Ankara - Vztahy Arménie a Turecka se opět komplikují. Turkům se nelíbí požadavky některých zemí, podle nichž má Ankara uznat vraždění Arménů v časech první světové války jako genocidu.
Premiér Recep Tayip Erdogan obvinil zahraničí ze zhoršování vztahů s Arménií a varoval, že v případě dalšího tlaku může nechat vyhostit desítky tisíc Arménů nelegálně pobývajících v Turecku.
Podle Erdogana na tureckém území nyní žije a pracuje 170 tisíc etnických Arménů a jen 70 tisíc z nich má turecké občanství.
„Těch zbylých 100 000 tolerujeme... pokud to však bude nutné, tak jim mohu zítra říci, aby se vrátili zpátky do své země. Jelikož to nejsou občané mé země, nemusím je v ní nechávat," řekl Erdogan v rozhovoru pro turecký servis stanice BBC.
Turecký premiér prohlásil, že dovolit Arméncům pracovat v Turecku bez patřičných povolení „ukazuje náš mírumilovný přístup, ale musíme dostat něco za oplátku".
Rezoluce Sněmovny reprezentantů
Turecko v posledních dnech rozezlily rezoluce zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů USA a švédského parlamentu, které označily smrt milionu až milionu a půl Arménů způsobenou Turky v letech 1915 až 1918 za genocidu. Turecko považuje tento počet mrtvých za přehnaný. Oběti na straně Arménů přičítá drsným podmínkám válečných let a odmítá, že by šlo o cílenou kampaň zaměřenou ke zničení tohoto etnika.
Ankara stáhla ze Švédska i z USA své velvyslance. Nepřeje si zejména, aby o tom, zda byly, nebo nebyly události roku 1915 genocidou, hlasovala celá Sněmovna reprezentantů USA. Domnívá se, že za podobné akce může lobbing arménské diaspory.
Arménie vyjádření tureckého premiéra kritizovala.
„Politická prohlášení tohoto druhu nepomáhají zlepšit vztahy mezi našimi dvěma státy," řekl arménský premiér Tigran Sarkisjan ve středu v parlamentu. „Když si turecký předseda vlády dovolí taková prohlášení, okamžitě to v nás vyvolává vzpomínky na rok 1915."
Ankara požaduje stažení z Karabachu
Většina arménských obětí totiž pochází z pochodů smrti uspořádaných pod dozorem tureckých jednotek přes syrskou poušť, na kterých Arménci umírali vyčerpáním.
Ankara a Jerevan se v posledních letech pohnuly k normalizaci vztahů a loni podepsaly protokol o navázání diplomatických styků a otevření vzájemné hranice. Dohodu však musejí ratifikovat oba parlamenty, které se k tomu zatím vůbec nemají. Vlády obou zemí navíc obviňují jedna druhou z toho, že se snaží dohodnutý text upravit.
Turci si jako podmínku také kladou stažení arménských vojáků z ázerbájdžánského Náhorního Karabachu, což je pro Jerevan nepřijatelné.
