Tygří oči proti epilepsii, drápy jako šperk. Dokument ukazuje obří obchod se šelmami

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
22. 8. 2019 20:29
Nelegální obchod s tygry roste. Části jejich těl se v Asii používají jako lék na impotenci, špatné zažívání nebo prostě lenost. Úředníci, kteří bojují s nelegálním obchodem, zabaví překupníkům každý týden dvě zvířata. Za posledních sedm let také rychle přibývá případů zabavených tygřích těl, kůží a kostí z nelegálních farem. Vyplývá to ze zprávy neziskové organizace Traffic zveřejněné na pravidelném summitu, který se v těchto dnech koná v Ženevě.
Spící tygr pod sedativy v kleci na přepravu.
Spící tygr pod sedativy v kleci na přepravu. | Foto: Reuters

Obchodovat s tygry je nezákonné, snahy ochránit tyto kočkovité šelmy ale bojkotuje Čína. Tamní farmy podle odborníků udržují poptávku po produktech z různých částí tygřích těl, které se využívají v čínské medicíně. Navíc jejich farmy umožňují zakrývat pytlačení a prodej zvířat nelegálně odchycených v divočině.

Tygrů ve volné přírodě žije už málo, mnohem více jich je v zajetí. Počet volně žijících zvířat za posledních sto let prudce klesl. Zhruba stotisícová populace se scvrkla na zhruba čtyři tisíce volně žijících tygrů po celém světě.

Naopak tygrů v klecích razantně přibylo. V zoologických zahradách, ale také na nelegálních farmách, které se často za zoo vydávají, dnes najdeme přes 12 500 zvířat.

Podle Světového fondu na ochranu přírody se v dnešní době na tygřích farmách chová sedm až osm tisíc těchto zvířat. Nejvíce jich je v Číně, kde se například kostní moučka využívá v tradiční medicíně.

V jiných zemích fungují nelegální farmy, jedny takové odhalila loni i policie v České republice. V zooparcích u Prahy a Doks provozovaných Ludvíkem Berouskem, který zvířata choval pro cirkusy a film, policisté našli kostní moučku, jež se prodávala ve vietnamské tržnici Sapa v Praze.

Části naporcovaného tygra stojí desítky tisíc dolarů

Globálním centrem obchodu s divokými zvířaty je Laos na jihovýchodě Asie. Tygry tu na farmách chovají v klecích, kde se zvířata narodí a vyrostou, pak se porazí, stáhnou z kůže, rozporcují a jednotlivé části jejich těl se rozprodají za desítky tisíc amerických dolarů.

Kůže se využívá na výrobu koberců, šatů a dekorací, drápy a zuby na šperky a nejrůznější amulety, ostatní části tygřího těla pak slouží jako přípravky tradiční medicíny. Například tygří krev má pomoci posílit lidskou vůli, z tygřího žaludku se vyrábějí přípravky na lepší zažívání, tygří oči údajně pomáhají léčit šedý zákal a zmírňovat epilepsii, genitálie řeší impotenci a léčí tuberkulózu, mozek zase pomáhá zatočit s leností.

Volně žijící tygry indočínské přitom v Laosu už téměř vybili. Tamní lesy obývá jen hrstka těchto kočkovitých šelem. Tygří maso se v Asii prodává jako luxusní lahůdka, kostní moučka se využívá k výrobě speciálního alkoholického likéru.

V roce 2016 laoská vláda zavřela tři tygří farmy, ve kterých žilo v zajetí kolem 700 zvířat. Další, nelegální a skryté, ale dál fungují. Americký deník The Washington Post před nedávnem přinesl příběh známého ochránce zvířat, který po nich pátrá a přináší důkazy. Švýcarský fotograf Karl Ammann sbírá důkazy o hrůzném zacházení s traumatizovanými, nemocnými a v příšerných podmínkách trpícími zvířaty, které celý jejich život drží v klecích.

Obchod s usmrcenými zvířaty ale dál bují. Od roku 2000 do loňska zadržely úřady ve 32 zemích celkem 2359 produktů vyrobených z tygřích těl. "Tato čísla bychom ale měli považovat za holé minimum. Je velmi pravděpodobné, že se nám podaří zachytit jen velmi malé procento z nelegálního obchodu," cituje britský deník The Guardian Kanithu Krishnasamyovou, ředitelku organizace Traffic v jihovýchodní Asii.

Exotičtí mazlíčci

Summit v Ženevě pořádá Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Cites). Zástupci 183 států se snaží přijít na to, jak ochránit ohrožené druhy před pytláky a pašeráky. Tygři tak zdaleka nejsou jediným tématem.

Vůbec nejvíce pašovaným savcem na světě je luskoun. Tento chráněný, šupinatý hmyzožravec se loví pro maso, ale také kvůli šupinám, jež se v tradiční čínské medicíně používají k léčbě mnoha nemocí - od rakoviny až po artritidu.

Luskouni se převážejí zmražení. Na začátku letošního roku zadržely malajsijské úřady na Borneu rekordních 30 tun jejich těl. Luskouni se pašují v takovém množství, že se častěji počítají na celkovou hmotnost spíš než na kusy.

Mnoho zvířat, která chytí pytláci, také končí v domácnostech. Exotickými domácími mazlíčky se stávají žáby, želvy, papoušci a stále častěji i zpěvní ptáci. Na světě se vyskytuje asi šest tisíc druhů těchto ptáků a populace některých z nich rychle klesají. Papoušky a ptáky obecně převážejí pašeráci obzvlášť hrůzným způsobem, kdy živá zvířata nacpou do naříznutých plastových lahví, aby se nemohla hýbat.

Video: Rozhovor s Danem Bártou o projektu Chráníme mořské želvy v Indonésii

Naši dobrovolníci nocují na plážích, aby ochránili želví vajíčka, snaží se zabránit, aby místní vybírali hnízda. Získávání želvoviny je brutální | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Štetina prodloužil se Spartou smlouvu do roku 2022

Slovenský fotbalista Lukáš Štetina prodloužil smlouvu s pražskou Spartou, která by mu vypršela po této sezoně. Osmadvacetiletý obránce zůstane podle nového kontraktu na Letné do konce června 2022. Sparta o tom informovala na svém webu.

Štetina přišel do Sparty v létě 2017 z jiného pražského klubu Dukly. V prvním roce patřil k oporám a spoluhráči ho zvolili nejlepším hráčem sezony. Pak důrazný stoper ztratil místo v sestavě a spekulovalo se o jeho odchodu.

Štetina ale dostal důvěru od trenéra Václava Kotala a v posledních dvou březnových soutěžních zápasech před koronavirovou pauzou nastoupil od začátku. Za výkony proti Ostravě a Slavii byl chválen.

"Tahle smlouva je určitě zadostiučinění. To, co dělám pro fotbal, se mi vrátilo. Věřím i ve fotbalového boha a v tom mám před sebou čistý stůl," řekl Štetina v rozhovoru pro klubovou televizi.

Další zprávy