


Papež Lev. XIV. ve svém projevu ve španělském parlamentu apeloval na větší respekt k uprchlíkům a vyzval politiky celého světa, aby řešili konflikty diplomaticky. Ve španělském parlamentu dosud žádná hlava katolické církve projev neměla, Lev XIV. si proslovem vysloužil sedmiminutový potlesk ve stoje. Před tím však před delegací biskupů hovořil o jednom z nejbolestnějších témat katolické církve.

„Jedním z nejbolestnějších setkání je setkání s těmi, kteří byli zraněni právě těmi, kteří se o ně měli starat, a to i členy duchovenstva. Tváří v tvář této morové ráně musí církevní společenství reagovat nasloucháním, pravdou, spravedlností, odškodněním a stále silnějším úsilím o prevenci,“ řekl v pondělí papež v proslovu v sídle Španělské biskupské konference (CEE).
CEE dlouho odmítala zřízení nezávislé komise pro vyšetřování zneužívání nezletilých v církvi, jako to v minulosti udělaly například Francie či Portugalsko.
V roce 2023 španělská katolická církev zveřejnila zprávu o vyšetřování, v níž shromáždila svědectví 927 osob, které obvinily ze zneužívání 728 členů katolické církve. Většina z nich byli kněží a tři čtvrtiny případů se staly před rokem 1990.
Podle údajů, které od roku 2018 shromažďuje deník El País, se obětí zneužívání v církevních institucích ve Španělsku stalo nejméně 3109 osob a viněno je z něj 1621 lidí.
Letos v lednu španělská vláda podepsala s katolickou církví dohodu o odškodnění obětí sexuálního zneužívání v institucích provozovaných církví. CEE tehdy uvedla, že již zavedla vlastní interní mechanismus odškodňování obětí sexuálního zneužívání, jehož prostřednictvím vyplatila asi dva miliony eur (zhruba 48 milionů korun).
Papež Lev XIV. by se měl v pondělí odpoledne v Madridu setkat s lidmi, kteří se stali oběťmi sexuálního zneužívání ze strany katolických duchovních.
Ráno se papež setkal se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a v pondělí má ještě také na programu návštěvu katedrály Panny Marie Almudenské a večer se zúčastní diecézní akce na fotbalovém stadionu Santiaga Bernabéua.
Dopoledne měl papež projev ke společnému zasedání obou komor španělského parlamentu, v němž hovořil zejména o migraci. Ta je i jedním z hlavní témat jeho týdenní návštěvy ve Španělsku, kterou zahájil v sobotu a kterou zakončí na Kanárských ostrovech, jež patří k hlavním vstupním branám běženců z Afriky do Evropy.
Papež vyzval ke koordinované a efektivní reakci všech zemí na „tragickou migrační krizi“. Země by měly běžencům zajistit bezpečné a legální cesty a příležitosti k integraci a zároveň by se měly snažit, aby nikdo nemusel opustit svůj domov kvůli válce či nedůstojným životním podmínkám. Zmínil ekonomickou nerovnost i dopady změn klimatu. Hovořil též o nutnosti mírového řešení konfliktů.
„Každá válka představuje v konečném důsledku bolestivou porážku schopnosti vyjednávat... zbraně nikdy nebudou schopny vybudovat skutečný a trvalý mír,“ řekl papež, aniž by zmínil konkrétní ozbrojené konflikty.



Dodal, že pro mír je potřeba diplomatická odvaha i vize budoucnosti založené na respektu k identitě každého národa. „Politický pluralismus by se neměl zvrhnout v neustálé očerňování protivníka. Ve zralé společnosti se i konflikt může stát cestou k míru, když jsou rozdíly zmírňovány nasloucháním,“ řekl papež.
Agentura AP v pondělí napsala, že projevy papežů v parlamentech jsou obecně vzácné a připomněla, že papež František hovořil v roce 2015 ke společnému zasedání amerického zákonodárného sboru a papež Benedikt XVI. měl v roce 2011 projev v parlamentu svého rodného Německa.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.