Rumunsko se po ruské invazi na Ukrajinu proměňuje v jednu z klíčových opor východního křídla NATO. Země s dlouhou hranicí s napadenou Ukrajinou posiluje armádu, modernizuje základny i infrastrukturu a snaží se zvládnout novou bezpečnostní realitu, kterou připomínají i incidenty s drony. Roste na břehu Černého moře nová vojenská mocnost?
Od našeho zpravodaje v Rumunsku – V poslední době se stále častěji stává, že do jihoevropské země na břehu Černého moře padají ruské či ukrajinské drony. Na konci července s nimi rumunské armádě došla trpělivost a začala je sestřelovat pomocí raket vzduch-vzduch z letounů F-16.
Mezi 24. a 27. červencem sestřelila hned tři drony. Od té doby o žádném dalším sice Rumuni neinformovali, ale to podle vojenského experta a komandéra v záloze (z námořnictva – pozn. red.) Sandua Mateiua může být právě tím, že se země konečně rozhodla zasáhnout.
„Po třech letech se nám podařilo přijmout zákon týkající se zásahů proti dronům,“ popisuje dlouhou cestu expert s tím, že po politickém rozhodnutí přišlo na řadu rozhodnutí vojenské a technické. Armáda je totiž na radarech neviděla.
„Viděli jsme roj, ale naše radary nebyly dostatečně výkonné na to, aby zachytily tak malé cíle letící v nízké výšce. Nakonec se to vyřešilo a od té doby protivzdušná obrana, obrana proti dronům a letecká složka fungovaly správně,“ chválí Mateiu.
Pilíř východního křídla
Rumuni s napadenou Ukrajinou sdílejí 600 kilometrů dlouhou hranici a mají strategickou polohu u Černého moře. To podle tamních expertů, se kterými mluvil reportér Aktuálně.cz, činí z Rumunska klíčový pilíř východního křídla NATO.
Iulian Chifu, bývalý poradce rumunského prezidenta pro národní bezpečnost, například už dříve pro Aktuálně.cz uvedl, že se historické ambice Ruska vždy soustředily na přístup k teplým mořím a ovládnutí strategických úžin.
„Všechny kinetické pohyby se odehrály na jihu – Gruzie, Krym, Černé moře, Azov,“ vysvětluje Chifu. Dodává, že pro Rusko představuje kontrola námořních tras a průlivů dlouhodobou prioritu, kterou sledovalo již sovětské vedení.
Nebezpečí z východu si Rumuni uvědomují a plánují rozsáhlou modernizaci armády a nákup nejrůznějšího vybavení. To všechno se teď ale odehrává v prostředí, kdy v zemi v květnu padla vláda a ekonomicky se podle expertů propadá do recese. Metaforicky se tak dá říct, že ekonomický tygr, který ztratil zuby, má zase hodně ostré drápy.
Odolná společnost formovaná drsnou historií
Tato změna v moderní vojenskou baštu však neprobíhá v izolaci od odolné společnosti. Mihai Sebe, odborník na evropské záležitosti, poukazuje pro Aktuálně.cz na vysokou odolnost rumunského národa, kterou zformovala tvrdá historie.
„Na rozdíl od některých ostatních národů jsme před rokem 1989 zažili velmi tvrdý komunistický režim. Rumuni byli v posledních několika desetiletích vždy zvyklí na těžkosti,“ říká Sebe.
Přestože společnost čelí hybridní válce a dezinformacím, zejména na sociálních sítích jako TikTok, Sebe zůstává optimistou. „Věřím, že zdravá debata je známkou odolnosti. Pokud jsme schopni diskutovat téměř o všem, i když někdy může být tón vyhrocený, věřím, že zvládneme i toto složité období ovlivněné kognitivní válkou,“ dodává s tím, že velkou naději vkládá do mladé generace.
Vztah k armádě a obraně ale v rumunské společnosti zůstává složitější. Přestože lidé po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 spontánně pomáhali uprchlíkům, myšlenka na obnovení povinné vojenské služby zůstává nepopulární.
Sebe vysvětluje, že obrana a odolnost jsou úzce spojeny s myšlenkou propojenosti. „Uvědomili jsme si, že je zbytečné mít 100 tanků, pokud je nejste schopni přepravit z jedné části země do druhé.“
Zde se podle něj protíná ekonomika s bezpečností skrze projekty dálnic a infrastruktury dvojího užití, které by měly spojit Rumunsko s Moldavskem a Ukrajinou. Potřeba jsou dobré silnice, dobré dálnice či nové mosty přes Dunaj.
Bude z Rumunska nová vojenská velmoc?
Konkrétní kroky v oblasti přezbrojení popisuje už výše zmíněný Sandu Mateiu. Rumunsko vyčlenilo na armádu 10 miliard eur, přičemž další miliardy směřují do infrastruktury. Mateiu zdůrazňuje, že nejde o budování útočné síly, ale o dosažení „absolutního minima“ pro plnění závazků NATO.
V seznamu nových akvizic dominují bojová vozidla pěchoty Lynx od společnosti Rheinmetall, tanky Abrams ze Spojených států a houfnice z Jižní Koreje.
„Rumunsko se již přiblížilo k tomu, aby mělo velmi dobré jádro budoucích manévrovacích sil,“ konstatuje Mateiu. Významné investice směřují i do letectva, které operuje se stíhačkami F-16 vybavenými raketami Sidewinder a AMRAAM, a plánuje nákup moderních F-35.
Vlastní obranný průmysl
Rumunsko se snaží oživit i vlastní obranný průmysl, například skrze výrobu vrtulníků H-225M ve spolupráci s Francií.
Mateiu to vnímá jako klíčový moment: „Pro průmysl je to poslední šance získat takový příliv finančních prostředků. Je to velká šance na nový začátek.“
„Kdo chce mír, musí se připravovat na válku. To je důvod, proč nyní utrácíme peníze za tyto zbraně,“ uzavírá Sandu Mateiu citátem známého rčení.
Mohlo by vás zajímat:
Sdílet
Nejnovější videa
