Tygr ussurijský má rád zajetí

rst, ČTK
29. 5. 2006 14:52
Gajvoron - Ussurijským tygrům se daří v zajetí. Vědci zkoumají, jak odchované tygry vypouštět do přírody. Jejich vazba na člověka je totiž silná.

Dva amurští tygři, Ňurka a Kučer, se spokojeně hřejí v poledním slunci uprostřed ruské dálnovýchodní tajgy. Ačkoliv se zdá, že vzácná zvířata si užívají ve volné přírodě, obývají jen dva hektary oploceného pozemku biologa Viktora Judina.

Nadšený chovatel Judin

Amurští tygři, žijící jen v některých částech ruského Dálného východu, jsou už řadu let zapsáni v Červené knize celosvětově ohrožených zvířat. Vyhynutí jim hrozilo několikrát, zatím mu však vždy zabránili ochránci přírody, ale i nadšenci, jako je Judin.

"Tyhle dva tygry mám už 15 let. Donesli mi je lidé z vesnice, našli je každého zvlášť v přírodě. My jsme je vykrmili a teď je pozorujeme," řekl ČTK vědec, který se společně s manželkou problematice tygrů věnuje už dvě desetiletí.

Jejich zoologická stanice leží v blízkosti Ussurijské přírodní rezervace zhruba 200 kilometrů od dálnovýchodní metropole Vladivostoku.

Foto: ZOO Praha

Stát nepřispívá

Tygří samec váží asi 230 kilogramů a samice 160. Denně každý spotřebuje tři až sedm kilogramů masa. Judin je shání na jatkách nebo od chovatelů dobytka v okolních vesnicích.

Ruský stát prý na ochranu největší kočkovité šelmy světa v podstatě nepřispívá, západní mezinárodní organizace prý ochranou tygrů sledují jen vlastní cíle.

Judin za pohled na své tygry vybírá dobrovolné vstupné a prodává vlastní fotografie zvířat. Novináři a fotografové, kteří přijíždí do Judinovy rezervace z celého světa, platí za natáčení a focení vysoké částky.

Infobox

Tygr ussurijský

(Panthera tigris altaica, Siberian tiger)

Třída: savci

Řád: šelmy

Čeleď: kočkovití

Zeměpisné rozšíření: Dálný východ (dnes jen Mandžusko a Korea, dříve až k Bajkalu)

Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer

Potrava: Divoká prasata, srnci a jeleni, příležitostně medvědi, i menší živočichové. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací.

Rozměry: hmotnost samců až 300 kg, samic kolem 100 kg, délka těla s ocasem 1,9-3,3 m, výška v kohoutku 1,1-1,25 m

Rozmnožování: Samice je březí 104-107 dní, rodí 1-5 (6) mláďat, která vodí až do věku 2 let. Samec žije samotářsky.

Věk: 18-20 let

Zajímavosti: Ve volné přírodě přežívá posledních 200-300 jedinců, stav v zajetí je asi 1000 jedinců. Je to největší kočkovitá šelma. Výborně plave a na lov vychází i za dne.

Zdroj: ZOO Praha

Ubylo zvěře, ubyli tygři

Amurských tygrů, někdy označovaných také jako ussurijští, začalo ubývat především poté, co z oblasti vymizela jejich přirozená potrava, tedy vysoká zvěř a divočáci.

Podle mezinárodních ekologických organizací mají na počet divokých kočkovitých šelem vliv především lidé. Budování lidských sídel, cest a rozšiřování polí ubíralo území divokému zvířeti.

K omezení počtu vysoké přispěli i pytláci, kteří se nezastavili ani před zabíjením tygrů. Kůže, tlapy nebo třeba vousy vzácného zvířete jsou totiž oblíbeným artiklem na černých trzích v Číně.

Tygrů může opět ubývat

"Dnes je tygrů v Přímořském kraji 430 až 530 kusů. V současných podmínkách je to asi nejvyšší počet, kterého lze dosáhnout," řekl ČTK Dale Miquelle z mezinárodní Společnosti pro záchranu divokých zvířat (WCS).

Pokud se podmínky změní, například s dalším rozvojem průmyslu či vlivem přistěhovalectví, tygrů může začít opět ubývat, dodal Američan, který sleduje tygry v Rusku 15 let.

Vědci a ochránci přírody používají při sčítání tygrů tradiční metody i nejmodernější techniku. Sčítání zvířat podle stop ve sněhu je metodou v Rusku používanou už od 40. let. Mezinárodní organizace navíc začaly sledovat tygry pomocí obojků s vysílačkou. WCS tak zjišťuje pohyby desítky zvířat.

V zajetí se daří lépe

"Nejdůležitější je vědět, co dělá samice, kde loví, kdy rodí, kolik má mláďat," vyjmenoval Miquelle. Na reprodukčních schopnostech tygrů totiž závisí jejich další rozšíření v divoké přírodě.

Foto: ZOO Praha

Ňurce a Kučerovi se už v zajetí narodilo devět mláďat. Judinovi je nabízí zoologickým zahradám, poslední přírůstek - devítiměsíčního Almaze - si prý ale nechají. "Vyrůstal s námi v domě, už se ho nevzdáme," tvrdí šestašedesátiletý biolog a akademik Judin.

Paradoxně se amurským tygrům v zajetí daří lépe než v divoké přírodě, v zajetí bylo odchováno několik tisíc kusů. Zatím se ale nenašel způsob, jak odchovaného tygra vypouštět zpět do přírody. Jejich vazba na člověka je totiž mimořádně silná, vysvětlují vědci.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy