Vydala tolik zlata, že se tajil dech. Prozkoumejte hrobku nejznámějšího faraona

Jana Václavíková Jiří Kropáček Štěpán Plaček Dan Poláček Jan Hejl Jakub Plíhal Jana Václavíková, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček, Dan Poláček, Jan Hejl, Jakub Plíhal
Aktualizováno 26. 11. 2022 16:15
Tajemství života faraona Tutanchamona zůstala skryta po více než tři tisíce let. Objev jeho hrobky v listopadu 1922 rychle překročil hranice archeologie a zásadně změnil vnímání světa starověkých Egypťanů. Tutanchamonova zlatá maska se stala jednou z ikon moderního světa. Nahlédněte do hrobky pomocí panoramatické prohlídky či kolorovaných fotek z doby jejího objevu.
Foto: Shutterstock, Aktuálně.cz

Sto let uplynulo od přelomového objevu, který lidstvu pomohl porozumět, jak fungoval starověký Egypt. Archeologové pod vedením Brita Howarda Cartera vypáčili dveře hrobky faraona Tutanchamona v Údolí králů a se zatajeným dechem poprvé spatřili, co se skrývá uvnitř. Místnosti plné zlata s mumifikovanými zvířaty nakonec změnily dějiny egyptologie.

Tři tisíce let čekala na své objevení hrobka faraona Tutanchamona. I když na začátku 20. století byla většina míst posledního odpočinku vládců starověkého Egypta v Údolí králů zdokumentovaná, do hledání se pustil britský archeolog Howard Carter. A uspěl.

Hrobka, kterou nenalezli ani vykradači

Údolí králů
Foto: Shutterstock / Aktuálně.cz

Pro posun mapy použijte dva prsty.

Údolí králů
Foto: Shutterstock / Aktuálně.cz

Ačkoliv mu měl grant, který obdržel, už za rok vypršet, rozhodl se ještě jednou se vydat se svým týmem do řemeslné dílny pod větší hrobkou faraona Ramesse VI. Čtvrtého listopadu 1922 tady narazili na schod v podlaze. Ten stál na vrcholu schodiště vedoucího ke vstupu do hrobky, kterou se vykradači pokusili otevřít jen krátce po jejím uzavření.

„Když si naše oči přivykly světlu v interiéru, začala se před námi zjevovat podivná a úžasná směsice nezvyklých a krásných objektů, nahromaděných na sobě.“ objevitel Tutanchamonovy hrobky Howard Carter

Vchod Carter spolu se svými asi padesáti místními spolupracovníky, mezi nimiž byly i děti, vypáčil 26. listopadu. „Chvíli předtím, než jsme cokoliv uviděli, tak horký vzduch unikající z hrobky rozplápolal plamen svíčky,“ zapsal si archeolog do deníku.

V hrobce o třech místnostech bylo přibližně pět a půl tisíce předmětů, mezi nimi trůny různých velikostí, mumifikovaná drůbež, luky a šípy nebo hole, které pomáhaly faraonovi při chůzi. „Byli jsme překvapeni množstvím umění, které obsahovala,“ popsal Carter necelý rok po objevu na přednášce v Londýně.

Panorama: Younsi, Dreamstime.com, Schéma: Shutterstock

Málo významný, ale nejznámější

Přestože je nyní Tutanchamon jedním z nejznámějších egyptských faraonů, za svého krátkého života se příliš důležitým vládcem stát nestihl. Jeho význam vidí Květa Havelková, mluvčí výstavy Tutanchamon: Jeho hrobka a poklady, která se do ledna příštího roku koná na brněnském výstavišti, právě v hrobce, kterou Carter objevil. „Tutanchamon nebyl významný faraon z hlediska historie Egypta, ale je významný z toho důvodu, že se jeho hrobka našla nepoškozená. Díky tomu jsme se o tehdejší civilizaci dozvěděli spoustu informací,“ vysvětluje.

Archeologové díky němu mohli lépe porozumět tomu, jak probíhala mumifikace – například, že se z těl odebíraly orgány a mrtvola se nechala nějakou dobu vysušit. Objev rovněž dal lépe porozumět také kultuře Egypťanů a jejich rituálům.

„Tutanchamonova hrobka odráží až pohádkový pozemský a posmrtný život nejvyšší vrstvy staroegyptské společnosti. Kvůli dvojitému vniknutí zlodějů do hrobky nás současně vrací tvrdě zpět na zem do světa reality poddaných egyptského vládce.“ egyptolog Daniel Šichan

„Máme konkrétní představu o tom, jak byl Tutanchamon pohřben, jaká pohřební výbava byla v jeho době v kurzu a jaký design tehdy převládal. Dozvěděli jsme se také, jaké materiály Egypťané znali, používali nebo dováželi,“ vysvětluje egyptolog Daniel Šichan z Českého egyptologického ústavu v Praze a Káhiře.

Tutanchamon se po objevení hrobky stal velmi oblíbeným tématem novinových článků, svého psa po něm pojmenoval i americký prezident Herbert Hoover a dostal se také do soudobé kultury.

Krátký život i vláda faraona Tutanchamona

Tutanchamon se narodil ve 14. století před naším letopočtem na královském dvoře. Jeho otec Achnaton IV. byl panovníkem ve starém Egyptě, jeho matkou byla pravděpodobně faraonova sestra. Tutanchamon usedl na trůn po smrti otce v pouhých devíti letech.

Známá podoba Tutanchamona z posmrtné masky neodpovídala realitě, jde jen o idealizovanou tvář. Skutečnou podobu faraona ukázaly až novodobé modely.) Foto: Shutterstock / Profimedia

Egyptu nakonec vládl pouhých devět let. Faraon měl celý život problémy s chůzí, jak naznačuje i více než sto holí nalezených v jeho hrobce.

„Význam Tutanchamonovy vlády byl především v tom, že se vrátil k mnohobožství, a tudíž i k tradičně egyptsky pojímanému společenskému a světovému uspořádání a k tisíciletým hodnotám předků. To ve výsledku vedlo ke stabilizaci vnitřní a zahraniční politiky a života Egypťanů.“ egyptolog Daniel Šichan

Důvod jeho předčasné smrti pravděpodobně také souvisel s dolními končetinami – Tutanchamon měl zemřít poté, co se mu do otevřené zlomeniny nohy dostala těžká infekce. Následníka trůnu po sobě nezanechal, dvě jeho dcery zemřely krátce po porodu.

Faraonova kletba

Vykopávky Howarda Cartera sponzoroval mecenáš lord Carnarvon, který sdílel archeologův zájem o starověký Egypt a na otevření hrobky se přijel osobně podívat. Po pár měsících ale 56letý muž chatrného zdraví zemřel. Autor příběhů o Sherlocku Holmesovi sir Arthur Conan Doyle, který jinak neměl s výpravou nic společného, následně prohlásil, že důvodem úmrtí mohla být faraonova kletba. Média, pro která byl objev hrobky vděčným tématem, se teorie chytla a zrodila se pověst, která se s otevřením starověkých hrobek pojí. Obava z kletby byla údajně také důvodem, proč Egypťané, kteří s vykopávkami pomáhali, odmítali za Tutanchamonem vstoupit.

Lord Carnarvon a Howard Carter Foto: Harry Burton / Wikipedia / Public domain

Podezřelá úmrtí v souvislosti s objevem v následujících deseti letech pokračovala – lidé umírali na udušení, horečku, zápal plic nebo také při atentátu. Vědci na jednu stranu souhlasí, že by některé skony mohly mít souvislost s nálezem, odmítají ale verzi s kletbou.

Například za smrt lorda Carnarvona mohlo zanícené komáří kousnutí. Další nemoci archeologů souvisely pravděpodobně s plísněmi, které na mumiích dlouhou dobu přežívají. Lékařský časopis The Lancet uvádí, že když experti zkoumali v 70. letech minulého století mumii faraona Ramesse II., nalezli na ní 89 různých hub, z nichž některé z nich mohou způsobit zdravotní potíže především lidem s oslabenou imunitou.

Howard Carter zemřel až v roce 1939 na nádorové onemocnění na lymfatických uzlinách. Bylo mu 64 let.

Tutanchamon ve 360 stupních

Zde se můžete na předměty jako je faraonův sarkofág či skutečná staroegyptská mumie podívat v panoramatické prohlídce z brněnské výstavy Tutanchamon: Jeho hrobka a poklady.

Panoramatické fotografie: Jakub Plíhal

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Zemřel fotograf František Dostál, proslul souborem Letní lidé z říční plovárny

Ve věku 84 let zemřel toto pondělí fotograf František Dostál, dokumentarista a reportér, který zachycoval absurditu všedního dne i neobyčejných setkání. Informovala o tom jeho partnerka Alena Vykulilová. Dostálovým nejslavnějším souborem je kolekce Letní lidé, který vytvořil mezi roky 1968 až 1990 ve Zlenicích na řece Sázavě. Dokumentoval v něm přes dvě desítky let rekreace obyčejných lidí na říční plovárně.

František Dostál se narodil roku 1938 v pražských Vršovicích, které se také staly jeho prvotní inspirací. Fotit začal v 60. letech, publikoval v řadě periodik. Námětem jeho tvorby byli především lidé pražských ulic a posázavští trampové, k nimž sám patřil. Pro jeho dílo byl typický jemný humor, často těžící z absurdních setkání nesourodých prvků na jednom obrazu.

Přestože se Dostál fotografii věnoval výhradně jako amatér, patří se svými více než 20 knižními tituly, bezpočtem novinových a magazínových ilustrací i bezmála 70 výstavami k nejpublikovanějším českým fotografům.

Studoval na průmyslové škole strojnické v letech 1953 až 1957, kde se poprvé seznámil s fotografií. V mládí byl aktivním sportovcem. Jako dorostenec se stal držitelem československého rekordu ve sprinterské štafetě a skákal do výšky. Téměř do důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů ve firmě Škoda Plzeň se sídlem v Praze.

Za výstavní aktivitu se stal členem mnoha fotoklubů - v Argentině, Brazílii, Jugoslávii, Německu, Polsku, Velké Británii, získal řadu čestných titulů a více než stovku ocenění. Roku 2008 obdržel cenu ministerstva kultury za celoživotní přínos amatérské fotografii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy