Erdogan má problém. Ani ne tak s Ruskem jako doma. Vrahem velvyslance je policista

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 20. 12. 2016 8:22
Vražda ruského velvyslance Karlova na vernisáži v Ankaře turecko-ruské vztahy výrazně nepoznamená. Od schůzky prezidentů Vladimira Putina a Recepa Erdogana letos v srpnu Moskva a Ankara uzavřely spojenectví a obnovily ekonomickou spolupráci. Nepřátelská rétorika zmizela a Putin nemá důvod podezírat turecké vedení, že by mělo zájem, nebo dokonce podíl na smrti velvyslance. Ale pro tureckou vládu a prezidenta Erdogana představuje zásadní problém rostoucí počet teroristických útoků islamistů i kurdských radikálů. Obzvláště alarmující je nyní pro Ankaru skutečnost, že vrahem velvyslance je policista. Je tak dost pravděpodobné, že nebyl podezřelý z žádných kontaktů na islamisty.
Foto: Ugur Kavas, Reuters

Ankara – Vrahem ruského velvyslance v Ankaře je turecký policista Mevlüt Altıntaş.

Uvádějí to turecká média poté, co útočníka i jeho čin zachytily kamery. Dvaadvacetiletý muž se pravděpodobně před vstupem do galerie, kde velvyslance zastřelil, prokázal policejním průkazem.

Altıntaş stál za ruským diplomatem Andrejem Karlovem. Ve chvíli, kdy velvyslanec hovořil do mikrofonu, policista v civilu vytáhl pistoli a zakřičel: "Bůh je veliký! My umíráme v Aleppu, vy umíráte tady!"

Vypálil nejprve do vzduchu a pak střelil Karlova do zad. Poté ho zasáhl ještě jednou. Následně zranil další tři lidi, než jej policisté zhruba po čtvrt hodině zabili. Diplomat, kterého na vernisáži nedoprovázela ochranka, těžkým zraněním podlehl.

Turecko-ruské vztahy vražda výrazně nepoznamená. Od schůzky prezidentů Vladimira Putina a Recepa Erdogana letos v srpnu Moskva a Ankara uzavřely spojenectví a obnovily ekonomickou spolupráci.

Nepřátelská rétorika zmizela a Putin nemá důvod podezírat turecké vedení, že by mělo zájem, nebo dokonce podíl na smrti velvyslance.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že se v úterý v Moskvě uskuteční plánovaná třístranná schůzka ministrů zahraniční a obrany Ruska, Turecka a Íránu o situaci v Sýrii. Uvedla to ČTK s odkazem na agenturu AP.

Teroristických útoků je čím dál víc

Velká část Turků sympatizuje se syrskými povstalci a syrského prezidenta Bašára Asada, podporovaného Moskvou, považuje za válečného zločince. Po dobytí východního Aleppa minulý týden protestovalo několik tisíc lidí před tureckým konzulátem v Istanbulu.

Ale pro tureckou vládu a prezidenta Erdogana představuje zásadní problém rostoucí počet teroristických útoků islamistů i kurdských radikálů.

Předminulou sobotu zemřelo dvaačtyřicet lidí pří výbuchu nálože před fotbalovým stadionem v Istanbulu, minulý pátek usmrtil sebevražedný atentátník sedmnáct lidí ve městě Kayeri.

V červnu útočníci z Islámského státu zabíjeli na istanbulském letišti.

Obzvláště alarmující je nyní pro Ankaru skutečnost, že vrahem velvyslance je policista. Je tak dost pravděpodobné, že nebyl podezřelý z žádných kontaktů na islamisty.

Vražda se stala několik hodin před tím, než turecký ministr zahraničí zamířil do Moskvy, kde má jednat v úterý s ruským a íránským protějškem o situaci v Sýrii.

Erdogan krátce po střelbě v galerii Putinovi telefonoval. Ruský prezident pak v prohlášení žádal po Turecku bezpečnostní záruky pro ruské diplomaty.

Útoky na velvyslance nejsou příliš časté, známým případem je postřelení izraelského diplomata Šlomo Argova palestinskými ozbrojenci v Londýně v roce 1982. Útok vedl k izraelské invazi do Libanonu.

Karlov začínal na sovětském ministerstvu zahraničí v polovině sedmdesátých let. Jako velvyslanec působil v minulosti v Severní Koreji, v Turecku byl akreditován od roku 2013.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že na pokyn Moskvy udržoval kontakty se syrskými opozičními silami v exilu.

Na operetní představení to bylo příliš krvavé a ničivé, na skutečný puč příliš zpackané. Trest smrti ale Erdogan nezavede, říká Tomáš Laně. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 11 minutami

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března. Uvedla to dnes Česká televize. Výstava v paláci Kinských nazvaná Rembrandt: Portrét člověka začala 25. září a měla trvat do konce ledna. Kvůli nejpřísnějším opatřením proti koronaviru je od 27. prosince pro veřejnost uzavřená.

V paláci Kinských je vystaveno deset maleb a přes 50 prací slavného malíře. Výstava měla původně začít na jaře, její otevření bylo kvůli šíření nemoci covid-19 přesunuto na září. V prosinci byla mezi pěti výstavami, které měly výjimku ze zákazu otevření. Výjimku hygieniků s několika podmínkami dostaly výstavy s významnými zahraničními zápůjčkami. Ostatní galerie a muzea musela zavřít od 18. prosince.

Výstavu NGP připravila ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Díla zapůjčily instituce jako Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina. Výstava byla ústředním loňským projektem NGP. Bývalá ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma ČTK před otevřením výstavy řekla, že tolik významných uměleckých děl Rembrandta i jeho souputníků lidé v Praze ještě neviděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy