ozbrojené složky a který jim má pomoci zvládnout případný těžký výslech nepřítelem.

"Chtěli použít nějakou formu fyzického nátlaku. Měl jsem obavy, že to budou vymýšlet za běhu," uvedl Mitchell.

Psycholog si stojí za tím, že schválená opatření, jejichž cílem bylo předejít dalšímu útoku na Ameriku, byla legální. Zároveň ale připouští, že někteří vyšetřovatelé CIA tvrdé výslechové metody používali nad rámec toho, co bylo skutečně třeba.

Podle Mitchella dochází k tomu, že pokud jsou lidé ponecháni, aby sami sestavili donucovací metody, postupně v praxi přitvrzují. "Nevnímají zadržené jako lidi. Myslí si, že jsou oprávněni používat vyšší úroveň nátlaku," uvedl psycholog u soudu.

Během přelíčení tyto případy tvrdě kritizoval. Zvláště pak nejmenovaného důstojníka s přezdívkou "nový šerif", který se podle něj uchyloval i k neschváleným metodám. "Ubližovat osobě, dokud vám neřekne, co chcete vědět, a pak jí ublížit ještě více, abyste zjistili, jestli vám nelže," popsal jeho metodu.

Mitchella k podání svědectví vyzvali právníci jednoho z obžalovaných, kteří se snaží přesvědčit soudce, aby vyřadil některé následné výslechy FBI z nadcházejícího soudu. The New York Times nicméně připomínají, že výslechy FBI jsou pro případ důležité, protože podle práva nemohou žalobci použít jako důkazy informace, které od obžalovaných získali vyšetřovatelé CIA.

Sám Mitchell uvedl, že jediný důvod, proč se k přelíčení na Kubu dobrovolně dostavil, bylo to, že chtěl podat svědectví před rodinami obětí 11. září 2001.

"Nedělal jsem to pro vás, udělal jsem to pro oběti (útoků z 11. září 2001, pozn. red.) a jejich rodiny," řekl Mitchell v odpovědi na dotazy obhajoby.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy