Po útoku v kostele v Nice zemřeli tři lidé. Policisté zasahovali i jinde ve Francii

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 29. 10. 2020 21:48
Při útoku nožem v kostele v jihofrancouzském přímořském městě Nice zemřeli tři lidé a šest jich bylo zraněno. Mezi oběťmi je žena s uříznutou hlavou, informovala agentura DPA. Pachatel útoku byl podle starosty města Christiana Estrosiho zadržen. Vyšetřování případu si vzala na starost protiteroristická prokuratura.

Pachatelem je podle úřadů 21letý imigrant z Tuniska, jenž do Evropy připlul teprve koncem září přes italský ostrov Lampedusa. Do Francie se z Itálie dostal nelegálně.

Útočník ve čtvrtek ráno vstoupil do baziliky Notre-Dame v centru přímořského města Nice s nožem v ruce. Podřízl hrdlo kostelníkovi a částečně uřezal hlavu starší ženě. Vážně zranil další ženu, která záhy zemřela. Zranění utrpělo několik dalších lidí.

Čin se začal vyšetřovat jako teroristický. Pachatel, jehož policisté postřelili, je v nemocnici. Podle starosty Nice Christiana Estrosiho útočník při činu i při svém zadržení provolával arabsky Alláhu akbar (Bůh je velký). Policie se domnívá, že jednal sám, a nepátrá po případných komplicích.

Prezident Macron, který ve čtvrtek Nice navštívil, označil útok za islamistický. Podle něj šlo o útok na katolíky. Prezident zároveň oznámil, že k posílení ochrany památek, škol, kostelů a dalších modliteben vyšle další vojáky. Jejich počet v ulicích se více než zdvojnásobí na 7000. Premiér Jean Castex uvedl, že po útoku v celé Francii platí nejvyšší stupeň varování před terorismem.

Případem se začala zabývat i tuniská policie. Podle ní je pachatelem muž, který pochází z vesnice u města Kajruván. Úřady severoafrické země ale pachatele nevedly před cestou do Evropy jako radikála.

Série útoků

Útok v Nice odsoudili politici i duchovní z celého světa. Solidaritu s Francií vyjádřila Evropská unie i jednotliví představitelé jejích členských zemí, britský premiér Boris Johnson, papež František či Kreml. Americký prezident Donald Trump uvedl, že USA stojí po boku "nejstaršího spojence". Solidaritu s Francií vyjádřil i demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden.

Útok v Nice odsoudil i český premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman uvedl, že se lidé nesmějí nechat ovládnout strachem z fanatiků a musejí bránit evropské hodnoty. Ke kondolencím se připojil i ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Čin odsoudilo v prohlášení ministerstva zahraničí také Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan v posledních dnech několikrát na Francii slovně zaútočil kvůli karikaturám proroka Mohameda ve francouzských médiích; taková zobrazení muslimové považují za nepřípustná, zatímco Paříž argumentuje právem na svobodu projevu.

Vraždu tří lidí odsoudili i představitelé dalších převážně muslimských zemí, například Libanonu, Jordánska, Spojených arabských emirátů či Íránu. Proti terorismu se ostře vymezila i Saúdská Arábie, kde dnes útočník pobodal člena ochranky francouzského konzulátu v Džiddě. Za ohavný označil útok v Nice velký imám káhirské univerzity Al-Azhar, který je jednou z nejvíce respektovaných autorit sunnitského islámu.

Kritiku si vysloužil malajsijský expremiér Mahathir Mohamad, který krátce před útokem prohlásil, že muslimové mají "právo zabít miliony Francouzů za masakry v minulosti".

Řada muslimských zemí včetně těch, které Francii vyjádřily solidaritu, v uplynulých dnech zemi kritizovala. Jejich hněv vyvolal prezident Macron, který na tryzně za zavražděného učitele dějepisu Samuela Patyho hájil svobodu slova a právo zveřejňovat karikatury islámského proroka Mohameda. Patyho zavraždil 16. října islamista čečenského původu.

Kromě Nice se ve čtvrtek závažné incidenty odehrály i v dalších částech Francie. V obci Montfavet u Avignonu policie zastřelila muže, který kolemjdoucí ohrožoval zbraní. Podle úřadů se 33letý Francouz, který měl psychické problémy, hlásil k protiimigrační skupině a v minulosti napadl osoby severoafrického původu. V Lyonu policisté zadrželi podezřelého Afghánce s nožem.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Firma Coca-Cola HBC v Česku a na Slovensku loni snížila zisk o 89 procent

Firmě Coca-Cola HBC Česko a Slovensko loni meziročně klesl zisk o 89 procent na 40,3 milionu korun po předloňských 366 milionech Kč. Čistý obrat firmy se v roce 2020 proti předchozímu roku snížil o 15,3 procenta na 6,8 miliardy Kč, uvedla firma ve výroční zprávě umístěné do Sbírky listin. Loňský rok podle ní výrazně poznamenala pandemie covid-19, kdy byly zavřené restaurace a podobné provozy.

Nový ředitelem společnosti se loni stal Dan Timotin. Ve funkci vystřídal Mariu Anargyrou-Nikolić, která převzala vedení společnosti v Řecku a na Kypru. Navzdory pandemii firma loni spustila výstavbu nového plně automatizovaného skladu ve výrobním areálu v pražských Kyjích, nahradí distribuční centrum v Praze - Horních Počernicích. Sklad měl stát podle dřívějších informací půl miliardy Kč.

Coca-Cola půdobí na českém trhu od roku 1991, na Slovensku od roku 1993. Společná operační jednotka, která vznikla před 11 lety, patří do skupiny Coca-Cola Hellenic operující v 28 zemích Evropy, Asie a Afriky. V minulém režimu nešlo o soukromou společnost, vyráběl ji národní podnik Fruta Brno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy