


M1, hlavní zpravodajský kanál maďarských veřejnoprávních médií, v úterý 7. července přerušil vysílání. Nově jmenované prozatímní vedení zveřejnilo mimořádnou omluvu za předchozí „roky politického zkreslování“. Bývalý premiér Viktor Orbán i jeho okolí postup označují za tyranii a krok k autoritářství.

V úterý odpoledne maďarští diváci stanice M1 viděli po dobu čtyř hodin pouze černou obrazovku s omluvným vzkazem.

„Veřejnoprávní média nesmějí lhát. Omlouváme se, že jsme to přesto po mnoho let dělali. Veřejnoprávní média se nyní transformují, aby byla v budoucnu nezávislá a důvěryhodná. Zpravodajství je dočasně pozastaveno,“ stálo v oznámení na televizní stanici M1 i na zpravodajském webu Hirado.hu.
Státní rozhlas Kossuth Rádió přestal vysílat zpravodajské programy a začal místo nich vysílat klasickou hudbu, psal například maďarský server Magyar Nemzet.
Uvnitř samotných médií došlo k rozsáhlým změnám. Mimo službu podle agentury Reuters skončilo více než 80 zaměstnanců, včetně desítek vedoucích pracovníků mediální společnosti MTVA.
Ochranka v úterý ze sídla MTVA podle maďarských médií vyvedla také známého moderátora Attilu Császára, dlouholetou tvář zpravodajství z éry Viktora Orbána.
M1 později obnovila vysílání filmem Svědek (A tanú) z roku 1969. Jde o politickou komedií, která sarkasticky zobrazuje éru stalinismu v Maďarsku.
Vysílání začalo znovu v 19:56 – čas měl symbolicky připomenout maďarské povstání proti komunistickému režimu z roku 1956.
Tyto kroky odpovídají volebnímu slibu nového maďarského premiéra Pétera Magyara reformovat státní média a ukončit to, co označoval za „propagandu“ za vlády bývalého premiéra Viktora Orbána.
Na stav maďarských médií dlouhodobě upozorňovali kritici vlády a země se v žebříčku svobody tisku organizace Reportéři bez hranic propadla z 23. místa v roce 2010 na 74. místo v roce 2026.
„Je to historický den. Dnes skončilo vysílání propagandy ve veřejnoprávních médiích. Lhali v noci, lhali přes den, lhali na každé vlnové délce. Už je konec,“ uvedl v úterý na sociálních sítích Magyar.
Magyarova slova odkazují na slavný projev bývalého premiéra Ference Gyurcsánye z roku 2006, který unikl na veřejnost. Gyurcsány v něm přiznal, že jeho strana před volbami o stavu země „lhala ráno i přes den“. Nahrávka vyvolala masové protesty a výrazně přispěla k oslabení tehdejší vlády a k nástupu Viktora Orbána k moci.
Sám Orbán na sociální síti Facebook postup současné vlády označil za „další příklad tyranie“. Své příznivce vyzval, aby místo veřejnoprávních médií sledovali televizi HírTV, která je spojována s jeho stranou Fidesz.
K „mediálnímu převratu“ dochází ve chvíli, kdy parlament projednává 17. ústavní dodatek, hlavní bod legislativního balíčku nazvaného Operace Očistec. Premiér Péter Magyar jej představil s cílem „očistit politické, ekonomické a institucionální sítě“ vybudované během šestnáctileté vlády Viktora Orbána.
Navrhovaná novela mimo jiné počítá s odvoláním prezidenta Tamáse Sulyoka, zřízením nového úřadu pro navracení majetku a boj proti korupci s rozsáhlými pravomocemi a zavedením dvanáctiletého limitu pro výkon mandátu poslanců. Teoreticky by tak mohla zkomplikovat i případný návrat Orbána a dalších dlouholetých politiků.
Orbánova strana Fidesz označuje celou reformu za politicky motivované převzetí institucí, které se vydává za obnovu demokracie. Tvrdí, že tažení proti institucím vytvořeným za Orbánovy éry pod záminkou obnovy právního státu směřuje k autoritářství. Přerušení vysílání veřejnoprávních médií její představitelé přirovnali ke „smrti demokracie“, informoval konzervativní server Hungarian Conservative.
Za vlády Viktora Orbána se státní média dostávala pod stále větší kontrolu vlády. Vláda představila nové mediální zákony a několik soukromých médií buď úplně ukončilo činnost, nebo je převzali podnikatelé spojovaní s vládní stranou Fidesz.
Orbánova vláda však dlouhodobě odmítala, že by vyvíjela tlak na média, a tvrdila, že země splňuje standardy Evropské unie v oblasti svobody médií.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.