Londýn, Brusel - Euro zažívá těžké časy. Konzervativní křídlo britských toryů proto nelení a zahajuje frontální útok.
V Dolní sněmovně se snaží prosadit referendum, které by umožnilo Velké Británii vystoupit z Evropské unie. Pondělní pokus ovšem nevyšel - sněmovna návrh na všelidové hlasování odmítla.
Finanční krize, která se do Evropy přenesla před třemi lety ze Spojených států a kterou posílila nezodpovědná rozpočtová politika řady členských zemí EU, důvěru Britů v Unii rozhodně neposílila.
Iniciativa ultrakonzervativců však přichází ve zcela nevhodný okamžik. I jinak euroskeptický ministr zahraničí William Hague ji hodnotí naprosto jednoznačně: "Nesprávná otázka v nesprávný čas."
Premiér David Cameron, který má k Unii také spoustu výhrad, rovnou sáhl k mechanismu, který se ve stranické politice v Británii označuje jako "three-line whip".
Devítiocasou kočku používalo kdysi Královské námořnictvo k tělesným trestům. Symbolická tříocasá má přinutit vzpurné poslance, aby hlasovali striktně v souladu se stranickou disciplínou. Pokud to tedy je nutné.
Repatriace pravomocí
A Cameron je přesvědčen, že teď to nutné je. Rebelům proto vyhrožuje, že budou muset opustit posty, které zastávají na ministerstvech vlády Jejího Veličenstva, v jejímž čele stojí.
"Nemyslím si, že teď je čas vhodný k tomu, abychom schválili referendum o výstupu z EU," citovala premiéra stanice BBC. "Teď je čas vhodný k tomu, abychom vyřešili problémy Evropy a eura, hájili své národní zájmy a využili dané příležitosti k repatriaci některých pravomocí zpět do Británie."
V EU sílí hlasy pro to, aby se nově definovaly některé články základních smluv o Unii. A na to Cameron jen čeká.
Sedmdesát konzervativců nemá ovšem šanci prosadit v Dolní sněmovně celonárodní hlasování, jehož výsledek by pro Evropskou unii zřejmě znamenal pohromu. Opoziční labouristé, stejně jako koaliční liberálové by návrh v parlamentu přehlasovali. Cameronovu dosud neotřesitelnou pozici by ale vzbouřenci mohli vážně zpochybnit.
Konzervativním toryům se podařilo pod petici požadující referendum o EU shromáždit sto tisíc podpisů, a celá věc proto musí být předložena k posouzení poslancům. O jejich návrhu bude Dolní sněmovna hlasovat v pondělí pozdě večer.
I kdyby ale referendum prošlo a většina Britů se v něm vyslovila pro výstup z Unie, vláda by jeho výsledek nemusela respektovat. Cameronův kabinet se přesto snaží celý problém co nejrychleji smést ze stolu. Velká Británie má nyní tak jako celá EU vlastních problémů více než dost a nepotřebuje si přidělávat další.
Vidina toho, že by některá země mohla Unii opustit, by jen přihrála spekulantům na burzách a vedla k další ekonomické nestabilitě na starém kontinentu i britských ostrovech.
Měl jsi raději držet ústa
Cameron musel ale o víkendu spolknout ještě o něco hořčejší pilulku, než je předem odsouzená vzpoura v řadách Konzervativní strany.
Na summitu Evropské unie se do něj před ostatními představiteli EU ostře obul francouzský prezident Nicolas Sarkozy prosazující přeměnu Evropského fondu finanční stability (EFSF) v regulérní banku.
Ten Cameronovi na jeho námitky, že by o osudu EFSF měly rozhodovat všechny členské země Unie a nejenom ty, jež jsou v eurozóně, odpověděl: "Nevyužil jsi (teď) dobrou příležitost, abys mohl držet ústa! Už toho máme dost být z vaší strany pořád kritizováni a poslouchat, co bychom měli dělat!"
Víkendový summit žádné rozhodnutí o tom, jak by Unie měla v současné krizi postupovat, nepřinesl. Ve středu má padnout definitivní verdikt za účasti všech sedmadvaceti členských zemí EU.
Očekává se, že do záchrany zemí stižených krizí budou po summitu zataženi soukromí investoři, přičemž záruky na nákup obligací těchto zemí poskytne právě EFSF.
Otázkou zůstává, zda po předpokládaném šedesátiprocentním odepsání řeckého státního dluhu tyto záruky investory (mimo jiné z Číny a Brazílie) přesvědčí o smysluplnosti nakupovat dluhopisy, jež se chystají vydat vlády Itálie a Španělska, tedy dvou zemí, které se již brzy mohou dostat do podobných potíží jako Řecko.
