Jste lepší ve světovém zeměpise než 72 procent Američanů? Vyzkoušejte se.
Dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, podepsalo v roce 2015 s Íránem šest světových mocností - Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA. Smyslem bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií.
V roce 2018 americký prezident Donald Trump označil dohodu za neúčinnou a oznámil, že Spojené státy od ní odstupují. Následně Teherán přestal plnit některé podmínky dohody.
Írán se musí vrátit k dodržování mezinárodní jaderné dohody. Ve společném prohlášení k tomu Teherán vyzvali představitelé Francie, Británie a Německa. "Vyzýváme Írán, aby zvrátil všechna opatření, která nejsou ve shodě s dohodou, a aby se vrátil k plnému dodržování dohody," uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson a německá kancléřka Angela Merkelová.
Představitelé Francie, Británie a Německa dále vyzvali Írán, aby se zdržel veškerých násilných akcí. "My jsme nadále připraveni spolupracovat s Íránem, abychom zachovali stabilitu v regionu," dodali.
Americký ministr obrany Mark Esper také v neděli v rozhovoru s televizí CBS News zopakoval, že americká nabídka Teheránu k jednáním bez předběžných podmínek stále platí.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v neděli vyzval země v regionu k užší spolupráci s cílem napravit problémy, které v oblasti podle něj způsobily Spojené státy. "Situace v regionu je nepatřičná kvůli Spojeným státům a jejich přátelům. Jedinou cestou, jak to vyřešit, je spolehnout se na meziregionální spolupráci," řekl Chameneí katarskému emírovi, který zemi navštívil.
Pořádková policie v ulicích íránského hlavního města rozmístila další posily. "Omluvte se a odstupte," vyzývá na titulní straně reformní list Etemád. Jde podle něj o "požadavek lidu", aby odešli ti, kdo jsou zodpovědní za nezvládnutí krize kolem pádu letadla.
Jiný, umírněný deník napsal, že by měli být odvoláni či odstoupit ti, kteří odkládali zveřejnění příčin katastrofy, čímž poškodili důvěru lidí ve státní zřízení.
Britský ambasador byl zatčen před jednou z teheránských univerzit, které se staly centrem demonstrací. "Zatčení našeho velvyslance v Teheránu bez důvodu a bez vysvětlení je hrubým porušením mezinárodního práva," uvedl v reakci britský ministr zahraničí Dominic Raab.
Íránské ministerstvo zahraničí si v neděli předvolalo britského velvyslance, aby vysvětlil svou účast na sobotní nepovolené demonstraci, při které jej nakrátko zadržela policie. Před velvyslanectvím podle agentury AFP demonstrovalo 100 až 200 lidí, kteří spálili britskou vlajku.
Velvyslanec Rob Macaire už dříve na Twitteru napsal, že se neúčastnil žádné demonstrace, ale že šel na akci k uctění obětí ze sestřeleného letadla. Uctění památky obětí pokládá za normální, a to tím spíše, že mezi oběťmi byli také britští občané. Místo opustil hned poté, co začaly zaznívat protivládní hesla.
Katarský emír Tamím ibn Hamad Al Sání se v neděli setkal íránským prezidentem Hasanem Rúháním. Na tiskové konferenci pak prohlásil, že v této "citlivé" době je potřeba vést dialog, který povede k řešení regionálních krizí.
Emír také poděkoval Íránu za podporu a poskytnutí leteckých a pozemních tras poté, co se Saúdská Arábie a její spojenci rozhodli Katar v roce 2017 obchodně a dopravně bojkotovat.
V Teheránu a dalších íránských městech pokračují druhým dnem protesty. Demonstranti skandují hesla proti režimu a nespokojenost dávají najevo také na sociálních sítích.
Demonstrace vypukly v reakci na sobotní přiznání íránských revolučních gard, že ve středu omylem sestřelily ukrajinské dopravní letadlo se 176 lidmi na palubě. "Lžou, že naším nepřítelem je Amerika. Náš nepřítel je právě tady," skandovali protestující před teheránskou univerzitou.
Čeští vojáci, kteří v zemi cvičí irácké kolegy, v Iráku zatím zůstávají. V případě pěti českých policistů bylo rozhodnuto o jejich přesunutí do Česka, kde si vyberou dovolenou. Po obnovení standardní činnosti bude jejich mise pokračovat.
"Měli bychom mít v každém případě připravená letadla pro případnou evakuaci," řekl prezident Miloš Zeman. Dodal, že na rozdíl od Afghánistánu by mu stažení z Iráku nevadilo, protože v zemi byl již takzvaný Islámský stát poražen. "Tam se mezi sebou rvou sunnité a šíité a zaplést se do tohoto konfliktu by nebylo úplně šťastné," podotkl.
Zeman také vyjádřil souhlas s bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), podle kterého byl čin USA porušením mezinárodního práva.
Zeman zároveň řekl, že sestřelení ukrajinského letadla bylo "svým způsobem důsledkem zabití Solejmáního", protože se stalo v rámci útoku na americké základny. "Bohužel došlo k chybě, ne-li ke zločinu," řekl.
Zeman nevěří, že by akce USA vedla k obrovskému konfliktu, protože "na to Írán nemá". Jedinou možností, kterou má, je podle něj uzavření Hormuzského průlivu, což by vedlo ke konfliktu menšího rozsahu
Zabití íránského generála Kásema Solejmáního byla ze strany USA zpackaná akce, protože posílila podporu Íránců představitelům íránského režimu. Řekl v rozhovoru na serveru Blesk.cz prezident Miloš Zeman.
Demonstranti a íránská média zvyšují tlak na vedení země, pořádková policie v ulicích hlavního města proto rozmístila další posily.
Íránské úřady v sobotu přechodně zadržely britského velvyslance Roba Macairea pro podezření z podněcování protivládních protestů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na britské ministerstvo zahraničí. Británie v souvislosti s incidentem obvinila Teherán z porušení mezinárodního práva.
Britský ambasador byl během protestních akcí zatčen před jednou z teheránských univerzit, které se staly centrem demonstrací. Po více než hodině zadržování byl opět propuštěn.
Trump na Twitteru také vyzval íránské úřady, aby umožnily organizacím pro lidská práva protesty monitorovat. "Nesmí dojít k dalšímu masakru pokojných demonstrantů ani k zablokování internetu. Svět vás sleduje," napsal šéf Bílého domu.
Při listopadových protivládních protestech v Teheránu a dalších městech zemřelo nejméně 300 lidí.
The government of Iran must allow human rights groups to monitor and report facts from the ground on the ongoing protests by the Iranian people. There can not be another massacre of peaceful protesters, nor an internet shutdown. The world is watching.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 11, 2020
Americký prezident Donald Trump na Twitteru vyjádřil podporu demonstrantům v Íránu. Vzkázal jim, že jeho administrativa stojí na jejich straně a obdivuje jejich odvahu.
To the brave, long-suffering people of Iran: I've stood with you since the beginning of my Presidency, and my Administration will continue to stand with you. We are following your protests closely, and are inspired by your courage.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 11, 2020
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem se v posledních dnech přelily i na domácí americkou politickou půdu. Kandidáti do prezidentských voleb, ve kterých bude prezident Donald Trump letos na podzim obhajovat mandát, se snaží situaci využít ve svůj prospěch.
Demonstranti v Íránu vyzývali kvůli sestřelení letadla k odstoupení nejvyššího duchovního vůdce Chameneího. Videa z protestů se šíří na sociálních sítí, na záběrech volají lidé po odchodu Chameneího ze země.
Protesters in Tehran:
— Alireza Azami (@Alireza__Azami) January 11, 2020
"Khamenei leave our country"#Iran#IranProtests pic.twitter.com/s6fL2fdR3Q
Ukrajinští vyšetřovatelé pochopili, že letadlo zasáhla raketa už tři hodiny poté, co začali pracovat na místě tragédie. Uvedl to tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
Ukrajina rodinám obětí z ukrajinského dopravního letadla, které sestřelil Írán, vyplatí 200 000 hřiven (190 000 Kč), další odškodné pak pozůstalým po členech posádky vyplatí ukrajinské aerolinky Ukraine International Airlines (UIA). Dnes to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk s tím, že ukrajinští diplomaté nyní usilují o to, aby kompenzace pozůstalým poskytl také Írán.
Od Teheránu nyní šéf kanadské vlády očekává plnou spolupráci. Premiér poznamenal, že Írán spolupracuje při vydávání víz kanadským vyšetřovatelům. Podle Trudeaua je rovněž nezbytné, aby součástí celého vyjasňovacího procesu bylo i odškodnění rodin obětí.
Írán musí plně objasnit sestřelení ukrajinského civilního letadla, přijmout za středeční incident plnou odpovědnost a odškodnit pozůstalé, prohlásil kanadský premiér Justin Trudeau. To, že se Teherán přiznal k neúmyslnému zničení letadla, na jehož palubě byli i kanadští občané, považuje Trudeau za důležitý první krok k nápravě.
Agentura Fars, která z demonstrace zveřejnila i snímky, uvedla, že protestu se zúčastnilo 700 až 1000 lidí. Napsala také, že dav v ulicích strhával plakáty s bývalým velitelem gard Kásemem Solejmáním, kterého Američané minulý týden zabili v Bagdádu.
Několik stovek lidí dnes v Teheránu demonstrovalo proti íránské vládě a duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Agentura Reuters poznamenala, že o protivládních protestech nezvykle informovala i íránská polovládní tisková kancelář Fars, která má blízko k íránským revolučním gardám. Právě gardy přijaly za zničení civilního letadla plnou odpovědnost.
Je dobře, že víme, kdo je zodpovědný a věřím, že bychom měli pracovat se všemi zúčastněnými státy, abychom společně našli řešení a dosáhli dostatečného vyšetření," reagovala na přiznání Íránu německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci v Moskvě.
Přiznání Íránu, že sestřelil civilní ukrajinské letadlo, je prvním krokem k nezávislému a transparentnímu objasnění středeční tragédie, prohlásil britský premiér Boris Johnson. Mezi 176 lidmi, kteří v troskách letadla v Teheránu zahynuli, byli čtyři britští občané.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Írán, aby důkladně řešil situaci. "Je důležité, že Írán řekl pravdu o letu PS752. Teherán musí učinit kroky, aby se taková hrozná katastrofa už nikdy neopakovala," napsal na Twitteru.
Wichtig, dass Iran Klarheit über den Flug #PS752 geschaffen hat. Teheran sollte in der weiteren Aufarbeitung dieser schrecklichen Katastrophe Vorkehrungen treffen, damit so etwas nicht wieder passieren kann. Unsere Gedanken sind bei den Opfern und Hinterbliebenen. #IranPlaneCrash
— Heiko Maas 🇪🇺 (@HeikoMaas) January 11, 2020
Raketa krátkého doletu podle generála explodovala vedle letadla, což vysvětluje, že stroj dokázal ještě chvíli pokračovat v letu.
Zároveň tvrdí, že žádal o uzavření vzdušného prostoru, ale nebyl vyslyšen.
Velitel letectva a protivzdušné obrany íránských revolučních gard Amír Alí Hádžízádeh přiznal, že o nezamýšleném sestřelení letadla informoval úřady ve středu.
Generální štáb se podle něj nesnažil zatajit pravdu, ale záležitost vyšetřoval.
Šéf ukrajinských aerolinek, jejichž letadlo ve středu ráno sestřelily íránské revoluční gardy, prohlásil, že společnost neměla žádné informace o možných hrozbách.
Připomeňme, že ve stejnou chvíli Írán útočil raketami na americké cíle v Iráku. Dopravní letadlo si íránské gardy spletly s nepřátelskou střelou.
Jak by to dopadlo, kdyby mezi USA a Íránem propukla válka? Podívejte se na srovnání, jaké síly proti sobě stojí.
Íránské revoluční gardy ukrajinský letoun podle generála omylem pokládaly za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Raketu, která letoun sestřelila, odpálil voják, který k tomu nedostal přímý rozkaz. Podle generála se tak stalo vinou rušení rádiového provozu.
Velitel letectva a protivzdušné obrany íránských revolučních gard přijal plnou odpovědnost za to, že jeho jednotka ve středu omylem sestřelila ukrajinské dopravní letadlo se 176 lidmi na palubě. Řekl to dnes ve státní televizi.
"Přijímám úplnou odpovědnost" za tuto katastrofu, uvedl generál Amír Alí Hádžízádeh. "Raději bych zemřel, než abych se podílel na takovém neštěstí," dodal v televizním vystoupení.
Jakou raketou íránské gardy sestřelily ukrajinské letadlo?
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí podle agentury AFP nařídil ozbrojeným silám napravit "veškerou nedbalost", aby se podobné neštěstí nemohlo opakovat.
Íránská armáda v prohlášení vyjádřila soustrast rodinám obětí a slíbila, že zdokonalí své systémy, aby do budoucna podobným chybám předešla.
Nahrávky z černých skříněk budou analyzovány ve Francii, oznámil Teherán. Kdy se to stane, ale není jasné.
Podle šéfa íránské organizace pro civilní letectví (CAO) Alího Ábedzádeha žádal Írán USA, Kanadu a Francii, aby přivezly do Íránu potřebný software k získání nahrávek z černých skříněk. Všichni ale odmítli. Pak se Írán rozhodl do některé ze zemí černé skříňky poslat, ale údajně souhlasila jen Francie.
Situace na Blízkém východě se zdramatizovala po zabití íránského generála Kásema Solejmáního americkým dronem 3. ledna. Podívejte se na souhrn událostí, které následovaly:
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí se už v pátek dozvěděl, že letadlo omylem sestřelili Íránci.
Vyslovil se pro to, aby tato informace byla po schůzce bezpečnostního vedení zveřejněna, uvedla s odvoláním na íránská média agentura Reuters.
Podle odborníků měl Írán ve středu po vystřelení balistických střel na americké cíle v Iráku uzavřít svůj vzdušný prostor. Zůstává otázkou, proč nepozastavil všechny komerční lety.
Nad Íránem je velmi rušný vzdušný prostor, upozorňuje americká stanice CNN. Odborníci, které oslovila, kroky Íránu nechápou a označují je za nezodpovědné.
Íránský prezident "hluboce lituje katastrofální chyby".
The Islamic Republic of Iran deeply regrets this disastrous mistake.
— Hassan Rouhani (@HassanRouhani) January 11, 2020
My thoughts and prayers go to all the mourning families. I offer my sincerest condolences. https://t.co/4dkePxupzm
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal prohlášení, ve kterém se vyjádřil k novým informacím.
"Dnešní ráno nebylo dobré, ale přineslo pravdu," nechal se slyšet. "Očekáváme, že Írán provede úplné a otevřené vyšetřování a postaví před soud odpovědné osoby, vrátí těla zesnulých, zaplatí odškodné a vydá oficiální omluvu diplomatickou cestou."
Kanadský premiér Justin Trudeau teď očekává od Íránu plnou spolupráci při dalším vyšetřování tragédie.
Íránská armáda v prohlášení vyjádřila soustrast rodinám obětí a slíbila, že zdokonalí své systémy, aby do budoucna takovýmto chybám předešla.
Podle komuniké íránských ozbrojených sil ukrajinské letadlo prolétávalo v blízkosti citlivého vojenského zařízení, které patří elitním íránským revolučním gardám, a bylo omylem považováno za nepřátelský cíl.
Írán dnes přiznal, že jeho armáda ve středu neúmyslně sestřelila ukrajinské dopravní letadlo se 176 lidmi na palubě. Důvodem byla lidská chyba, uvedla íránská státní televize s odvoláním na prohlášení íránské armády.
Íránské úřady se za incident omluvily a zdůraznily, že ti, kdo jsou za něj zodpovědní, budou pohnáni ke spravedlnosti.
Íránský generál Kásem Solejmání plánoval zaútočit na čtyři velvyslanectví Spojených států. Takovou domněnku dnes vyslovil americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí Fox News. "Mohu prozradit, že se domnívám, že se to pravděpodobně mělo týkat čtyř ambasád," řekl šéf Bílého domu bez dalších podrobností. Předtím naznačil, že pravděpodobně se mělo stát terčem útoku velvyslanectví USA v Bagdádu.
Američan Richard Nephew, který je znalcem problematiky protiíránských sankcí a v administrativě pracoval za vlády minulého prezidenta Baracka Obamy, řekl, že protiíránské sankce vyhlášené dnes Spojenými státy míří na provozy a lidi, které USA sankcionovaly už v minulosti. "Je to žert. Ta opatření se zaměřují na průmysl, na nějž se už měly vztahovat minulé sankce, a stejně tak na osoby, které už sankcím podléhají," řekl Nephew, který nyní přednáší na Columbijské univerzitě.
Írán v sobotu oznámí důvod pádu ukrajinského letadla. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla íránská agentura Fars. Informovala o tom po dnešní schůzce komise odborníků na zjišťování příčin leteckých neštěstí. Z agenturní zprávy není jasné, jaký druh informací Íránci získali a z čeho příčinu neštěstí vyvodí.
Neúspěšná operace může naznačovat, že vláda prezidenta Donalda Trumpa operací proti Solejmánímu nesledovala jen cíl odvrátit nové útoky na Američany, jak Washington tvrdí, ale chtěla zasáhnout celé vedení íránských revolučních gard, uvedl dále list Washington Post. Útok proti Šahláímu je stále přísně tajný, američtí činitelé odmítají o operaci hovořit kromě přiznání, že se nezdařila, píše se v článku.
Americká armáda se v den útoku na šéfa elitních íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního neúspěšně pokusila o atentát na klíčového velitele Kuds v Jemenu. Napsal to list The Washington Post s odvoláním na informace nejmenovaných amerických činitelů. Velitele Abdarrezu Šahláího, který řídí síly Kuds v Jemenu a financuje je, se podle amerického listu zabít nepodařilo.
Činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí přes napjatou situaci pokračovat. Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se měl vrátit k jejímu dodržování. Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella se na tom shodli unijní ministři zahraničí na dnešním mimořádném jednání k situaci na Blízkém východě.
Irácké úřady zatkly tři zaměstnance mezinárodního letiště v Bagdádu. Jsou podezřelí, že Američanům prozradili informace o pohybu íránského generála Kásema Solejmáního, jehož 3. ledna po příletu ze Sýrie do Bagdádu zabil americký armádní dron. Americká zpravodajská stanice CNN oznámila, že tři zaměstnanci letiště byli zatčeni ve čtvrtek pozdě večer. Všichni tři zadržení jsou občany Iráku.
Írán umožnil Ukrajině plně spolupracovat na vyšetřování středeční katastrofy ukrajinského letounu, není důvod pochybovat o vstřícném stanovisku Teheránu vůči ukrajinské účasti na šetření. V Kyjevě to dnes řekl ukrajinský ministr zahraničí Vadym Prystajko.
Ministr financí USA Steven Mnuchin uvedl, že sankce zasáhnou osoby, které ovládají či využívají některé sektory íránské ekonomiky, obchodují s nimi nebo jim pomáhají. Podle ministra financí jde hlavně o oblasti strojírenství, stavebnictví a textilního, hutního a těžebního průmyslu. "V důsledku těchto sankcí zastavíme přísun miliard dolarů, které by podpořily íránský režim," řekl Mnuchin. Zároveň oznámil, že USA vyjmou ze sankčního režimu občany a organizace, které se podílejí na vyšetřování příčin katastrofy ukrajinského dopravního letounu v Íránu.
Americký prezident Donald Trump povolil další sankce na Írán, oznámil to ministr zahraničí Mike Pompeo. Sankce míří na osm íránských politiků a několik firem a sektorů íránské ekonomiky.
Západní tajné služby jsou přesvědčené, že Boeing 737 ukrajinských aerolinií se 176 lidmi na palubě zasáhla u letiště v Teheránu raketa íránské protivzdušné obrany.
Íránská protivzdušná obrana disponuje střelami ruské výroby Tor-M1. Ty jsou schopny zasáhnout cíl ve výšce šest kilometrů a vzdálenosti dvanácti kilometrů. Cíl ve vzdálenosti pěti kilometrů raketa zasáhne během pěti sekund od vypálení. Před odpálením střely musí cíl zaměřit radar, na kterém by ale za normálních okolností mělo být civilní letadlo rozpoznatelné.
Takhle vypadají černé skříňky z havarovaného ukrajinského letadla.
Také Švédsko prozatím zrušilo všechny lety íránských aerolinek mířících z této země.
Mezi oběťmi středeční havárie je 17 Švédů.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnes telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Stojíme při Ukrajině a jsme připraveni poskytnout naši podporu a pomoc při probíhajícím vyšetřování," napsal poté Pompeo na Twitter. Jestli se Zelenským hovořil o podezření, že letadlo sestřelily íránské rakety, ale neuvedl.
Zelenskyj už dříve řekl, že informace od Američanů při vyšetřování příčin katastrofy Ukrajincům pomohou.
Spoke with Ukrainian President @ZelenskyyUa to express my deepest condolences for the lives lost in the tragic crash of Ukrainian International Airlines flight 752. We stand with #Ukraine and are ready to offer our support and assistance in the ongoing investigation.
— Secretary Pompeo (@SecPompeo) January 10, 2020
Také nizozemské zpravodajské služby zachytily, že ukrajinské letadlo bylo sestřeleno.
Now the Dutch are also saying their own intelligence shows Ukrianian flight #PS752 was shot out of the sky. They have some experience in this area. https://t.co/3Fb7ugqsoN
— Christopher Miller (@ChristopherJM) January 10, 2020
Ruská agentura TASS informovala, že ruský diplomat Sergej Ryabkov uvedl, že Moskva nemá důvod obviňovat Írán ze sestřelení ukrajinského letadla.
Teherán oznámil, že poskytne černé skříňky z havarovaného letadla společnosti Boeing, aby mohla nahrávky prozkoumat.
Německé aerolinky Lufthansa ruší všechny lety do a z Íránu v příštích deseti dnech.
Teherán oznámil, že velké kusy havarovaného letadla byly z místa odvezeny kvůli dalšímu vyšetřování. Stejně tak vyšetřovatelé poslali pozůstatky obětí na testy DNA.
Americká stanice CBS navštívila místo, kam dopadl havarovaný ukrajinský letoun. Podle reportérky Elizabeth Palmerové už byla většina trosek odstraněna a místo není nijak zabezpečené.
CBS crew just visited the #Ukrainian airlines crash site west of Tehran. Nine am local time. Virtually all pieces of the plane were removed yesterday - say locals. Scavengers now picking site clean. No security. Not cordoned off. No sign of any investigators. pic.twitter.com/hhNJyokhjq
— Elizabeth Palmer (@elizapalmer) January 10, 2020
Američané předali Ukrajincům nové informace spojené s pádem letadla v Íránu. "Obdrželi jsme důležitá data, která zpracují naši odborníci," uvedl ministr zahraničí Vadym Prystajko na Twitteru.
Разом з Президентом Володимиром Зеленським зустрілися з представниками США, зокрема із керівницею Посольства в Україні Крістіною Квін. Отримали важливі дані, які будуть опрацьовані нашими фахівцями. Очікуємо розмови @ZelenskyyUa з Держсекретарем США @SecPompeo о 15:00.
— Vadym Prystaiko (@VPrystaiko) January 10, 2020
Co obsahují černé skříňky? Jedna zaznamenává údaje o letu a druhá hovory v pilotní kabině.
Získat z nich tyto údaje potrvá jeden až dva měsíce. Samo vyšetřování by mohlo trvat rok či dva.
AFP upozorňuje, že analyzovat černé skříňky dokáže jen několik zemí světa, jako jsou Spojené státy, ale také Německo či Francie.
Černé skříňky s údaji o letu ukrajinského letounu, který se ve středu zřítil u teheránského letiště, budou otevřeny dnes, uvedla íránská agentura IRNA bez dalších podrobností.
Írán stále popírá tvrzení některých západních států, že ukrajinský stroj sestřelila íránská raketa či rakety.
"Jedna věc je jistá, toto letadlo raketa nezasáhla," prohlásil na dnešní tiskové konferenci v Teheránu šéf íránské organizace pro civilní letectví (CAO) Alí Ábedzádeh. "Viděli jsme jistá videa. Potvrzujeme, že letoun hořel asi 60 až 70 vteřin. Ale tvrdit, že byl něčím zasažen, by z vědeckého hlediska nebylo správné," dodal podle AFP.
Ábedzádeh zdůraznil, že "naprosto klíčové" pro vyšetřování jsou údaje z černých skříněk a že veškerá prohlášení poskytnutá před rozšifrováním údajů z těchto palubních záznamníků nepředstavují "odborný názor".
Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku poslal delegaci, která bude mít za úkol vypracovat plán stažení amerických vojáků ze země.
Mahdí již dříve odsoudil narušování irácké svrchovanosti, včetně amerického atentátu na íránského generála Kásema Solejmáního v Bagdádu minulý pátek a středečních íránských raketových útoků na základny s americkými vojáky v Iráku.
Íránská televize podle agentury Reuters dnes uvedla, že černé skříňky ukrajinského letadla sice byly poškozeny, ale zaznamenané údaje o letu se zachovaly.
Jejich rozluštění ale podle úřadů potrvá jeden až dva měsíce a celé vyšetřování katastrofy jeden až dva roky.
Pokud by USA nebo Kanada předložily nezvratné důkazy o tom, že letadlo sestřelil Írán, i když neúmyslně, mohlo by to mít dramatický dopad na veřejné mínění v Íránu, upozornila agentura AP.
Po Solejmáního smrti se íránská veřejnost semkla kolem vedení země. Ale kdyby se ukázalo, že je Teherán zodpovědný za smrt 176 lidí, hlavně Íránců a Kanaďanů s dvojím, tedy i íránským občanstvím, mohlo by se to rychle změnit. Agentura AP připomíná tvrdé zásahy vlády proti rozsáhlým protestům na konci roku. O život tehdy přišly stovky demonstrantů.
Americký prezident Donald Trump na prvním předvolebním shromáždění obhajoval atentát na elitního íránského generála Kásema Solejmáního, kterým se vyostřily vztahy mezi USA a Íránem.
Trump reagoval na kritiku některých demokratů, kterým se nelíbí, že příkaz k útoku na Solejmáního šéf Bílého domu vydal, aniž věc konzultoval s Kongresem.
Íránci mají černé skříňky z havarovaného letadla, které by mohly pomoci vysvětlit okolnosti tragédie. Tvrdí, že je možná nebudou moci dešifrovat, protože nejspíš mají technickou závadu.
BREAKING: Iran's aviation authority says black box of crashed plane may have technical fault
— The Spectator Index (@spectatorindex) January 10, 2020
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá důkazy o sestřelení ukrajinského letadla v Íránu. Vyzval USA, Kanadu a Británii, aby je předložily vyšetřovací komisi.
Co všechno víme o pádu ukrajinského letadla? Tady přinášíme přehledné shrnutí:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že letadlo mohla sestřelit raketa, v tuto chvíli však nemůže takovou verzi potvrdit. Ještě dnes by měl o vyšetřování mluvit s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem.
Americký list The New York Times ve čtvrtek na svých internetových stránkách zveřejnil video, které zřejmě ukazuje, jak íránská raketa nedaleko teheránského letiště zasáhla ve vzduchu letadlo. Deník uvedl, že záznam je ověřený.
Na záběru je vidět malý výbuch poblíž teheránského letiště. Boeing pak podle The New York Times ještě několik minut pokračoval v letu, načež se obrátil zpátky směrem k letišti. Tehdy už přestal vysílat signál, hořel, následně explodoval a zřítil se.
Dnes v Bruselu se mimořádně sejdou ministři zahraničí zemí Evropské unie, aby zaujali společný postoj k napjaté situaci. Unijní představitelé již několikrát vyzvali ke zdrženlivosti a klidu zbraní. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf unijní diplomacie Josep Borrell rovněž apelovali na Írán, aby neodstupoval od jaderné dohody JCPOA, jejíž některé podmínky přestal teokratický režim respektovat.
Podle informací ČTK by se v podobném duchu mělo nést i dnešní jednání, během něhož by ministři měli zdůraznit význam působení spojeneckých sil v Iráku pro boj proti teroristickým skupinám. Země EU hodlají přislíbit posílení svého angažmá v zemi. Patrně rovněž vyzvou Írán, aby se vrátil k úplnému dodržování JCPOA, aniž by však nabídli Teheránu motivaci, která by převážila klíčové americké odstoupení od smlouvy a zavádění nových protiíránských sankcí.
Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná opozičními demokraty chce prezidentovi Donaldu Trumpovi omezit možnosti vojenského postupu vůči Íránu. Schválila symbolickou rezoluci, v níž na Trumpa naléhá, aby veškeré vojenské akce proti Íránu ukončil, protože nemá souhlas Kongresu.
Pro rezoluci hlasovalo 224 členů Sněmovny reprezentantů, proti jich bylo 194. Proti rezoluci zvedlo ruku osm demokratů. Demokratickou většinu podpořili i tři republikáni. Podle agentury AFP bude obtížné, aby text přijal i Senát, který kontrolují převážně za Trumpem stojící republikáni.
V usnesení mimo jiné stojí, že prezident nemůže nasadit americké jednotky v Íránu nebo proti Íránu bez výslovného souhlasu Kongresu. Výjimku představují případy, kdy nasazení slouží k boji proti "bezprostřednímu ozbrojenému útoku" na americké cíle.
Kromě expertů Boeingu ze Spojených států, Kanady a Francie přizve Írán k vyšetřování nehody ukrajinského dopravního letadla také zástupce amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB). Agentuře Reuters to řekl íránský zástupce v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví při OSN.
Vážení čtenáři, v tuto chvíli se s vámi loučíme. Dění na Blízkém východě budeme sledovat i v pátek.
Mluvčí íránské vlády popřel, že ukrajinský letoun zasáhla raketa.
"Všechny ty zprávy (o zasažení letounu raketou) jsou psychologickou válkou proti Íránu… Všechny země, jejichž občané byli na palubě letadla, mohou poslat své zástupce. A naléhavě vyzýváme Boeing k vyslání svých zástupců, aby se zúčastnili zkoumání černých skříněk," citovala agentura prohlášení mluvčího.
Kvůli zprávám o možném sestřelení ukrajinského letadla Íránem se ve vzduchu otočilo letadlo společnosti Lufthansa mířící z Frankfurtu do Teheránu. Zamířilo zpět do Německa.
Lufthansa Flight 600 aborts flight to Tehran, returns to Germany after Western governments accuse Iran of shooting down a plane pic.twitter.com/ipVZFN8Q75
— BNO News (@BNONews) January 9, 2020
Přehled událostí, které se odehrály ve vztahu mezi Íránem a USA v nedávné době.
Tensions between the U.S. and Iran: Here's a quick reminder of the key moments in the relationship between these two countries, from May 2018 to today. pic.twitter.com/AdIvaVeaRd
— NPR (@NPR) January 9, 2020
Co na to Írán?
Šéf íránské organizace pro civilní letectví (CAO) Alí Ábedzádeh zprávy o možném zásahu raketou odmítl jako nelogické a zásah raketou označil za nemožný.
"Když letadlo zasáhne raketa nebo střela, bude padat volným pádem. Jak by bylo možné, aby se pilot po zásahu letadla raketou nebo střelou snažil vrátit zpět na letiště?" řekl na dotaz CNN. Prohlásil, že letadlo po startu letělo pět minut a že se pilot po tu dobu snažil vrátit na letiště, ale nepodařilo se mu to.
Zpravodajka stanice CNN Barbara Starrová, která informuje z amerického ministerstva obrany, řekla, že v USA panuje názor, že Írán letadlo sestřelil omylem. Íránská armáda si podle ní mohla myslet, že čelí útoku.
Jedna z možností je, že "jednotka íránské raketové obrany něco viděla na svém radaru a domnívala se, že jde do útok, takže vystřelila", sdělila Starrová. Stejně jako Trump ani Pentagon ale dosud výslovně sestřelení nepotvrdil.
Trudeau také vyzval k vyšetření incidentu a neodpověděl na otázku, do jaké míry jsou za pád letadla odpovědné USA.
Právě kvůli jejich pátečnímu útoku na íránského generála Kásema Solejmáního Íránci ve středu v noci zaútočili na základny v Iráku a předpokládá se, že v té době byla v pohotovosti íránská protivzdušná obrana.
Co přesně řekl kanadský premiér Justin Trudeau?
"Máme informace z mnoha zdrojů zejména od našich spojenců a našich vlastních tajných služeb, které naznačují, že letadlo bylo sestřeleno íránskou raketou země-vzduch. Možná to nebylo úmyslné."
Podle Trudeaua je příliš brzy na jakékoliv závěry a "přerozdělování viny".
Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že disponuje informacemi z několika zdrojů, které tvrdí, že ukrajinské letadlo sestřelil Írán. Podle Trudeaua však nemuselo jít o záměr. Napsala to agentura Reuters.
Podle demokratického kandidáta Petea Buttigiega může za smrt lidí na palubě ukrajinského letadla nesmyslně vojensky vyostřená situace.
Innocent civilians are now dead because they were caught in the middle of an unnecessary and unwanted military tit for tat.
— Pete Buttigieg (@PeteButtigieg) January 9, 2020
My thoughts are with the families and loved ones of all 176 souls lost aboard this flight. https://t.co/zWaVgWxfdL
"Zdá se, že Írán očekával útok ze Spojených států a přepočítal se … Když napětí vyeskaluje, věci - jako je tato - se stávají. Jsou to tragédie a další důvod k deeskaliaci," domnívá se americký senátor Tim Kaine.
The US believes that Iran mistakenly shot down a passenger plane. @timkaine: “The likelihood seems… Iran was expecting incoming from the U.S. and miscalculated… When there’s escalated tensions, things like this happen and they’re tragedies and more reason for de-escalating.” pic.twitter.com/QdXF4tp6ms
— Christiane Amanpour (@camanpour) January 9, 2020
Podle některých nepodložených zpráv americké satelity zachytily raketu odpálenou Íránem krátce předtím, než spadlo ukrajinské letadlo.
Příčina nehody se teprve objasňuje, ale už se objevilo několik hypotéz. Kromě technického selhání nebo možného sestřelení například i o srážce s bezpilotním letadlem či teroristickém útoku.
Pentagon odmítl komentovat zprávy o možném sestřelení letadla raketou. Agentura AP s odvoláním na dva americké oficiální zdroje předtím napsala, že "je velmi pravděpodobné", že letadlo zasáhla střela íránské protivzdušné obrany.
"Mám své podezření. Nechci to říkat, protože ostatní lidé mají také podezření. Když to vidím, je to tragická věc. Ale někdo na druhé straně mohl udělat chybu," řekl Trump.
MOMENTS AGO: Pres. Trump on Ukrainian jetliner crash -- "Well, I have my suspicions. I don't want to say that because other people have those suspicions also. It's a tragic thing when I see that. But, somebody could have made a mistake on the other side." https://t.co/o1frLg2X5b pic.twitter.com/mEMQfayUq5
— CBS Evening News (@CBSEveningNews) January 9, 2020
Zasažení letadla mělo být nešťastnou náhodou…
U.S. intelligence believes Iran shot down Ukrainian airliner by mistake with Russian-made surface-to-air missile: officials
— Lucas Tomlinson (@LucasFoxNews) January 9, 2020
Podle Newsweeku stroj zasáhla raketa Tor-M1 ruské výroby. Dva zdroje z Pentagonu se domnívají, že šlo o nešťastnou náhodu.
Předpokládá se, že v době, kdy letadlo spadlo, tedy po íránském raketovém útoku na základny v Iráku, byl aktivován íránský protivzdušný systém.
Americký časopis Newsweek napsal, že letadlo zasáhla raketa protivzdušné obrany, a odvolal se na zástupce Pentagonu a americké tajné služby.
Také Ukrajina požádala Velkou Británii, aby se přidala ke společnému vyšetřování havárie.
Co všechno víme o tragédii ukrajinského letadla? Tady jsou první poznatky z vyšetřování:
V neděli Írán oznámil, že se nadále necítí být vázán jadernou dohodou a bude neomezeně pokračovat ve svém jaderném programu. Dnes ale íránský prezident Hasan Rúhání telefonicky jednal s britským premiérem Borisem Johnsonem a s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
Jadernou dohodu uzavřel v roce 2015 Írán nejen s USA. Dalšími signatáři bylo Německo, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína. Rúhání teď podle tiskových agentur uvedl, že chce spolupracovat s Evropskou unií.
Čeští policisté působící v Iráku se vrací domů.
Z důvodu přerušení výcviku a omezeného provozu ve výcvikovém středisku v Bagdádu, se čeští policisté přesunou do ČR. V okamžiku obnovení standardní činnosti se vrátí zpět do Iráku.
— Jan Švejdar (@jan_svejdar) January 9, 2020
Írán přizval zástupce Spojených států a dalších zemí k vyšetřování středeční katastrofy ukrajinského letounu u Teheránu, informuje na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení íránské organizace pro civilní letectví (CAO).
Teherán zároveň za lživé označil tvrzení, že Írán odmítá předat černé skříňky z havarovaného letadla jiným zemím, anebo že odmítá spolupracovat s USA a firmou Boeing. Bylo prý překrouceno jeho tvrzení, že z právního hlediska mohou být jediným pramenem vyšetřování íránští experti.
Na Ukrajině byl dnes kvůli katastrofě vyhlášen státní smutek.
Na kyjevském letišti Borispol lidé truchlí za posádku letounu, který havaroval v Íránu. Před portréty ukrajinské posádky zříceného letadla se vrší květiny a svíčky.
"Posuzují se různé verze pádu letadla (u Teheránu). Mezi hlavní patří sestřelení letounu protiletadlovou raketou, včetně typu Tor. Informace o nalezení úlomků ruské rakety poblíž místa katastrofy se už objevily na internetu," řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
Za další možnost označil srážku letadla s bezpilotním letounem, zničení a výbuch motoru kvůli technické závadě a explozi uvnitř letounu v důsledku teroristického činu.
Raketu Tor vyvinul Sovětský svaz v 80. letech minulého století a v současnosti existují i její modernizované verze. Rusko podle dostupných údajů vyvezlo do Íránu nejméně 29 bojových kompletů tohoto typu.
Podle íránského úřadu pro letectví ukrajinský stroj ve středu havaroval pravděpodobně kvůli technickým problémům. Agentura DPA ale upozornila, že není jasné, jak úřady tak brzy dospěly k takovému závěru.
Ukrajina v noci na dnešek vyslala do Íránu skupinu 45 specialistů, kteří se mají podílet na vyšetřování katastrofy. Mezi nimi jsou i experti, kteří vyšetřovali katastrofy letu MH17 s 298 oběťmi. Malajsijský boeing v červenci 2014 na východě Ukrajiny sestřelila protiletadlová raketa.
Ukrajinští experti mají na místě dopadu letadla za úkol hledat případné úlomky ruské protiletadlové rakety Tor.
Uvedl to dnes tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Podle něj jde o jednu z hlavních verzí katastrofy, spolu se srážkou s bezpilotním letounem či jiným létajícím předmětem, poruchou motoru nebo teroristickým útokem.
První zpráva o předběžném šetření také hovoří o tom, že letadlo hořelo. Podle očitých svědků byl v letadle zpozorován požár, který se rozrůstal.
"Letadlo zmizelo z obrazovek radarů v okamžiku, kdy dosáhlo výšky 8000 stop (asi 2400 metrů). Pilot neodeslal rádiem žádnou zprávu o neobvyklých okolnostech," uvedla íránská organizace pro civilní letectví.
"Letadlo, které zprvu směřovalo na západ, aby se dostalo ze vzdušného prostoru letiště, se otočilo doprava po zjištění problému a vracelo se na letiště, když se zřítilo," stojí také v její zprávě.
Co se zatím ví o tragické nehodě ukrajinského letadla?
Z vyšetřování zatím vyplývá, že letadlo mělo problém hned po startu. Údajně část letadla hořela. Pilot se snažil vrátit se zpátky a přistát.
Iran plane crash: Airliner 'was trying to return to airport' https://t.co/egXmQgwYhr pic.twitter.com/YZFarLhlLm
— BBC News Graphics (@BBCNewsGraphics) January 9, 2020
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v televizním vystoupení slíbil pečlivé a nezávislé vyšetření středeční letecké katastrofy v Teheránu.
K íránským vyšetřovatelům se podle něj připojí 45 jejich ukrajinských kolegů. Zelenskyj očekává, že budou zapojeni zejména do vyhodnocení záznamů z palubních zapisovačů, tzv. černých skříněk. O spolupráci hodlá dnes ukrajinský prezident telefonicky hovořit se svým íránským protějškem. Vybídl rovněž mezinárodní společenství, aby se zapojilo do vyšetřování katastrofy ukrajinského boeingu.
Ukrajinské aerolinky zveřejnily seznam cestujících, kteří všichni zemřeli po pádu letadla v Teheránu.
Je mezi nimi 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců, 10 Švédů, čtyři Afghánci, tři Němci a tři Britové.
Kvůli sankcím, které Donald Trump na Írán uvalil, je podle íránského velvyslance při OSN nemožné, aby spolu obě země spolupracovaly.
Írán tak reaguje na nově uvalené sankce, které Trump ve středu vyhlásil.
Představitel íránských revolučních gard se podle Reuters nechal slyšet, že íránský útok na americké cíle byl ukázkou vojenské síly a Američané proti tomu nemohli nic udělat.
Ukrajina po tragické nehodě letounu zrušila všechny lety z íránského vzdušného prostoru. Podobný krok učinilo už i několik dalších zemí kvůli rostoucímu napětí mezi íránskými a americkými silami v regionu.
USA mají zpravodajské informace, podle nichž Írán vyzval spřátelené ozbrojené milice, aby neútočily na americké cíle. V rozhovoru pro televizi CBS to ve středu řekl americký viceprezident Mike Pence. Podle amerických médií jde o další důkaz zmírnění napětí po íránském raketovém útoku na americké základny v Iráku.
Ukrajina dnes drží státní smutek, který ve středu po tragickém pádu ukrajinského boeingu vyhlásil tamní prezident Volodymyr Zelenskyj.
CNN současně informovala, že se do Teheránu sjelo 45 ukrajinských expertů, kteří mají pomoci s vyšetřováním tragédie. Íránský úřad pro letectví již dříve uvedl, že stroj havaroval pravděpodobně kvůli technickým problémům. Neštěstí zřejmě nijak nesouvisí s napjatou situací mezi USA a Íránem na Blízkém východě.
Íránská organizace pro civilní letectví podle televize CNN uvedla, že pilot boeingu poté, co zaznamenal problémy s letadlem, změnil směr a chtěl se vrátit na letiště, odkud let startoval. Podle íránského úřadu také stroj před zřícením hořel.
Kanadský premiér Justin Trudeau v telefonickém hovoru mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ohledně zřícení ukrajinského boeingu u Teheránu. Trudeau o tom informoval na Twitteru. Mezi 176 oběťmi je 63 Kanaďanů.
Dvojice lídrů se shodla na nutnosti důkladného vyšetřování, které odhalí příčinu tragické nehody.
Podívejte se v přehledné grafice na srovnání vojenských sil USA a Íránu.
Trump ve středu vyhlásil proti Íránu nové, avšak blíže neurčené sankce. Někteří experti spekulují, že USA mohou například vyzvat ke znovuzavedení veškerých sankcí OSN, případně mohou stávající sankce rozšířit na íránské sektory financí, energetiky, námořní dopravy a obrany.
Terčem sankcí mohou být také další osoby, kterým Washington může zmrazit majetek nebo jim zakázat vstup do USA. Podle některých odborníků může Bílý dům sáhnout taktéž po takzvaných druhotných sankcích, které se uplatňují proti osobám či firmám ze třetích zemí, jež pokračují v kontaktech s Íránci vystavenými sankčnímu režimu.
Zabití Solejmáního bylo aktem sebeobrany. V dopise adresovaném Radě bezpečnosti OSN to sdělila stálá zástupkyně USA ve světové organizaci Kelly Craftová.
Podle Craftové bylo zabití Solejmáního oprávněné podle článku 51 Charty OSN. "USA jsou odhodlány podniknout další akce v regionu nezbytné pro ochranu amerických vojáků a svých zájmů," konstatovala americká diplomatka. Článek 51 ukládá státům OSN neodkladně oznámit Radě bezpečnosti jakýkoli krok, který podniknou v zájmu sebeobrany.
Američtí vojáci v Iráku byli předem varováni o íránském raketovém útoku, který zasáhl dvě americké základny v Iráku. Nejmenovaný americký činitel to ve středu řekl listu USA Today. Včasné varování prý umožnilo vojákům vyhledat úkryt dřív, než rakety dopadly. Zafungoval také systém včasné výstrahy.
Jaké to bylo varování, není podle listu jasné. Televize CNN oznámila, že Američany varovali Iráčané, které na chystaný útok upozornil Teherán.
Vážení čtenáři, vítáme vás u pokračování on-line přenosu k dění na Blízkém východě.
Vážení čtenáři, on-line reportáž Aktuálně.cz k událostem na Blízkém východě pro dnešní den končí. Děkujeme za pozornost.
Šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mark Milley novinářům řekl, že cílem íránské operace bylo zabít americké vojáky a způsobit velké materiální škody zejména na základně Ajn al-Asad. Podle generála je předčasné hovořit o tom, že íránské útoky jsou u konce. Milley nicméně poznamenal, že jde o jeho osobní názor.
Írán na americké cíle odpálil v noci na středu 16 balistických raket krátkého doletu z nejméně tří lokalit. Prohlásil to americký ministr obrany Mark Esper. Jedenáct z nich dopadlo na leteckou základnu Ajn al-Asad západně od Bagdádu a nejméně jedna na základnu v Irbílu na severu Iráku, uvedl ministr.
Dvě rakety ve středu večer dopadly do ostře střežené zelené zóny v Bagdádu, v níž se nacházejí vládní budovy a diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Kdo za útokem stojí, není v této chvíli jasné. V oblasti byly podle místních médií slyšet silné exploze.
Agentura Reuters s odvoláním na odborníky západních tajných služeb napsala, že letoun postihla technická závada. Existují prý důkazy o tom, že jeden z motorů letadla se přehřál.
Bílý dům zveřejnil celý projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém reagoval na noční útok Írán na vojenské základny v Iráku. Trump v něm ohlásil mimo jiné nové sankce vůči Teheránu.
LIVE: President @realDonaldTrump Addresses the Nation https://t.co/vRH9gVAD0N
— The White House (@WhiteHouse) January 8, 2020
Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem je výsledkem desítek let dlouhých sporů. Podívejte se, co vyhrocené situaci předcházelo.
Vlivný šíitský duchovní v Iráku Muktada Sadr považuje krizi za skončenou. Sálihova kancelář uvedla, že osud amerických vojáků v Iráku je vnitřní záležitost státu. Opírá se o právní dohody, které se týkají boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). "(Irák) již dříve odmítl být místem, kde propukne agrese proti jakékoli zemi a zároveň odmítá být zdrojem ohrožení pro veškeré své sousedy," stálo v prohlášení.
Ukrajinský server Evropejska pravda s odvoláním na íránská média napsal, že pilot v době od startu do zřícení nekontaktoval řídící věž letiště ani nevyslal nouzový signál. Tuto informaci novinářům poskytl šéf íránské organizace pro civilní letectví Alí Ábedzádeh. "Nemáme žádné informace o závadách, pilot se nespojil s řídící věží," řekl.
Podle agentury IRNA Ábedzádeh rovněž poznamenal, že letadlo startovalo se zpožděním. Příčinu zdržení ale neznal.
Írán a Spojené státy si přes švýcarské diplomatické kanály vyměnily zprávy. Jejich obsah ani kdo konverzaci zahájil, není známé. Informovalo o tom švýcarské ministerstvo zahraničí.
Pokud Írán zcela zablokuje pro námořní přepravu ropy zcela klíčový Hormuzský průliv, cena barelu ropy přesáhne 100 dolarů. Zpravodajskému serveru CNBC to řekli energetičtí analytici. Nejdůležitější ropný přepravní uzel, kterým se na trhy dostává ropa z Perského zálivu, je v centru světové pozornosti poté, co se zhoršila bezpečnostní situace na Blízkém východě. Cena severomořské ropy Brent se dnes kolem 17:30 SEČ pohybuje kolem 67 dolarů za barel, cena americké lehké ropy WTI je lehce nad 61 dolary.
Irácké ministerstvo zahraničí kritizovalo íránský útok a oznámilo, že si předvolá íránského velvyslance v Bagdádu, aby mu vyjádřilo svůj protest. "Ministerstvo zahraničí takové útoky odmítá a považuje je za porušení irácké svrchovanosti," zdůraznila irácká diplomacie v prohlášení. "Ministerstvo zdůrazňuje, že Irák je nezávislým státem a jeho vnitřní bezpečnost je jeho prioritou. Nedopustíme, aby se z něj stalo bitevní pole," uvádí se rovněž v dokumentu.
Donald Trump zároveň ohlásil, že USA uvalí na Írán nové sankce. Ty podle něj budou platit, dokud Teherán nezmění své chování.
Trump obhajoval americký útok, při němž byl v Bagdádu v pátek zabit íránský generál Kásem Solejmání a kvůli němuž Íránci podnikli odvetnou akci. Podle Trumpa plánoval Solejmání nové útoky na americké cíle a jeho likvidace je významným poselstvím určeným teroristům.
Trump v projevu prohlásil, že po dobu, co bude prezidentem, nedovolí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň.
Trump řekl, že dnes požádá NATO, aby se více zapojilo do řešení íránské situace. Nadešel podle něj čas, aby si ostatní státy uvědomily, jak vypadá realita. Německo, Velká Británie a ostatní se prý musí distancovat od jaderné dohody s Íránem. "Civilizovaný svět" prý musí vyslat jasný vzkaz íránskému režimu, prohlásil Trump.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci potvrdil, že při nočním útoku Íránu na letecké základny v Iráku nebyl zraněný žádný Američan. Jde o jeho první oficiální vystoupení od íránské odvety a zřícení ukrajinského letadla.
Írán naplánoval noční raketový útok na základny v Iráku se záměrem minimalizovat oběti, soudí analytik stanice CNN. Potvrzují to také evropské vládní zdroje, na něž se odvolala agentura Reuters.
Podle CNN načasování raketových úderů i výběr cílů nesvědčí o tom, že Teherán chtěl zabít co nejvíc Američanů. Íránci si museli být vědomi toho, že většina vojáků bude spát, takže se nedá očekávat, že budou zasaženi při práci na základnách. Známo je rovněž, že USA používají výkonný protivzdušný obranný systém a že ten bude v pohotovosti. Z Iráku zatím nejsou hlášeny žádné oběti, v USA to ještě nikdo nepotvrdil, čeká se na Trumpovo vystoupení.
První satelitní snímky ukazují rozsah odvetného úderu Íránu na dvě americké základny v sousedním Iráku. Podívejte se na ně ZDE.
Potvrdilo se, že Írán si netroufá na válku a nechce konflikt eskalovat, komentuje odvetu Teheránu na dvě americké základny v Iráku reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Ukrajina do Íránu vyslala tým expertů, kteří se budou podílet na vyšetřování leteckého neštěstí v Teheránu, identifikaci ostatků a jejich repatriaci zpět do země, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém prohlášení.
"Naší prioritou je zjistit pravdu o této strašné katastrofě a kdo za ni zodpovídá," napsal Zelenskyj na sociální síti.
