reklama
 
 

U Náhorního Karabachu propukly největší boje od příměří, země hlásí celkem 30 mrtvých vojáků

AKTUALIZOVÁNO 2. 4. 2016
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z mohutného ostřelování u Náhorního Karabachu. Karabašské úřady tvrdí, že ázerbájdžánská armáda v noci na sobotu za pomoci dělostřelectva, obrněné techniky i letectva podnikla největší útok za více než dvacet let. Ázerbájdžán oznámil, že padlo 12 příslušníků jeho armády, Arménie později vyčíslila své ztráty na 18 vojáků. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval ke klidu zbraní. Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let minulého století.

Jerevan/Baku - Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z mohutného ostřelování u Náhorního Karabachu, převážně Armény osídlené oblasti, která se za pomoci Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu. Ázerbájdžán oznámil, že padlo 12 příslušníků jeho armády, Arménie později vyčíslila své ztráty na 18 vojáků. Karabašské úřady tvrdí, že ázerbájdžánské vojsko v noci na sobotu za pomoci dělostřelectva, obrněné techniky i letectva podniklo největší útok od uzavření příměří v roce 1994.

Přestřelky podle obou stran dosud pokračují. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k okamžitému klidu zbraní.

Putin vyjádřil hluboké znepokojení nad zprávami, že boje u Náhorního Karabachu opět vzplály. "Prezident vyzývá znepřátelené strany k okamžitému ukončení palby a ke zdrženlivosti, aby se zabránilo dalším obětem na životech," zdůraznil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se svými protějšky v Baku a Jerevanu domlouval "přijetí bezodkladných opatření ke stabilizaci situace v oblasti konfliktu", které však Moskva nijak neupřesnila.

Nejtěžší boje od příměří

Arménský prezident Serž Sargsjan, který se vrátil do země z washingtonského summitu, vyčíslil v televizním prohlášení ztráty své strany na 18 vojáků. Dalších 35 bylo podle něho při "nejtěžších bojích od podpisu příměří v roce 1994" zraněno. Nespecifikoval však, zda mrtví patří ke karabašským separatistickým silám podporovaným Jerevanem, či přímo k arménské armádě.

"Ázerbájdžán podnikl otevřený útok, po celé délce hranic s Náhorním Karabachem se vedou boje," uvedl mluvčí arménského ministerstva Arcrun Ovannisjan. "Na obou stranách jsou padlí (...) V tuto chvíli je iniciativa v našich rukou," dodal podle Interfaxu. Později doplnil, že Arméni přešli místy do protiútoku.

Baku tvrdí, že ázerbájdžánské síly pouze odpověděly na mohutné ostřelování z druhé strany, přičemž nepříteli způsobily velké ztráty. Na frontě se však nadále bojuje.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany posléze přiznalo ztrátu 12 zabitých vojáků, bitevního vrtulníku Mi-24 a jednoho tanku, který prý najel na minu. Tvrdí však, že ázerbájdžánská armáda nejenže získala kontrolu nad strategickými výšinami, ale nepříteli také způsobilo těžší ztráty, než sama utrpěla: Arméni prý přišli o stovku vojáků, 15 děl a šest tanků.

Jerevan dosud vlastní ztráty neupřesnil. Podle karabašských úřadů při ostřelování zahynul dvanáctiletý chlapec a další dvě děti byly zraněny. Počet zabitých vojáků nepřítele na 40 až 50.

Jednání spor nevyřešila

Arménie a Ázerbájdžán již desítky let vedou spor o Náhorní Karabach. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let minulého století, která si vyžádala asi 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Jednání až dosud k vyřešení sporu nevedla. Baku hrozí, že spornou oblast dobude zpět silou, nepovede-li diplomacie k výsledku, Arménie odpovídá, že se vojensky postaví proti každému takovému pokusu. Navzdory příměří na hranicích čas od času propukají přestřelky s oběťmi na životech. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely.

Rusko má v Arménii vojenskou základnu a Jerevan kvůli spojenectví s Ruskem odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a vstoupil do hospodářského společenství vedeného Moskvou.

Ruský internetový list Gazeta.ru odhadl, že konflikt o Karabach mohly vystupňovat ázerbájdžánské úřady, aby znemožnily čerstvé turecké pokusy urovnat roztržku s Moskvou po sestřelení ruského bombardéru tureckými stíhačkami. Ankara je vnímána jako nejbližší spojenec Baku a turecká roztržka s Ruskem prý obě země ještě více sblížila. Ázerbájdžánští experti ale namítají, že eskalace nevyhovuje ani Baku. Mohly by se tak promarnit ústupky režimu vůči Západu, jako bylo propuštění politických vězňů.

Ankara je vnímána jako nejbližší spojenec Baku a turecká roztržka s Ruskem prý obě země ještě více sblížila. Ázerbájdžánští experti ale namítají, že eskalace nevyhovuje ani Baku. Mohly by se tak promarnit ústupky režimu vůči Západu, jako bylo propuštění politických vězňů. List připustil, že bojechtivost vojáků se mohla vymknout kontrole. Připomněl také analýzu americké společnosti Stratfor, podle které by v pozadí prudké změny situace mohl být zájem Ruska posílit svou přítomnost v regionu.

autor: ČTK | 2. 4. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama