Turecký soud odročil proces se dvěma zadrženými Čechy, které Ankara viní z terorismu

ČTK ČTK
10. 5. 2017 13:29
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas stanou před soudem v Turecku znovu 12. června. Do té doby si dala turecká prokuratura čas na rozmyšlenou. Ankara dva Čechy, kteří byli zadrženi loni v listopadu na hranici s Irákem, viní z terorismu. Turecká média dvojici označují za členy kurdské skupiny YPG, která bojuje v Sýrii. Všelichová s Farkasem však tvrdí, že jsou pouze humanitárními aktivisty a v Iráku chtěli zřídit polní nemocnici.
Markéta Všelichová.
Markéta Všelichová. | Foto: DVTV

Ankara/Praha - Soud se dvěma Čechy obžalovanými v Turecku z terorismu byl ve středu podle České televize odročen na 12. červen.

Muž a žena, kteří tvrdí, že jsou humanitárními aktivisty, byli zatčeni loni v listopadu na turecké hranici a jsou ve vazbě. Podle českého ministerstva zahraničí si prokuratura vyžádala čas na prozkoumání důkazů.

Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase turecké sdělovací prostředky označují za členy kurdské skupiny YPG (Lidové obranné jednotky), která bojuje v Sýrii a již Ankara řadí k teroristickým organizacím. Češi čelí obvinění z příslušnosti k ozbrojené teroristické organizaci a v únoru se v tureckém tisku objevila informace, že jim hrozí tresty do 7,5 do 15 let vězení.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v polovině prosince řekl, že se dvojice nechtěla zapojit do teroristických aktivit, ale hodlala na území ovládaném kurdskými jednotkami vybudovat polní nemocnici.

V ČR vznikla akční skupina, k níž patří rodiny zadržených Čechů. Ta poukazuje na neobjektivnost tureckých médií a trvá na tom, že dvojice byla na humanitární misi. Zadržena byla na hraničním přechodu z Turecka do Iráku a není podle této skupiny pravda to, co uvádí Turecko, totiž že Češi u sebe měli zbraně.

Na druhé straně hranice na ně čekala lékařka z jedné irácké nemocnice, s níž chtěli Češi dohodnout podrobnosti o zprovoznění mobilní nemocnice. Pod prohlášením této akční skupiny je podepsán Janusz Konieczny.

Soud se koná v ovzduší napětí mezi Tureckem a Českem poté, co dolní komora českého parlamentu v minulých dnech uznala masakr Arménů v osmanské říší za genocidu. Ankara usnesení kritizovala, stejně jako výroky prezidenta Miloše Zemana, který pobíjení Arménů označuje za genocidu opakovaně.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy