


Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb hlavní turecké opoziční strany z roku 2023. Předsedu Lidové republikánské strany (CHP) Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kiliçdaroglu. Představitel poslaneckého klubu CHP verdikt označil za pokus o převrat prostřednictvím justice.

Sám Özel později oznámil, že se jeho strana proti rozhodnutí soudu odvolala. Podle agentury AFP se jedná o další ze zásahů režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana proti politickým rivalům, který může stranu uvrhnout do vnitřních sporů.
Soud stranický sněm zrušil kvůli údajným nesrovnalostem, které agentury blíže nespecifikovaly. Zvrátil tak loňské rozhodnutí soudu nižší instance, podle kterého sjezd žádné pochybnosti či nesrovnalosti nedoprovázely.
Předseda strany Özel svolal vedení do hlavního sídla CHP v Ankaře, před kterým se shromáždily davy příznivců. Ve videu zveřejněném na síti X jim Özel slíbil, že se nikdy nevzdá. Později podle agentury Reuters oznámil, že se jeho strana bude bránit a že již podala odvolání k nejvyššímu odvolacímu soudu. Verdikt označil za "puč proti lidu". Vyjádřil rovněž naději, že nejvyšší soud rozhodnutí zruší, a "zachrání tak Turecko před katastrofou".
Kiliçdaroglu, který byl předsedou strany v letech 2010 až 2023, naopak vyzval k zachování klidu. Podle agentury Reuters uvedl, že rozhodnutí soudu "může být ku prospěchu vlasti". Kiliçdaroglu ve vedení CHP skončil poté, co v prezidentských volbách nedokázal porazit Erdogana.
Poté, co v roce 2024 CHP porazila Erdoganovu Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) v komunálních volbách, zahájila prokuratura v obcích a městech vedených CHP řadu vyšetřování starostů a úředníků, které viní z korupce. Opozice to označuje za politicky motivovaná trestní stíhání.
Nejvýraznějším případem je kauza Ekrema Imamoglua, který byl od roku 2019 do loňska starostou Istanbulu a loni v březnu byl zatčen se stovkou dalších lidí kvůli obvinění z korupce. Stalo se tak krátce předtím, než ho CHP nominovala jako svého kandidáta pro prezidentské volby. Imamogluovo zatčení vyvolalo v Turecku největší protivládní protesty za víc než deset let.



Strážci národního parku České Švýcarsko uložili turistům pokutu za rytinu do skály. Video malého výletníka, který ryje do skály nad Pravčickou bránou nedaleko Hřenska na Děčínsku, a jeho dospělého doprovodu, který ho při zakázané činnosti pozoruje, zveřejnila správa rezervace na facebooku.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Jednaosmdesátiletý muž se v úterý u soudu v Německu přiznal, že před více než 30 lety znásilnil a zavraždil americkou turistku. Informovala o tom agentura DPA. Případ vraždy Amy Lopezové se podařilo vyřešit pomocí analýzy DNA, podezřelého policie zadržela letos v únoru v domově důchodců.



„Prší, vážení, prší. Děkujeme Jezulátku. Minulý týden na Slapech, co jsem říkal? Že se budu modlit. Takže jsem se modlil, dobře. Prší a vypadá to na celý týden.“ Takhle se pochlubil euforický Andrej Babiš na jednom ze svých videovzkazů občanům. Mohl premiér nejvíce ateistické země v Evropě opravdu vymodlit déšť? A nedělá ze sebe „lžiproroka“?



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu návrh jmenovat Jevhena Chmaru ministrem obrany. Hlasování se uskuteční již ve středu 19. srpna, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na opozičního poslance Jaroslava Železňaka. Hlasovat se podle něj má i o ministrovi zahraničí Andriji Sybihovi.