Mezi experty mají být záchranáři, zástupci ministerstev obrany, vnitra, tajné služby SBU, národní bezpečnostní rady, leteckých úřadů, vyšetřovatelé leteckých nehod a představitelé aerolinek UIA, kterým boeing patřil.
Turecký ministr zahraničí informoval, že o situaci v Íránu diskutoval turecký prezident Recep Erdogan se s svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba lídři vyzvali k nalezení mírového řešení v regionu.
Americký prezident Donald Trump chystá prohlášení k dramatickému dění v Íránu a nočním útokům na vojenské základny, kde jsou američtí vojáci. Svou řeč přednese v 17 hodin středoevropského času.
Noční operaci Teheránu odsoudil také britský premiér Boris Johnson, když po poledni vystoupil před britskými poslanci.
"Samozřejmě odsuzujeme útok na irácké vojenské základny s koaličními silami. Írán by neměl tyto lehkovážné a nebezpečné útoky opakovat, místo toho musí naléhavě usilovat o deeskalaci," citovala Johnsona agentura Reuters.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg íránskou odplatu za zabití prominentního generála odsoudil, podobně jako Francie a Británie.
"NATO vyzývá Írán, aby se vyvaroval jakéhokoli nového násilí," dodal Stoltenberg. Nové útoky jsou první vojenskou odpovědí Teheránu na americkou operaci, která minulý týden v Bagdádu zabila jednoho z nejmocnějších představitelů íránského režimu, generála Kásema Solejmáního.
Čeští vojáci nasazení na misi v Iráku jsou v pořádku a mimo ohrožení.
Novinářům to v Praze řekl náčelník generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata. Stahování vojáků armáda nyní neplánuje, své kroky koordinuje se Severoatlantickou aliancí. Na případnou eskalaci situace v Iráku jsou vojáci připraveni reagovat, řekl Opata.
"Situace příslušníků Armády České republiky, kteří působí na území Iráku, je adekvátní bezpečnostní situaci, která tam vznikla. Je přijata celá řada bezpečnostních opatření a naši vojáci jsou v současné době mimo ohrožení," řekl Opata.
Kdo bude neštěstí vyšetřovat?
Na vyšetřování pádu letadla by se měly podílet íránské a ukrajinské úřady.
Americký výrobce letadel Boeing zřejmě narazí na potíže v jednání s Íránem. Teherán už oznámil, že jemu černé skříňky k analýze nevydá.
Sama společnost přitom může čelit dalšímu šetření ohledně jiných smrtelných nehod, v nichž figurovaly její stroje, uvedl deník Business Insider.
Podle některých zpráv se letadlo vznítilo ve vzduchu.
Nikdo z lidí na palubě letadla nepřežil.
Další záběr z místa neštěstí.
Místo, kam dopadlo ukrajinské letadlo. Podél silnice leží vyrovnána mrtvá těla cestujících a posádky.
Změny tras, ke kterým přistoupily některé aerolinky kvůli napětí v americko-íránských vztazích, nemají na letecký provoz v Česku vliv. Řekl to mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma.
Dopady nezaznamenalo ani Letiště Praha, uvedl jeho mluvčí Roman Pacvoň.
Záběry z místa neštěstí, kam se zřítilo ukrajinské letadlo.
Devastating scene at #Ukrainian airlines crash site#Iran #Boeing737 pic.twitter.com/EQXkayNWKr
— Ruptly (@Ruptly) January 8, 2020
Írán naplnil očekávání, že odveta vůči Spojeným státům za zabití Kásema Solejmáního přijde krátce po jeho pohřbu. Íránské rakety dopadly na dvě základny s americkými vojáky v Iráku. Íránská média hovoří o smrti "osmdesáti amerických teroristů", podle prvních zpráv Pentagonu ale žádný Američan nepřišel o život.
Zpráva kuvajtského ministra o stažení amerických vojáků se ukázala jako falešná, podle agentury Reuters neznámí hackeři napadli kuvajtskou zpravodajskou agenturu KUNA, odkud informace přišla.
Ministr obrany Kuvajtu, který na svém severu sousedí s Irákem, uvedl, že dostal dopis od velitele americké vojenské základny Arifjan, podle kterého se odsud do tří dnů stáhnou americké síly.
Ministr dodal, že dopis byl zcela neočekávaný a nyní zjišťuje více informací od amerického ministerstva obrany.
V některých médiích se mezitím objevily spekulace, že letoun omylem sestřelila íránská protivzdušná obrana.
V tuto chvíli však pro zmíněné tvrzení neexistují žádné důkazy, jak připomněl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Velice prosím všechny, aby se před oficiálními vyjádřeními zdrželi spekulací a zveřejňování neprověřených verzí ohledně katastrofy," napsal na Facebooku Zelenskyj, který kvůli katastrofě přerušil návštěvu Ománu a vrací se do vlasti.
Obě černé skříňky zříceného ukrajinského letadla se našly. Informovala o tom íránská televize. Jsou poničené, ale vyšetřovatelé věří, že data z nich získat půjdou.
Ukrajinské velvyslanectví v Teheránu nejprve vyloučilo, že by neštěstí způsobil teroristický či raketový útok, a uvedlo, že letoun se podle předběžných informací zřítil kvůli poruše motorů. Později však toto prohlášení stáhlo a nahradilo konstatováním, že příčiny neštěstí se vyšetřují.
Írán nepředá černou skříňku havarovaného ukrajinského dopravního letadla americkému multinárodnímu korporátu Boeing, který stroj vyrobil. Uvedl to šéf íránské úřadu pro civilní letectví.
Ali Abedzadeh rovněž uvedl, že není jasné, do které země Írán černou skříňku nakonec pošle, aby bylo možné analyzovat její údaje. Uvedla to polooficiální agentura Mehr.
Podle oficiálního vyjádření iráckého premiéra obdržel Irák krátce po půlnoci varování od Teheránu, že brzy zaútočí.
BREAKING: Official statement from Iraqi Prime Minister states that Iran gave warning of the attack against military bases shortly after midnight last night. https://t.co/U1Cww3Z9eT
— Conflict News (@Conflicts) January 8, 2020
Noční raketové útoky na dvě americké základny v Iráku byly podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) očekávanou reakcí
"Nicméně určitě není v zájmu ani Íránu, USA, Evropské unie ani nás, aby násilí dál eskalovalo. Pokud si budou obě země dál oplácet, násilí eskalovat bude," varoval.
Pokud nejsou americký prezident Donald Trump a zástupci Íránu schopni zasednout k jednacímu stolu, mohla by zásadní roli sehrát EU, míní. "Mohla by se pokusit uklidňovat situaci a nastavit pravidla komunikace," dodal.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil odvetu komukoliv, kdo by zaútočil na Izrael. Zopakoval, že souhlasí s rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zabít íránského generála Kásema Solejmáního.
"Kdokoliv se na nás pokusí zaútočit, dostane ten nejtvrdší úder," řekl Netanjahu v Jeruzalémě. V souvislosti s likvidací Solejmáního je podle premiéra Trumpovi nutné gratulovat za to, že jednal "rychle, odvážně a rozhodně".
Zpátky k íránské odvetě za smrt generála Solejmáního…
Operaci Íránu, při které během noci více než dvě desítky íránských balistických střel zamířily na dvě irácké základny s vojáky západní koalice, okomentoval i íránský prezident Hasan Rúhání.
Podle íránské agentury Fars poznamenal, že Washington možná "uřízl paži" generála Solejmáního, ale v reakci na to bude uříznuta "noha" Spojených států v regionu.
Co zatím víme o zřícení ukrajinského letadla?
Snímek z místa neštěstí.
Kdo odklání letadla?
Zemětřesení v Íránu nezpůsobilo žádné škody.
Dvě slabší zemětřesení o síle 4,5 a 4,9 stupně, která ráno zasáhla oblast na jihozápadě Íránu nedaleko jaderné elektrárny Búšehr, si zřejmě nevyžádala oběti na životech a nezpůsobila ani žádné významné škody. Napsala to agentura AFP s odvoláním na íránskou státní agenturu IRNA.
Podle americké geologické služby USGS se epicentrum zemětřesení nacházelo asi 50 kilometrů severovýchodně od města Búšehr. Chvění bylo cítit i ve stejnojmenné jaderné elektrárně.
Seznam pasažérů zříceného letounu podle ukrajinského ministra zahraničí Vadyma Prystajka:
Наразі нам відома наступна інформація щодо країн походження загиблих в катастрофі #PS752:
— Vadym Prystaiko (@VPrystaiko) January 8, 2020
Іран - 82;
Канада - 63;
Україна - 2 + 9(екіпаж);
Швеція - 10;
Афганістан - 4;
ФРН - 3;
Велика Британія - 3.
Висловлюємо наші співчуття. Українська влада продовжує розслідування.
