U vlakového nádraží v Mnichově vybuchla stará letecká puma, zranili se čtyři lidé

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 12. 2021 15:54
Exploze na staveništi poblíž vlakového nádraží v Mnichově zranila čtyři lidi, z toho jednoho vážně. Podle agentury DPA vybuchla letecká puma. Kvůli explozi byla pozastavena veškerá vlaková doprava, včetně příměstské železnice S-Bahn.
Likvidace bomby v Berlíně - ilustrační foto.
Likvidace bomby v Berlíně - ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Při vrtání (na staveništi) byla zasažena 250kilová letecká bomba z druhé světové války. Trosky létaly stovky metrů. Celá oblast je v současné době prohledávána," řekl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann listu Bild.

Proč nebyla puma odhalena před zahájením stavby, se podle něj vyšetřuje. Před začátkem stavebních prací v centru Mnichova se obvykle provádí sondáž, která má na případnou nevybuchlou munici včas upozornit.

Podle záběrů na sociálních sítích z místa stoupal dým, na místě zasahují záchranáři a policie. Mimo uzavřenou oblast podle policie nehrozí žádné další nebezpečí.

Bomba vybuchla na staveništi takzvané druhé kmenové trati železnice S-Bahn u stanice Donnersbergerbrücke, která je velkým dopravním uzlem bavorské metropole. Zastavena byla dálková i příměstská doprava, cestující z některých zastavených souprav museli být evakuováni. Ministr vnitra Herrmann vyjádřil naději, že odpoledne bude provoz opět obnoven.

Mnichov byl za druhé světové války častým terčem spojeneckého bombardování, při bezmála 100 náletech na něj podle deníku Bild dopadlo 27 tisíc tun leteckých pum. Podle odhadů zhruba 2700 bomb nevybuchlo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy