Bruggy (od naší zpravodajky) - "Tak to máme Brity, Němce, Španěly, Kolumbijce…" Žoviální kapitán s téměř bílým plnovousem, kloboukem na hlavě ve stejné barvě a v ležérním letním oblečení vypočítává jednotlivé národnosti pasažérů, kteří kolem něj na úzkém molu procházejí a nasedají do motorové loďky pro asi 20 lidí.
Potřebuje zjistit, kdo se dorozumí jakou řečí, aby tomu přizpůsobil jazyk výkladu na jedné z nejoblíbenějších atrakcí v Bruggách. Půlhodinové plavbě soustavou kanálů, díky kterým belgické město se středověkou atmosférou získalo přezdívku Benátky severu.
Loďky vyjíždějí na pěti místech podél vody co pár minut, přesto na ně turisté v nebývale horkém červencovém dni čekají ve frontách. Od rána až do večera, každý den.
Turistů je tolik, že se v úzkých ulicích města pletou pod kola autům i pro země Beneluxu typicky velkému počtu cyklistů. Kříží cestu kočárům s koňským spřežením a nečekaně se zastavují na chodnících, aby si vyfotili selfie v historickém centru.
"Zastaví se uprostřed silnice, aby si zničehonic pořídili fotku. Kolem projíždějí kočáry s koňmi, ale lidé jim nevěnují pozornost. Je to nebezpečné. Turisté jsou neustále na telefonu a fotografují. Je to dost otravné," stěžuje si například 26letý Dylan, který v Bruggách žije a pracuje jako pedagog speciálních vzdělávacích potřeb.
Podle ženy za informační přepážkou na hlavním náměstí je současné množství turistů pro poměrně malé město už nebezpečné. "Je těžké najít rovnováhu mezi vítáním turistů a zvládáním situace. Oproti Praze jsou Bruggy malé město, takže tu naštěstí není moc noční život," vysvětluje.
Za jejími zády na náměstí právě probíhá dívčí taneční představení sledované davem lidí. Právě odsud před 11 lety pronásledoval herec Ralph Fiennes svého kolegu Colina Farrella v kultovním filmu "V Bruggách", který město ještě více proslavil. A balkon, ze kterého Farrellův hrdina skočil do kanálu, aby záhy schytal první kulku, je vzdálený jen pár minut chůze.
Přijedou na pár hodin a zase zmizí
Největší problémy způsobují podle radnice tzv. daytrippers. Tedy lidé, kteří do města, jehož historická část se dá proběhnout během pár hodin, jezdí jen na otočku.
"Turistická aktivita se koncentruje na 4,4 kilometru čtverečních, kde žije asi 20 tisíc lidí. Turistický tlak systematicky roste, v nejzatíženějších okamžicích tu máme tři návštěvníky na obyvatele," uvedl pro Aktuálně.cz zástupce radnice.
Bleskoví turisté nejenže zatěžují stále stejná místa v centru, ale hlavně městské pokladně nepřinesou zdaleka tolik jako ti, co zůstávají přes noc. Nevečeří tu, neubytovávají se v místních hotelech. Dopoledne dorazí vlakem z Bruselu, spojem z Amsterdamu nebo v nedalekém přístavu vystoupí z výletní lodi a k večeru jsou zase pryč.
Měníme se v Disneyland
Podle výzkumníka Vincenta Nijse jde o poměrně nový trend. "Je to fenomén posledních let, kdy chce stále více zahraničních výletníků v co nejkratší době navštívit co nejvíce míst," uvedl Nijs už v roce 2017, kdy publikoval průzkum, který mezi obyvateli zjišťoval, jak moc jim turisté vadí.
Přestože i v Bruggách najdete večer nespočet turistů, jak v místních barech popíjejí vyhlášené belgické pivo, město má dvě tváře. Na rozdíl třeba od Prahy je v noci mnohem prázdnější než přes den. "Je to docela vtipné, když si jako rezident všimnete, jak po šesté nebo sedmé večerní najednou polovina lidí z města zmizí. V Bruggách je rozhodně více turistů než rezidentů," vysvětluje učitel Dylan.
Loni zvolený starosta Dirk De fauw si minulý měsíc dokonce postěžoval, že Bruggy se začínají měnit v Disneyland. A i přesto, že ve městě platí poměrně rázná protituristická opatření omezující například organizátory prohlídek, oznámil, že k nim přibudou další. Radnice například plánuje omezit počet výletních parníků a přestane propagovat Bruggy v ostatních výletních městech.
"Potřebujeme mít plakáty na letišti v Bruselu? Ti lidé si už pravděpodobně objednali své hotely, dost možná i v jiném městě. Potřebujeme je i tak lákat do Brugg?" tázal se De fauw novináře z listu Het Nieuwsblad. Server Aktuálně.cz také oslovil kancelář starosty, ale De fauw je v současnosti sám na několikatýdenní dovolené. Stejně jako radní mající na starost turistický ruch.
Airbnb není problém
Zajímavostí je, že Bruggy nemají potíže se službou Airbnb, kterou využívají soukromí ubytovatelé a která jinde ve světě zvedá nájmy v oblíbených destinacích. Důvodem jsou včasně zavedené regulace, které chrání obyvatele.
"Je to pravda, Airbnb není v Bruggách problém," potvrzuje Anne de Meereleerová z turistické platformy Visit Bruges. "V letech 1996 až 2002 byla dána stopka hotelům i domácímu ubytování, aby byla ochráněna rezidenční funkce vnitřního města. Bruggy proto nemají problémy, které mají ostatní města, co se týče turistických pronájmů." Radnice se i tak rozhodla podobná omezení rozšířit i do městských částí mimo centrum, kde žije většina obyvatel.
S modelem soustřeďujícím turistický ruch do jedné části přišly Bruggy před lety samy. "Asi před 20 lety město zavedlo model koncentrace, který říká, že cestovní ruch by se měl soustředit v jižní polovině Brugg. A právě tam dnes jezdí většina turistů," vysvětloval před dvěma roky výzkumník Nijs.
Zdá se, že zavedený systém "turistické centrum versus periferie" celkem dobře funguje.
"V Bruggách je zaručeně hodně turistů, ale naše město disponuje docela chytrým způsobem, jak se s přehnaným turistickým ruchem vypořádat. Například všechna hlavní turistická místa se nacházejí v jedné koncentrované části města, v okolí které se nachází celá řada čtvrtí, kam téměř žádný turista nepřijde. Takže jako rezident, který v takové nezahlcené čtvrti žije, se mohu v klidu pohybovat po okolí," říká učitel Dylan.
Podle Nijsova průzkumu polovina obyvatel Brugg považuje město za "přeplněné". Proti nim ale stojí řada hotelů a restaurací, které by turistů uvítaly více. Alespoň těch s naditými peněženkami.
"Myslím, že stoupá podíl batůžkářů a dalších výletníků s malým rozpočtem, takže si jsem jistý, že v pocitu prázdnoty, který zažívají majitelé a zaměstnanci v hotelech, restauracích a barech, hraje roli i Airbnb a Couchsurfing (platforma pro bezplatné přespávání u někoho doma, pozn. red.)," řekl Aktuálně.cz 37letý novinář z Brugg Michiel.
V belgickém deníku Het Laatste Nieuws před několika dny dokonce vyšel článek s titulkem "Jsou už turisté Bruggami unaveni?", který polemizuje nad tím, proč jsou některé místní hotely i restaurace občas poloprázdné, a to i o víkendech.
Turisté jsou nutné zlo
Ne všichni místní tak sdílí názor radnice, že turistů neúnosně přibývá a že by se měl jejich příval výrazněji regulovat. "Nemám pocit, že by se cestovní ruch drasticky zvyšoval. V jednu dobu se dokonce kvůli bruselským teroristickým útokům (březen 2016, pozn. red.) snížil. Nyní to vypadá, že se to vrátilo zpátky do normálu," myslí si Dylan.
A dodává, že v minulosti se už radnice snažila turistický ruch omezit, ale tvrdě narazila na kritiku mnoha místních živnostníků, kteří jsou na něm závislí. On sám turisty označuje za "nutné zlo".
"Záleží to na tom, o jakém rezidentovi mluvíme," vysvětluje Michiel, proč některým obyvatelům Brugg turisté vadí a jiným ne. "Potřebuje se tento člověk cestou do práce dostávat přes centrum? A jakým dopravním prostředkem? Pokud musí do zaměstnání jezdit autem nebo na kole, než kdyby chodil pěšky, přináší to spoustu frustrace," říká.
Radnice už dala najevo, že se do budoucna hodlá věnovat spíše ubytování turistů, kteří zůstávají přes noc, a nebude nadále investovat do propagace jednodenních výletů. Městská rada v tuto chvíli čeká na závěr hlavní turistické sezony, aby mohla vyhodnotit data a definitivně představit nový plán.
VIDEO: Turisté si budou muset od roku 2022 rezervovat návštěvu Benátek.