Česko o stažení svých vojáků z Iráku po útoku íránských raket neuvažuje.
"V této chvíli ne," odpověděl v Olomouci český premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz novinářů, zda se po nočních útocích uvažuje o stažení českých vojáků z Iráku, kteří tam podle Babiše působí pod hlavičkou několika misí.
"V rámci naší mise jsme se nerozhodli k nějaké evakuaci," podotkl premiér. Čeští vojáci v Iráku jsou podle něj v pořádku. "Není tam žádný problém," dodal.
Co tvrdí ukrajinské aerolinky UIA o zříceném stroji?
Aerolinky se nijak nevyjádřily ke spekulacím, že by zřícení letounu mohla způsobit íránská raketa. Všechny lety do Íránu i z něj aerolinky UIA zrušily na dobu neurčitou.
Jaký mají íránské rakety dosah?
Iran's supreme leader Ali Khamenei has said the missile strikes were a 'slap in the face' for Washington https://t.co/p1uR36DOzY pic.twitter.com/wqlwm4wYgi
— The Telegraph (@Telegraph) January 8, 2020
Chameneí také řekl, že "korumpující přítomnost Spojených států v regionu musí skončit", jelikož způsobuje válku, rozdělování a destrukci, a zdůraznil, že pouze vojenské kroky nestačí.
Facka pro Spojené státy
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí ve středu uvedl, že Írán dal raketovými útoky na irácké základny s vojáky západní koalice facku Spojeným státům. Informovala o tom agentura AP.
Chameneí hovořil několik hodin poté, co Írán zaútočil na vojenské základny využívané americkou armádou v Iráku.
K poslednímu kontaktu s boeingem došlo jen krátce po startu.
This is the flight path of the Ukraine-bound Boeing 737 that crashed shortly after takeoff in Iran, killing everyone on board https://t.co/it8cfybWgQ pic.twitter.com/K0XYjmRhzi
— Bloomberg (@business) January 8, 2020
Na palubě zříceného letadla se nacházeli například pasažéři z Ukrajiny, Íránu, Kanady a Švédska. Informovala o tom agentura Reuters.
Co říkají Američané na Trumpův postup vůči Íránu?
53 procent Američanů po zabití Solejmáního nesouhlasí s postupem prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu a v blízké budoucnosti očekává válku s Íránem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, který v úterý zveřejnila agentura Reuters.
Podle 41 procent Američanů je Írán pro USA "bezprostřední hrozbou", což je o 17 procentních bodů více než loni v květnu.
Ukrajinské aerolinky tvrdí, že zřícené letadlo patřilo mezi jejich nejlepší stroje a na palubě sloužila "excelentní posádka".
České ministerstvo zahraničí zatím nemá informace o tom, že by v letadle, které se dnes zřítilo u íránské metropole Teheránu, byli Češi. Seznam cestujících slíbil Írán v řádu hodin, řekla mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová.
Ukrajinská bezpečnostní rada informuje, že nehodu letounu u Teheránu nepřežilo jedenáct Ukrajinců, devět z nich bylo členy posádky.
Ukrajinské aerolinie oznámily, že s okamžitou platností zastavují lety do Teheránu. Letoun, který se zřítil, naposledy prošel technickou prohlídkou 6. ledna, stojí v prohlášení letecké společnosti.
Záchranáři iráckého Červeného půlměsíce, vojáci a hasiči procházejí mezi troskami ukrajinského letounu a pátrají po tělech obětí.
The Red Crescent says rescue teams are assisted by soldiers and firefighters in the effort to recover bodies pic.twitter.com/o6ME0AkxnD
— AFP news agency (@AFP) January 8, 2020
Co zatím víme o íránském útoku na vojenské základny v Iráku?
Podle ukrajinského premiéra Oleksije Hončaruka bylo na palubě zříceného letounu 176 lidí, konkrétně 167 pasažérů a devět členů posádky.
Co zatím víme o zřícení ukrajinského letadla?
Ukrajinská ambasáda v Íránu oznámila, že letoun se u Teheránu zřítil kvůli závadě na motoru. Nehodu nezpůsobil teroristický čin, dodalo velvyslanectví s tím, že letenku si zakoupilo 168 lidí.
Expert na Írán Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně komentuje odplatu Teheránu:
Symbolika útoku je jasná. Došlo k němu na základnu al-Asad, z níž měly vyletět drony, které zabily gen. Soulejmáního, čas “odplaty” 1:20 ráno místního času. Tedy čas smrti Qásema.
— Josef Kraus (@surowicz) January 8, 2020
Agentura AFP informuje o zemětřesení o síle 4,5 stupně poblíž íránského jaderného zařízení.
Americká televizní stanice CNN informuje, že plameny na místě zřícení ukrajinského letounu poblíž teheránského letiště postupně zmizely. Celá ocasní část Boeingu 737 se odlomila, torzo letadla je spálené.
Všichni čeští vojáci v Iráku jsou po íránských útocích v pořádku, zůstávají na základnách. Další postup česká armáda koordinuje se spojenci v NATO.
Íránská státní televize zveřejnila záběry z nočního vystřelení raket na vojenské základny v Iráku.
La télévision d'État iranienne diffuse les images des missiles tirés sur des bases américaines en Irak pic.twitter.com/QIKXbzBzdE
— BFMTV (@BFMTV) January 8, 2020
Co způsobilo zřícení ukrajinského boeingu mířícího z Teheránu do Kyjeva a smrt všech nejméně 160 lidí na palubě?
Podle íránského úřadu pro letectví letoun havaroval pravděpodobně kvůli technickým problémům. Zatím však není jasné, jak úřady tak brzy po zřícení stroje k tomuto názoru dospěly.
Média spekulovala o možných souvislostech neštěstí s eskalací napětí mezi Íránem a Spojenými státy. Připomeňme, že Teherán v noci provedl raketové útoky na armádní zařízení v sousedním Iráku, které používají američtí vojáci. Šlo o odplatu za zabití elitního generála Kásema Solejmáního.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na zřícení boeingu krátce po startu v Teheránu přerušil návštěvu Ománu a vrací se do Kyjeva.
Agentura Reuters zveřejnila snímky z místa zřícení ukrajinského Boeingu 737.
Ukrainian Boeing 737 crashes after take-off in Iran, all 170 aboard killed https://t.co/n1sXZpgb3g pic.twitter.com/BoDEEOSiUa
— Reuters (@Reuters) January 8, 2020
Írán brzy ráno v jeho rodném Kermánu pohřbil generála Kásema Solejmáního. Obřad byl odložen kvůli tlačenici při smutečním průvodu, při které dav ušlapal nejméně 56 osob a na 200 dalších bylo zraněno.
Nové informace o íránské odplatě za zabití generála Kásema Solejmáního:
Světové agentury přináší další snímky z místa zřícení ukrajinského boeingu.
Snímek Boeingu 737 ukrajinských aerolinií. Podobný stroj se ve středu ráno zřítil poblíž teheránského letiště.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že podle předběžných zpráv leteckou nehodu u Teheránu nikdo nepřežil.
Na palubě zříceného boeingu bylo více než 160 lidí, píše agentura Reuters s odkazem na ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Íránská tisková agentura Tasnim přináší první záběry místa letecké nehody u Teheránu.
First images from the crash scene where over 170 killed after Ukrainian Plane crashed in #Iranhttps://t.co/P7TN1LCQVS https://t.co/eyXExEM2UU
— Tasnim News Agency (@Tasnimnews_EN) January 8, 2020
Podle šéfa íránských záchranářů letoun po zřícení hořel, a proto nebylo možné přistoupit k záchranným pracím. Na místě přitom bylo nejméně 22 sanitek, čtyři záchranářské autobusy i vrtulník.
Ruská média informovala, že stroj největších ukrajinských aerolinek UIA (ruská zkratka MAU) byl na cestě z Teheránu do Kyjeva a zřítil se krátce po startu.
Íránské úřady tvrdí, že příčinou leteckého neštěstí u Teheránu byla technická závada. Podle íránského Červeného půlměsíce zahynulo všech 173 pasažérů a členů posádky.
Co víme o íránském útoku na vojenské základny v Iráku?
Co víme o zřícení ukrajinského letadla?
Dobrý den, vítáme vás u on-line reportáže o konfliktu mezi Íránem a USA. V noci íránská armáda útočila na vojenské základny v Iráku, kde jsou američtí vojáci. Ráno se u teheránského letiště krátce po vzletu zřítil ukrajinský boeing se 170 lidmi na palubě.
Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Šamchání ujistil, že Teherán nehodlá žádné informace o letecké tragédii zatajovat. "Od počátku zde nebyl žádný záměr tajit příčiny nehody, obzvláště o její povaze a technické charakteristice," citovala Šamcháního íránská agentura IRIB.