Tyto sankce přimějí Írán k poslušnosti, říká Clintonová

Radim Klekner Radim Klekner
9. 6. 2010 17:34
Rada bezpečnosti OSN schválila nové sankce. Postihnou zbrojní dodávky i finanční transakce.
Clintonová je přesvědčena, že tentokrát budou sankce účinné
Clintonová je přesvědčena, že tentokrát budou sankce účinné | Foto: Reuters

New York - Tentokrát by měly být účinné. A přimět Teherán k zásadní změně politiky a spolupráci s OSN. V zásadní obrat jednání o íránském jaderném programu věří v souvislosti s novými sankcemi, na nichž se shodla pětice stálých členů Rady bezpečnosti, ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.

Nové sankce Rada bezpečnosti OSN dnes schválila. Pro bylo 12 zemí včetně Ruska a Číny. Brazílie a Turecko hlasovaly proti, Libanon se zdržel.

Opatření se týkají embarga na několik kategorií zbraní včetně bojových helikoptér a balistických raket. Zásadním způsobem mají být rovněž omezeny finanční transakce a licence vydávané íránským bankám, pokud vznikne podezření, že se podílejí na obchodování s nukleárním materiálem.

Mezinárodní společenství chce navíc zajistit důslednější kontrolu lodí proplouvajících Hormuzským průlivem, aby se tak zajistilo, že na nich nejsou pašovány komponenty, jež by mohly sloužit k výrobě atomových zbraní.

"Tohle je nejvýznamnější soubor sankcí, jimž Írán kdy čelil," zdůraznila podle agentury Reuters Clintonová po rozhovorech, které vedla v úterý v ekvádorském hlavním městě Quitu.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. | Foto: Reuters

Od roku 2006 vyhlásila OSN proti Íránu sankce již třikrát, žádné ale nedokázaly Teherán přimět, aby zastavil svůj jaderný program. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád opakovaně tvrdí, že projekt je ryze "mírový".

Spojené státy a jeho spojenci se však obávají, že Teherán jen hraje o čas a ve skutečnosti tajně pracuje na výrobě atomové bomby.

V květnu se Írán dohodl s vládou v Ankaře, že do Turecka vyveze 1200 kg uranu v nízkých koncentracích (okolo 3,5 procenta)výměnou za dodávky jaderného paliva.

Podle Ahmadínežáda tím chtěl projevit "dobrou vůli" a splnit tak požadavek týkající se kontroly svého nukleárního programu. USA zareagovaly s tím, že tento ústupek přichází příliš pozdě.

 

Právě se děje

Další zprávy